Pokud máte rádi svět fantazie, pohádky a fantasy, vílí šperky od Eire Handmade vás naprosto pohltí. Jejich autorka Irča tvoří nejen v sériích, ale i na zakázku, třeba jako nádherné snubní či zásnubní prstýnky. A jak se dočtete o pár řádků níže, díky jejím výrobkům dokážou ženy rozpoznat svou vnitřní krásu. Lze snad od šperku chtít víc?

Řekněte nám na úvod něco o sobě.
Irča je máma dvou malých dětí, které se bez ní ještě moc neobejdou. Je taky manželkou skvělého muže a šéfovou celé domácnosti. Když má volný čas, tak momentálně nejraději spí, čte fantasy knížky nebo kouká na seriály.
Eire je krásná víla, která se může celé dny toulat po lesích a snít. Obdivuje krásu a přírodu kolem a žádné strasti běžného života ji netrápí. Je vypravěčkou příběhů, kouzelnicí a tajemnou bytostí.
A tyhle dvě se spolu potkávají v malinké dílně, kde tvoří vílí šperky ze stříbra a kamenů, něžné šperky utkané ze snů a kouzel.

Jak jste se dostala k tvoření?
Původně jsem vystudovaná překladatelka, ale jak čas plynul, šperky mě úplně pohltily.
Beru šperk jako symbol, jako talisman na životní cestě. A hrozně mě baví provázet zákaznice celým procesem výroby. Vytvářet spolu s nimi šperk, který pro ně bude jedinečný – nejen zpracováním, ale i významem, který pro ně bude mít. Jako třeba snubní prstýnky.

A šperky mě hodně naučily i o sobě samé. Odmalička jsem toužila být krásná. Jako princezna, jako víla… tajně jsem snila o nějakém kouzelném proutku, který mě v takovou krásku promění, podobně jako Popelku na plese. Dneska už vím, že tohle kouzlo je v nás samotných – že se musíme naučit dívat se na sebe laskavějšíma očima. A šperky mohou být oním čarovným zrcadlem, které nám s tím může pomoci.
Hrozně mě vždycky potěší, když ženy díky mým šperkům dokážou zahlédnout vlastní krásu. Jako by se najednou rozzářily vnitřním světlem. A právě možnost dělat ženy krásnější je to, co mě naplňuje, moje „Proč” tuhle práci dělám.

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Momentálně jsem nejvíc maminkou. :-) Ale jinak ano, nikdy jsem nebyla klasický zaměstnanec. Už během vysoké školy jsem začala podnikat jako OSVČ. Nejdřív jsem kombinovala překlady a šperky a před pár lety jsem se rozhodla věnovat pouze šperkům.
Pracovat se dvěma malými dětmi v závěsu je docela oříšek a nebýt velké podpory mého muže a celé rodiny, vůbec by to nešlo. Mám maličkou dílnu, kam děti nemůžou a kde se můžu zavřít a tvořit. Hodně pracuju po večerech nebo když děti spí. Moje zákaznice naštěstí chápou, že mi práce nejde tak rychle a jsou ochotné si počkat.
Když začala pandemie, bylo toho času na práci ještě míň a většinou na úkor mého spánku. Jsem na sebe hrdá, že i přes to všechno se mi povedlo uvést plánovanou jarní kolekci Fairy Forest a s fotografkou Zuzanou Vaverkovou ji pak i nafotit na modelce.

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Začínala jsem s wire-wrappingem, který jsem se sama učila metodou pokus-omyl. Brzo jsem taky přičichla ke stříbru a zlatničině, tady už to metodou pokus-omyl moc nešlo. Naštěstí mi pomohla moje skvělá „paní mistrová” a kamarádka zlatnice Věnina, která mě začala učit. Baví mě to kombinovat a využívat z obou technik to nejlepší.

