Jestli se vám už stalo, že jste chtěli poslat přání nebo pohlednici, ale v obchodě nic slušného neměli, zapište si jméno Magdaleny Konečné. Ta se totiž na tyhle věci specializuje.

"Já osobně posílám, přesněji řečeno dávám, lidem přáníčka při každé příležitosti," říká Magda. A příležitostí je dost, narozeniny, svátky, jako poděkování učitelům nebo prostě jen tak. Divíte se, proč poděkování učitelům? Magdě je totiž teprve osmnáct! Studuje ještě střední školu, ale svůj blok s papíry na nápady, jak přáníčka, pohlednice, dopisní papíry nebo série obálek ztvárnit, nosí pořád při sobě. A pro svou nabídku na Fleru si zvolila pěknou přezdívku, najdete ji na Fler.cz/divoka-tuzka. „Často je to tužka přímo nezvladatelná,“ směje se.

To jste se asi naučila doma, té lásce k papírové poště?

Určitě, starší generace naší rodiny nikdy nepropadla moderním technologiím. Posílání přáníček má u nás tradici hlavně na Vánoce a Velikonoce, ale pilně se snažím všechny zásobovat i pro další příležitosti. Já sama něco posílám v jednom kuse, především tedy pohlednice. Posílám je z každé dovolené, výletu nebo klidně jen tak. Taky se celkem aktivně věnuji postcrossingu, což je projekt, kdy si vylosujete člověka kdekoli na světě a pošlete mu pohlednici. Na oplátku si zase někdo vylosuje vás a dostanete pohlednici od něj.

Takže věříte, že ručně psaná papírová pošta nevymizí?

Podle mě nikdy. Jenom musí přidat do tempa a jít s dobou, což se ale v klasických papírnictvích moc často nevidí. Před dvěma lety jsem proto s kamarády založila firmu Chaukiss, kde se snažíme právě o tuhle „papírovou revoluci“. Moderními designy bychom chtěli přáníčka opět vrátit do lidských životů. A musím říct, že je pořád spousta lidí, kteří na přáníčka nezapomněli a aspoň jednou do roka nějaké to vánoční pošlou. A spousta z nich jsou mladí lidé, což mě vážně těší. Mám radost i z toho, že všechna ta naše přáníčka jsou vytištěna na papír se stoprocentním obsahem recyklovaných vláken, tedy šetrná k přírodě.

Co vlastně budete, až dostudujete?

Doufám, že ilustrátorka. Mým největším plánem je živit se tím, co mě baví nejvíc, takže kreslením. Také mám plány s oběma mými projekty, Divokou tužkou i Chaukiss. Například bych chtěla začít učit na workshopech a prodávat svoje zboží na trzích. A určitě bych se chtěla zdokonalit ve všech těch věcech, na které si při studiu nenajdu čas, třeba v knižní vazbě, keramice nebo šití. Ve škole mám ale nejradši dějiny umění a historii.

Jak jste se jako Divoká tužka ocitla na Fleru?

Nejdříve jsem na něm viděla úspěch u sestry, která tam prodávala šperky a měla tak hezký přivýdělek ke studiu. Ze začátku jsem jí pomáhala se šperky, později jsem si založila živnost a dala na Fler pár plakátů a přáníček. Dnes už se mi repertoár rozrostl především o placky, dopisní sady a obálky. Také budu mít několik vánočních pohlednic a nálepek.

Co se prodává nejlíp?

Vedou určitě placky, ty ode mě dokonce odebírá několik obchodů. Ale plakáty se také drží dost vysoko. Koneckonců – těmi to taky všechno začalo.

To bude asi tím, že na ně dáváte samé optimistické hlášky.

Ráda se směju a občas bavím svoje okolí. A když mám kolem sebe veselé prostředí, pomáhá mi to zůstat pozitivní. Na plackách je tak třeba nápis „Buď milý, nebo běž pryč“. Nebo „Nejšťastnější jsem v dešti“. Nebo „Pluto, pro mě vždycky budeš planeta“.

