Za vším hledej… kávu. Za velkou částí tvorby by kristina se alespoň jeden hrneček určitě skrývá. :) Tahle máma, grafička a ilustrátorka si ji taky opravdu zaslouží – nudu totiž rozhodně nezná. Když zrovna nenavrhuje svoje hrnečky, brože nebo desény látek, věnuje se ilustracím pro knihy, také proto ji u nás najdete rovnou pod třemi profily. Do čeho dalšího se chce pustit? No přečtěte si to sami! ;)

Řekněte nám něco o sobě. Jaká byla vaše cesta k tvoření?
Jmenuji se Kristina Hrazdírová Cigrová, jsem máma tří dětí, milovník kávy, výtvarnice a ilustrátorka.
Cesta ke tvoření byla poměrně klikatá, protože i když jsem vystudovala obor reprodukční grafik, který byl na výtvarno zaměřený, hned po škole jsem zjistila, že uplatnění na trhu není takové, jak jsem si představovala (obor díky nástupu počítačů bohužel zanikl). Dala jsem se tedy jiným směrem.
Až na mateřské dovolené mě tvorba zavolala zpět. Zprvu jsem si moc nevěřila, protože jsem opravdu léta nemalovala. Postupně jsem si však dodala odvahy a vystavila své první obrázky na Fler. A tam ta opravdová cesta začala…

Jakou technikou nejraději tvoříte? Proč to u vás vyhrála?
Ze začátku jsem malovala klasicky štětcem a akvarely. Právě akvarel jsem si oblíbila pro jeho jemnost a ze všech technik malby je mi nejbližší. Pak přišla od nakladatelství nabídka na knihu. Zpracování obrázků malovaných akvarelem bylo obtížné a hodně ztratilo na kvalitě. Po čase jsem si tedy koupila iPad a začala tvořit ilustrace digitálně. Je to úplně jiný rozměr, odpadla složitá práce skenování a korekce obrázků. Digitální tvorba má také spoustu výhod a možností, otvírají se nové obzory. Mám pocit, že s digitální kresbou jde práce rychleji a také se vám nestane, že si na hotovou ilustraci převrhnete hrneček s kávou. :-)

Kde čerpáte inspiraci? Vyrábíte ráda na zakázku?
Od mala jsem znala každou dětskou knihu, kterou jsme měli v knihovně. Ovšem ne dle obsahu, ten pro mě nebyl paradoxně až tak důležitý, ale podle ilustrací. Znala jsem každičký detail, každý výraz ve tváři. Velkým vzorem mi byl pan Trnka, Mirko Hanák nebo třeba Josef Paleček. Bylo to vlastně takové studium od útlého dětství. Inspirace však přichází i v denních situacích, stačí se koukat kolem sebe. Z každého dne je možné čerpat a radovat se.
Na zakázku tvořím především pro nakladatelství ilustrace do knih. Je to nesmírně krásné a obtížné zároveň. Je to výzva a ty já mám ráda.

Kdy a kde se vám tvoří nejlíp?
Jsem ranní ptáček, takže ideální je vstát kolem půl sedmé, uvařit si dobrou kávu, sednout za náš velký jídelní stůl a pustit se do toho. Jenže – má to takové malé ALE... mít doma tři děti, co jsou také ranní ptáčci (ve složení dva domškoláci a jedno dítko ani ne dvouleté), to zcela zamíchá touto mojí představou o ideálu, a tak se moje tvorba přesouvá do nočních hodin, kdy už na práci skoro nevidím, ale o to víc se musím snažit. :-)
A ráno s čistou hlavou výtvor sama sobě zcenzuruji.

Popište moment, kdy jste si uvědomila, že vaše tvorba už není „jen“ koníček.
Zúčastnila jsem se kurzu podnikání, jak rozjet rukodělnou tvorbu tak, aby z ní byla práce. To byl asi zlomový okamžik. Také přišly Flerjarmarky, kde byl ohlas na moje výrobky velký a kontakt s mými zákazníky byl motivací. Dalším okamžikem byl začátek spolupráce s nakladatelstvími nebo s obchůdky, které prodávají rukodělné věci.
Moje práce je pro mě ale stále koníčkem, kdyby tomu tak nebylo, nemohla bych v ní pokračovat. Nedávalo by mi to smysl.

