Ani se nám nechce věřit, jak dlouho jsme si nestřihli další "ruce". Vzpomínáte si? V předchozích dílech jsme vám ukázali, jak poznamenal čas ruce zabrané do tiffany techniky, výroby šperků či krotící silné dráty. A protože dnešní hádanka nebyla evidentně nijak těžká, nestačilo nám tentokrát jen uhodnout, kdo chodí z práce s jednou rukou špinavou? Uhodli jste konkrétně, jaký nick (jméno) na Fleru nosí tyhle ruce? :-)

Nebo jste dopoledne naši hádanku na Facebooku minuli?

Tak sjeďte hezky pomalu dolů po fotkách a zkuste to teď. Než ovšem dojde na nápovědu, tam už bude "doma" asi každý :-) Na konci čeká - jako vždy - malý bonus.

Potřebujete ještě nápovědu? :-)

Tak už víte, čí jsou tyto ruce?


Ruce patří kováři Tomáši Holíčkovi, který je dvorním kovářem hradu Sovinec, a tak na Fleru vystupuje pod nickem kovárna Sovinec. A samozřejmě i Tomášovi jsme na závěr položili pár otázek...

V jaké fázi moje ruce trpí?

Moje ruce trpí nejvíc, když nemají co dělat. Když neví, do čeho by píchly. Jsou živé a mluvím s nima. Jsou nervózní, často se třesou. Ale když začnou pracovat, uklidní se a jsou zase pevné a klidné.

Jak se o ně starám?

No, to je těžká otázka. Je pravda, že při mé práci není moc času na hrdinství a přehnanou péči. Bylo by asi zbytečné chodit do salónu na manikúru. Přijdu z dílny, umyju se (mám rád mýdlo s vanilkou nebo levandulí) a jdu vařit. Po jídle umyju nádobí, večer sprcha. To jsou tři střety s vodou během velmi krátké doby, takže ruce jsou relativně čisté :-)
A nějaké mazání? To zajišťuje práce s masem :-) Ukrojíš kus špeku, zakrojíš bůčíček, sezobneš pár škvarků, mázneš chleba sádlem, kačenka je taky docela mastná, nakonec i olivový olej do salátku má v sobě něco mastnoty... prostě přírodní mazání!
A jinak svým tlapkám dopřávám všeho krásného, co potřebují. Tedy dotýkat se, hladit, ochutnávat... ale to už je jiná pohádka.. :-)

Přijdou mi mé ruce ještě neobvyklé?

Myslím, že jo:-) A když potkám nového člověka a podáme si ruce, dívám se mu nejen do očí, ale i na ruce. Jak mi ji podává, jak vřele tiskne, jak je ruka jemná, drsná, vlhká, suchá...
Mám své ruce rád. Vypovídají o člověku naprosto všechno a záleží jen na ostatních, jestli si příběh napsaný v rýhách našich dlaní dokáže přečíst.
Svoje ruce bych nevyměnil za nic na světě. Jsou drsné, silné a upracované, samej mozol, jizva nebo šrám... Ale přes to všechno jsou něžné a plné touhy po lásce...

 

Máte ruce podobně poznamenané technikou, kterou tvoříte?
Pošlete nám jejich fotku na helena@fler.cz. Uděláme z nich objekt další hádanky a příběhu...

 

Všechny fotografie © Helena Görnerová