    

   

A na plakátech?

Třeba jeden z Medvídka Pú: „Jsi odvážnější, než se zdáš, silnější, než vypadáš, a chytřejší, než si myslíš.“ Člověk si ho může připíchnout na nástěnku, zarámovat nebo třeba jen opřít na poličce.

Vzpomenete si, co jste prodala jako první?

Nad tím se musím opravdu zamyslet. Pamatuji si, že jsem se tak před třemi lety zúčastnila kolektivní výstavy místních umělců a po vernisáži za mnou přišla paní, že by si jednu moji práci koupila. Byl to dokreslovaný tisk, jeden z prvních nápisů, co jsem kdy vytvořila.

Jaké techniky vlastně používáte?

Nejradši mám rozhodně akvarel, ale výdobytky moderní doby si u mě taky najdou místo. Často kreslím na tabletu nebo obrázky kreslené barvičkami skenuju a pak si s nimi v počítači dál hraju.

  

Odkud přicházejí nápady?

Největší inspirací je vypadnutí ze stereotypu. Kdykoli někam cestuju, zajdu do přírody nebo třeba jenom s někým na kafe, cítím potom, že potřebuju něco tvořit, a mám v hlavně tunu nápadů. Asi bych si občas ráda odpočinula na delší dobu, ale ono to nejde, je to zkrátka závislost. Mám svůj bloček neustále u sebe, protože nikdy nevím, co mě zrovna cvrnkne do nosu. Jsem také dost zapomnětlivá, takže si raději zapisuji úplně všechno.

Anglická poštovní inspirace

S přáteli má Magda firmu Chaukiss. Nelíbilo se jim, jaká přáníčka se v Česku nabízejí, zato je v Anglii nadchl zvyk posílat přání nebo díky snad denně. „Chodila poštou k narozeninám, na Halloween, k Vánocům, jako poděkování za párty, za večeři, výpomoc, hlídání dětí, zapůjčení sekačky. Také chodily dopisy jako pozvánky na oslavu, jako soucítění při úmrtí domácích mazlíčků nebo jen tak,“ říkají.

Připravila: Michala Šmikmátorová, foto: Magdalena Konečná

 

Nový Kreativ

Právě vychází vánoční číslo Kreativu!

Kreativ číslo 6/2018 zakoupíte na Fleru výhodněji!

Ono to možná podle počasí nevypadá, ale kalendář platí: už nastal čas myslet na přípravu adventních dekorací, dárků a pohoštění. Mysleli jsme na všechno.

Tak za prvé: jako dárek dostanete vánoční pohlednice a taky visačky na adventní kalendář a ještě krabičky na malé dárečky.

Přečtete si, jak vyrobit úplně jednoduché, ale nádherné dekorace z filcu. A hlavně si je pro inspiraci prohlédnete. Zjistíte, že krásné vánoční stromky vlastně vůbec nepotřebují jehličí. (No jo, my víme, ten váš hlavní ho určitě mít bude. Ale tyhle jsou úžasně dekorativní.) Dodáme vám inspiraci, jak si hrát jako malé děti při tvorbě vánočního dioramatu. (Bude vám do toho mluvit zaručeně celá rodina.)

Ze špuntů vyrobíte adventní věnec, tedy pokud jich máte dost nebo vedle v domě vinotéku. Promysleli jsme, jak rychle pohostit někoho, kdo přijde na návštěvu o adventu. To chce přípravu a pak krátkou akci! Pro Štědrý večer můžete zkusit hvězdičkový zmrzlinový dort a k tomu slavnostní drinky.

Přečtěte si taky, jak se z princezny limonád a nudlí stala ruská aristokratka a italská umělkyně. A jak potom zmizela.
A nakonec třeba o tom, kdy se u nás vlastně objevilo vánoční cukroví a proč se peče v americké Severní Karolíně pravé "moravské".

Kreativ číslo 6/2018