Právě dnes vychází další číslo časopisu Praktická žena. A i v něm se  můžete blíže seznámit se zdejší milou autorskou dvojicí, Kosími sestrami. Že už je dobře znáte? Opravdu? No, možná si kromě milého počtení najdete v jejich vyznání i něco nového :-).

Praktická žena - červenec 2012

Červencová Praktická žena právě dnes vychází. Můžete si s ní například uháčkovat úžasnou hračku pro děti - pohádkovou Červenou karkulku s vlkem. Fígl je v tom, že na líci hračky je Karkulka a na rubu vlk. Stačí jen převracet a hrát...

Zkuste si udělat efektní melounovou tašku s jiskřivými ohňovkami, naučíte se obarvit vlněnou přízi nebo si vytvořte krásný šperk z barev Fantasy a Moon. Pustili jste se do mozaiky? Může být skleněná, textilní, papírová, malovaná, a dokonce zapékací. V Praktické ženě se dozvíte, jak na to.

Nechybějí střihy a detailní návody, módní stránky, dekor a stránky pro dětské tvoření. A samozřejmě i rozhovor s jednou autorskou dvojicí z Fleru - tentokrát se představí Kosí sestry.

Více najdete také na webu www.praktickazena.cz.


Pastelová harmonie

Kosí sestry Alena a Lucie Neuwirtovy

Tahle smršť vás chytne mezi dveřmi a vynese až do podkrovního ateliéru. Ztratíte se v čase, jakmile uvidíte, jaké všechny činnosti tyhle dvě ostravské kosice zvládají.

Šije se tu, maluje a tiskne na textil i papír. Dekoruje vlastnoručně rytými razítky. Vznikají tu stylové bytové dekorace, i všeliké potřeby k vaření. Každý krok domem prozrazuje obrovskou touhu tvořit krásné – a zároveň funkční věci. Každý nádech je plný tvůrčí svobody – a disciplíny.

Jak se mohou dvě tak odlišné věci spojit v jednu? V osobě „Kosích sester“. Alena a Lucie, které vlastně sestrami tak trochu jsou a nejsou :-), se na Fleru zabydlely na adrese www.fler.cz/kosi-sestry.



Kdo jsou Kosí sestry?

Kosí sestry jsou dvě spřízněné duše. Tvůrčí tandem, který uskutečňuje své sny a našel nový rozměr svého vztahu ve spolupráci. Zabýváme se ručním potiskem textilu technikou linorytu a sítotisku. Začalo to „bydlícími“ časopisy. Rády jsme si je prohlížely, společně nad kávou s pocitem, že bychom to udělaly i lépe!

Alena (maminka): V životě jsem dávala prostor svým blízkým a bližním. Manžel je známý výtvarník a já pracovala 20 let jako noční vychovatelka v dětském domově. Nádherná práce, ale nesmírně vyčerpávající. Jednoho dne mi prostě došly síly. A najednou jsem potřebovala změnu, najít zase sebe. Dcera Lucka vystudovala výtvarné školy a poté do jejího života vstoupilo mateřství, nová radost, ale také povinnosti a zároveň chuť vybudovat si vlastníma rukama svou značku. Daly jsme dohromady náš um a lásku k ručně vytvářeným věcem a založily značku Kosí sestry.

Lucie (dcera): Sledovaly jsme spolu knihy, blogy o designu, krásné časopisy. Neustále jsme v domě něco dekorovaly a chyběly nám k tomu osobité výrobky, vytvářené v malých edicích a s láskou. Fler jsme tehdy ještě neznaly. Pokud jste perfekcionalistka s jasnou vizí, nezbývá, než si navrhnout a vytvořit vlastní interiérové doplňky.



Však také jedna z vás má dodnes přezdívku „praktická žena“...

Alena: Nojo, to já :-) Vznikla z toho, že za minulého režimu jsem si jako každý musela všechno vyrobit sama. Hezké a praktické věci nebyly k sehnání, tvořila jsem z nutnosti. Dnes tvořím z čisté radosti a to je o poznání příjemnější. Těší mě praktičnost a kvalita našich výrobků.

Lucie: ...a já ulítávám do těch méně praktických věcí, více výtvarných, čímž tu praktičnost vyvažuju. Nemám ale ráda „design pro design“, konečný výrobek musí být i praktický. Obě si nesmírně vážíme zákazníků, kteří si nás nacházejí a vracejí se k nám. V době přesycenosti a devalvace hodnoty předmětu je to malý zázrak.

Nikdy se nehádáte? Nemá takový  „rodinný tým“ žádná úskalí?