Hrozně dlouho jsem měla problém sama sebe někam zařadit. Nejsem typická drátenice a už vůbec ne typická zlatnice. Inspirují mě nejrůznější směry - keltské vzory, secese, fantasy, orientální zdobnost… Přišlo mi, že vlastně nikam nepatřím. Ale to je vlastně moje síla. Moje šperky jsou prostě jiné. Stejně jako moje víla Eire ze světa kouzel. :)

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
V poslední době pracuji hlavně na zakázku, takže hodně zapojuji zákaznice už od začátku. Bavíme se o tom, jak by šperky měly vypadat a co pro ně znamenají, kreslím návrhy a průběh tvůrčího procesu většinou i fotím. Chci, aby zákaznice měly radost už z toho procesu a mohly se těšit na svůj šperk.
Pokud vyrábím podle sebe, je pro mě nejdůležitější tvůrčí svoboda – možnost ponořit se do svého vysněného světa a z pár kousků kovu a kamínků vyrábět něco krásného, něco, co je víc než jen součtem všech částí. Svoje šperky taky ráda fotím nebo spolupracuji s talentovanými fotografy, kteří jim vdechnou život na krásných modelkách.

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Zjistila jsem, že šperky musí hlavně souznít se mnou, jinak to drhne. Ale samozřejmě je potřeba, aby se líbily zákaznicím a aby byly kvalitně vyrobené. Po technické stránce šperky často probírám se svými kolegyněmi šperkařkami. A v neposlední řadě také doma každý hotový výrobek nadšeně ukazuju svému muži a těší mě, když obdivně pozdvihne obočí (za ty roky už ho totiž ode mě máloco překvapí).

Doporučte Fler tvůrce, které máte ráda.
Fler je plný velmi šikovných tvůrců, ale bohužel je nemůžu zmínit všechny. Nemůžu ale zapomenout na moje milé kamarádky šperkařky Věninu, Nady a Žirafku Hanku. Taky moc ráda nosím oblečení z Reparády a pak se v něm nechávám fotit od Khaki. :-)
Musím říct, že handmade komunita je místo, kde se cítím hrozně dobře. Potkala jsem na Fleru spoustu skvělých lidí a věřím, že my handmade tvůrci bychom si měli navzájem spíš pomáhat než konkurovat. A jsem ráda, že to stejně vidí naprostá většina tvůrců kolem mě.

Kdybyste měla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Tady se vrátím hodně do minulosti – byly by to první přesýpací hodinky Čas z roku 2011. Vznikly tehdy do wire-wrappingové soutěže na téma „Stroj času” a od té doby jsem jich vyrobila už několik, každé úplně jiné, s vlastním příběhem a symbolikou. Všechny už mají svoje majitelky a já se těším, jaké další na mě čekají. O tom, jak takový šperk vzniká, jsem dokonce napsala i článek. To byly jedny z posledních přesýpaček - zakázka do Ameriky a docela výzva, protože jsem je vyráběla už s malým Davídkem na světě a Barunkou v břiše.

Nosíte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Pár svých šperků mám, ale nějak mají tendenci mizet dřív, než si je stihnu přivlastnit – za což jsem tedy velmi vděčná! :) Až budou jednou děti větší a já budu mít víc času i na volnou tvorbu, chtěla bych si vyrobit jedny přesýpací hodinky i pro sebe. Už přesně vím, jaké budou – keltské se zelenými kamínky.

Čemu se ráda věnujete ve volném čase, když netvoříte?
V současné chvíli ve volném čase hlavně pracuju. Anebo spím, koukám s mužem na seriály, občas si zahrajeme deskovku nebo si čtu knížky. Taky chodíme na výlety nebo prostě ven. A teď se těším, až si zase někdy zajdeme do restaurace na večeři a budeme se víc potkávat s kamarády.

Jak vypadá váš ideální den?
Jsou dny, kdy se nic moc nedaří, člověk se nevyspí a je protivný, děti jsou protivné taky… někdy si říkám, že už nemůžu a že bych nejradši rok jen spala a nemusela se o nikoho starat. A pak mi Davídek donese kytičku a dá mi pusinku, Barunka na mě vyleze a volá „Mami, mami!” a já si musím v duchu jednu plácnout. Ideální není nikdy nic, ale máme se rádi, máme se dobře, mám skvělou rodinu a práci, kterou miluju. To je hodně za co děkovat. Jsem vděčná Pánu Bohu a učím se být pokornější a radovat se i z malých věcí.

Jaké máte pracovní plány pro příští rok?
V současné chvíli se trochu bojím plánovat, protože jak je vidno, člověk míní a Pán Bůh mění… Ale dokážu si docela dobře představit, že budu šperky vyrábět až do důchodu. Tak uvidíme, jestli se mi to splní a já budu jednou jako babička učit vnoučata drátovat. :-)