Sedlařina není zrovna nejrozšířenější řemeslo, ale pokud se jí věnujete s nadšením a nasazením, můžou vzniknout nadčasově krásné výrobky, které vydrží nejednu generaci. A přesně takové skvosty v podobě batohů, opasků nebo brašen naleznete i na profilu Fi.Ji.

Řekněte nám něco o sobě. Jaká byla vaše cesta k řemeslu?

O sedlařinu jsem se začal zajímat díky dědečkovi. Často jsem ho viděl pracovat, věděl jsem, co jeho práce obnáší. Je to čistá a krásná práce. Jelikož v dědových stopách nikdo z jeho pěti dětí nepokračoval, tak to na mě tak nějak zbylo. :)

   


Jakou technikou nejraději tvoříte? Proč to u vás vyhrála?

Až na dva mé výrobky (které jsou šité na stroji vzhledem k povaze jemnějšího materiálu), vyrábím vše vlastníma rukama bez využití šicích strojů. Začíná to přípravou návrhu, pak následuje vyrobení šablon, nařezání všech dílů, případně barvení usně, ruční šití na sedlářském koníkovi, voskování, konečná úprava usně, zahlazení hran.
Dost mě překvapuje, když za ruční šití někdo prohlásí šití na stroji. Ano, samozřejmě musíme stroji ručně pomoci, sám výrobek neušije, ale zpracování ručního stehu a stehu strojového je úplně jiné a to se samozřejmě projeví v pracnosti a také v jeho životnosti.


Kde čerpáte inspiraci? Vyrábíte rád na zakázku?
Snažím se vyrábět jednoduché kousky, které budou se svým majitelem dlouho žít, až s ním nakonec i zestárnou. Proto mé výrobky nesmí vyjít z módy za pár let. Pokud dělám úplně novou věc, tak vycházím ze střihů, které mám již vyzkoušené a sám si dokážu představit, že bych je i nosil. Inspiraci si ale s sebou většinou nosí i moji zákazníci, protože tvořím převážně na zakázku podle jejich představ. Oni přijdou s návrhem a společně dáme dohromady finální kousek.

     

Kdy a kde se vám tvoří nejlíp?

V dílně, to je tam, kde po mně taky většinou nelezou moje tři děti.


Popište moment, kdy jste si uvědomil, že vaše tvorba už není "jen" koníček.

Když jsem se z dílny o rozměru 2 x 2 metry přestěhoval postupně do dětského pokoje, pak i do ložnice a nakonec do vlastní dílny, která má "ohromných" 40 m².


Co vám na vaší tvůrčí cestě nejvíce pomohlo?
Zpočátku to byl určitě Fler, potom postupné zkušenosti a taky moje žena, která se stará o účty na sociálních sítích, na Fleru, řeší e-shop, focení výrobků, …


Na který svůj výrobek jste nejvíce pyšný a proč?

Na folklórní opasek, který je a doufám, že i dlouho bude, vystaven v Jihočeském muzeu. Vyráběl jsem repliku podle opasku starého, jež není možné vystavit vzhledem k jeho historické hodnotě. Opasek je vyplétaný pavím brkem, techniku jsem se učil od nuly a zkoušel, co se dalo, aby výsledek stál za to.

Co je to "vyplétání pavím brkem"?

Jedná se o tradiční techniku zdobení kůže pavím brkem, při které se brko nejprve zpracuje na malé pásky a těmi se potom vyplétá vzor do kůže.
Takový opasek dříve sloužil místo kapes jako peněženka. Čím větší zdobnost a složitost, tím vyšší bylo postavení jeho nositele.
Tato technika je v současné době rozšířena v Rakousku - Jižním Tyrolsku a okolí Salzburku.


Když se ohlédnete zpátky za svojí kariérou, udělal byste něco jinak?

Možná bych se začal dříve věnovat pouze brašnářství.


Do kterých Fler obchůdků chodíte potěšit oko?
K.BANA, GibonTom, eero.



Jak nejraději trávíte čas, když zrovna netvoříte?
S dětmi a během ve Stromovce.



Kde se ve své tvůrčí dráze vidíte za rok a kde za deset let?
Ve své dílně s novými šablonami svých výrobků. Za 10 let se možná i dílna rozroste.



Jakou radu byste dal začínajícím prodejcům na Fleru?
Dejte do toho všechno už na začátku, soustřeďte se na detaily, prezentaci své práce a nespěchejte.