Co vám na vaší tvůrčí cestě nejvíce pomohlo?
Pomohla mi určitě podpora rodiny, hlavně mojí maminky. Ta je mým fanouškem od malička. :-) Určitě je také inspirující práce ostatních umělců napříč celým světem. Žasnu nad tím, že fantazie nás, jako lidských bytostí, je opravdu bez hranic. Důležitým bodem na mojí tvůrčí cestě byla odvaha zkusit neprobádané, tedy nabídnout své výrobky světu. Pokud bych se k tomuto kroku neodhodlala, nebyla bych tam, kde jsem.

Na který svůj výrobek jste nejvíce pyšná a proč?
Mám ráda drobnosti, detaily a také praktické věci. Takže nejvíce mám ráda svoje dřevěné brože a plechové hrníčky. To, co mě však nejvíce momentálně baví, jsou návrhy desénů látek. Navázala jsem spolupráci s jednou českou tiskárnou, která mi látky tiskne, a je to prostě radost. Krásný okamžik je také držet výtisk nové knihy s mými ilustracemi, to je odměna opravdu veliká.

Když se ohlédnete zpátky za svojí kariérou, udělala byste něco jinak?
Vážím si toho, že jsem tady a teď, že mám děti kolem sebe, jsme zdraví a já mohu tvořit každý den. Minulostí se tolik nezabývám, ale cítím k ní velkou vděčnost… za každou objednávku a podporu mých zákazníků, za každou lekci nebo nasměrování. Za to, že mohu růst a ubírat se dál. To by bez minulosti nešlo.

Do kterých Fler obchůdků chodíte potěšit oko?
Takových obchůdků je tu spousta. Fler je plný úžasných tvůrců, některé z kolegů jsem měla tu čest osobně potkat na Flerjarmarcích. Ale abych aspoň pár z nich zmínila – obdivuji detaily a preciznost Dřevěná razítka, veselost blueprint, neskutečnou trpělivost Ivana Hrnčiříková a nebo puntičkářku Lu.bi. :)

Jak nejraději trávíte čas, když zrovna netvoříte?
Jsem člověk, který má problém odpočívat a tvořím prakticky neustále. :-) Na Fleru mám tři profily (by kristina, Wood by kristina a Malá hvězda), postupně je na přeskáčku plním zbožím. Baví mě ta rozmanitost materiálů, barev, způsobu zpracování. Je to pro mě svým způsobem čas oddechu, i když jsem v práci.
Když však zrovna netvořím, trávím co nejvíce času venku na zahradě nebo s dětmi v přírodě. S mužem jsme jezdívali adrenalinový downhill, na který nyní bohužel čas nezbývá, ale sport je mi velmi blízký. Také jsem si koupila hrnčířský kruh, to se musím pochlubit, protože jsem si tím splnila můj odvěký sen. To abych se snad nenudila. :-)

Kde se ve své tvůrčí dráze vidíte za rok a kde za deset let?
To, co mě nyní velmi baví a zaměstnává, jsou desény látek a také ilustrace do knih. Nabídky přicházejí stále častěji a já jsem velmi poctěna každou novou zakázkou. Tímto směrem bych se ráda ubírala dál, vstříc novým výzvám a motivacím. Co však čas přinese, to se s radostí nechám překvapit.

Jakou radu byste dala začínajícím prodejcům na Fleru?
Věřit si, zkusit to a když to hned nepůjde, tak neztrácet naději, ale pracovat na sobě dál a po čase to zkusit znovu. Jedině víra v sebe sama, píle a odvaha nás vedou dál za našimi sny. Protože štěstí je tu pro každého, kdo se mu otevře. :-)