Alena: Jeden rozkol jsme zažily, ale to bylo určitě z přepracování :-) Ze začátku totiž člověk vyrábí kusovky a je to velká zábava. A najednou to musíte celé někam rozvinout, protože se začnou valit zakázky. Chtěly jsme zkusit do týmu zapojit třeba další výtvarnici...  a nakonec jsme zjistily, že prostě Kosí sestry budou nejspíš vždycky jenom dvě.

Lucie: Jak rosteme, začaly jsme spolupracovat se švadlenou Martinou, výborně to funguje. Přít se třeba o barevnou kombinaci látky a tkalounu je v našem případě zbytečné, vždycky se shodneme a často i beze slov.

Když dostaneme zakázku, řešíme spíš barevnost, styl, kombinace... Ale většinou rovnou přijdu se skicářem, do kterého si črtám vlastní nápady. Nebo má Alenka už delší čas utkvělou představu :-). Začneme rozpracovávat návrh, skicu a to jsou najednou venku emoce, že máme obě husí kůži, mamka poskakuje kolem, plánujeme, rozvíjíme myšlenku. Pak to celé na chviličku jakoby „vyhoří“ a necháme to usadit. Musíme si zkrátka obě říct „jo, to je přesně ono!“

Alena: My jsme prostě jako dva gejzíry :-)

Co nejvíce milují vaši zákazníci?

Někdy si naši zákazníci i hezky vymýšlejí :-). Teď třeba děláme doplňky na svatbu, vlastně poprvé. Ale největší zájem je určitě právě o kuchyňský sortiment. Chňapky, utěrky, zástěry, prostírky, nákupní plátěné ekotašky... Tyhle věci fungují skvěle jako dárky pro kohokoliv.

Alena: V případě zakázek na přání se zákazníci inspirují v našem obchodě na Fler.cz, pak domlouváme detaily, hledáme společně cestu k úplnému originálu. Někdy se nově vzniklý výrobek stane součástí nové kolekce, takže zákazníci v podstatě inspirují nás.

Vše od návrhu grafického motivu, vyrytí linorytových razítek, přípravy síta a tisku na textil, dále pak návrh střihu, přípravy látky – předepráním, ušití a doladění funkčními nebo ozdobnými prvky děláme pečlivě. Štítky, visačky i balení má náš rukopis.

Lucie: S mnohými zákazníky se časem rozvinul přátelský vztah, to je pak veliká radost. Hodně lidí rozpoznává náš rukopis nejen díky potiskům, ale i barevnosti a střihům. Jako grafik se zabývám většinou grafických technik, hlubotiskových, tisku z výšky a plochy. Zapojily jsme i mého muže Vladimíra, je grafik a technolog tisku, a tak nám pomáhá se sítotiskem. Je to krásná technika, trocha alchymie a spousta radosti…

Barvy, se kterými pracujeme, jsou striktně ekologické, postavené na vodní bázi. Co se týče metráže a galanterního materiálu, je naším cílem používat co nejvíce českých výrobků, a tak těžce sháníme, kde se dá.

Kdybych chtěla být jako Kosí sestry, kromě „vhodné maminky“ potřebuji ještě co?

Lucie: Nejlépe být výtvarník a k tomu grafik, mít potřebu tvořit. Je dobré ovládat marketing, umět si výrobky krásně nafotit. Komunikovat s lidmi, myslet ve variantách. Organizovat si sklad a neprodávat, co není :-) Řešit si legislativní věci, což je pro mě – výtvarníka složitá věc. S láskou a kvalitně balit, chodit na poštu... Každého nakupujícího ještě obdarovat malým dárkem a ručně psaným poděkováním.

Pár rad do začátku..
Když si chcete na kus látky vytisknout vlastní originální motiv:

  • razítko si vyrobíte vyrytím do lina nebo kancelářské gumové pryže
  • rydla stačí obyčejná z výtvarných potřeb (plechová, Šerák)
  • lino – nepoužívejte nové moderní typy (pěnové), potřebujete staré klasické lino, ideálně z rekonstrukcí nebo bouraček, případně z výtvarných potřeb
  • látku je dobré si před použitím „vysrážet“ – tedy vyprat na vysokou teplotu, aby se vám nesrazil hotový motiv po vyrobení
  • maluje a tiskne se neředěnou barvou na textil jakékoliv značky, my barvu na razítko nanášíme štětcem
  • vícebarevný motiv vytvoříte jednoduchým vybarvením motivu štětcem
  • textilní barvy nezapomeňte po zaschnutí zafixovat dle návodu od výrobce

Připravila: Helena Görnerová
Foto: autorka a Kosí sestry