Blíží se 1. duben 2011, termín pro podání daňového přiznání. Netýká se i vás? Aktualizovali jsme pro vás tedy základní informace v tomto článku.

Prodeji vlastních výrobků prostřednictvím Fler.cz se věnuje široká skupina lidí a situace každého z nich je trochu odlišná. Poradit všem v rámci jednoho článku není možné, ale snad pomůžeme většině z vás a ostatním alespoň ukážeme správný směr.

Týká se mě to?

Pokud jste Fler.cz využili k prodeji pár kousků šperků či oblečení, které jste dříve sobě pro radost vyrobili, nemusíte se pravděpodobně trápit. Příjmy z prodeje vlastních věcí, které již nechcete nebo nepotřebujete, zdanění nepodléhají bez ohledu na výši příjmů z těchto prodejů. Je ovšem nutné upozornit, že tato situace je v případě Fler prodejců spíše výjimečná. Rozhodně se nesnažte za rozprodej vlastních věcí schovat aktivity většího rozsahu, uškodili byste sami sobě!

V případě, že výrobky, které prodáváte, skutečně k prodeji určeny byly již při jejich výrobě, nemusí to být už tak snadné. Příjmy z příležitostných činností jsou od daně osvobozeny, pokud za rok nepřesáhnou 20 000 Kč. Řeč je o příjmech jako takových, nikoliv o zisku. Výše výdajů v tuto chvíli nerozhoduje. Pokud tedy od zákazníků během roku zinkasujete přes 20 000 Kč, daním se nevyhnete. Tyto příjmy jsou považovány za příjmy z příležitostných činností a daní se jako příjmy ostatní (viz níže).

Zde opět upozorňujeme, že podle našeho názoru prodej na Fleru odpovídá spíše definici podnikání než příležitostné činnosti a je vhodné mít pro něj zařízený živnostenský list. Odlišit příležitostnou činnost od podnikání však nemusí být vždy snadné. Pokud si nejste jisti, kontaktujte živnostenský úřad. Sdělte jim pravdivé informace o svých zamýšlených činnostech a jistě se vám dostane odborné rady ohledně nutnosti živnostenského oprávnění. Každý úřad má na tuto problematiku trochu jiný pohled.

Je také možné, že se prodeji vlastních výrobků věnujete ve větší míře, než jste původně očekávali. Pak by se ovšem vaše pozornost měla zaměřit na podnikání. Podnikání je definováno jako soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Poznáváte se v tom? Pak možná podnikáte, aniž jste to zamýšleli, měli byste si pořídit živnostenské oprávnění a vyhnout se tak případným potížím.

Získat živnostenské oprávnění není nikterak složité ani příliš nákladné. Živnostenský list, jak jej známe, se dnes již nevydává. Byl nahrazen výpisem ze živnostenského rejstříku. Živnost lze ohlásit na kterémkoliv živnostenském úřadě. Poplatek spojený s ohlášením živnosti činí 1 000 Kč bez ohledu na počet živností.

Výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků je obor činnosti spadající do živnosti volné. Volná živnost opravňuje k vykonávání činností, pro které se nevyžaduje prokazování odborné způsobilosti. Pokud již vlastníte živnostenské oprávnění pro volnou živnost, stačí zajít na živnostenský úřad, kde vám doplní případné další činnosti, a to bezplatně.

Pokud si jdete pro zcela nové živnostenské oprávnění, pak vždy počítejte s požadavkem splnit všeobecné podmínky – dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost a doklad o tom, že nemáte nedoplatky na daních ani na platbách pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

Živnostenské oprávnění samozřejmě mohou získat i studenti, maminky na mateřské dovolené i důchodci. Podmínky jsou pro všechny stejné, některé skupiny jsou však zvýhodněny v podobě vyšších slev na dani.

Teď si asi říkáte – pořídím si živnostenský list, dobře. Ale jaké další povinnosti mi z toho plynou? Dobrou zprávou je, že minimální základ daně, kdy bylo nutné danit, i když člověk tento základ nevydělal, byl zrušen. Jedinou nepříjemnou povinností, která se k živnostenskému listu váže vždy, je nutnost platit zdravotní pojištění (viz dále).

Jak maminky a tatínkové?

Omezení se týkají maminek (případně tatínků), kteří jsou doma na rodičovské dovolené. Obecně platí, že žena pobírající peněžitou pomoc v mateřství (PPM) nesmí vykonávat tu činnost (resp. zaměstnání), ze které jí PPM plyne. Peněžitá pomoc v mateřství je vyplácena z nemocenského pojištění. Pokud si tedy maminka platila pojistné z příjmů ze živnostenského podnikání, nesmí se v době pobírání peněžité pomoci v mateřství tomuto podnikání věnovat. Může se však PPM vzdát a podnikat dále.

U osob pobírajících rodičovský příspěvek je to jednodušší. Podnikání se klidně mohou opět věnovat a bez ohledu na výši příjmů o příspěvky nepřijdou. Musí však zajistit hlídání pro své dítě. Děti od tří let věku mohou pobývat ve školce nanejvýš 4 hodiny denně nebo 5 kalendářních dní v měsíci. Pro děti mladší tří let jsou podmínky ještě přísnější.

Dejte ale po skončení rodičovské dovolené pozor, pokud nenastoupíte do zaměstnání. Tím by se nynější vedlejší živnost pro vás stala hlavní činností a museli byste platit sociální a zdravotní pojištění nebo pozastavit živnost.

A co daňové přiznání?

S příjmy podléhajícími dani přichází také povinnost podat daňové přiznání. Podat ho musí každý, kdo podniká na živnostenský list a za uplynulý rok dosáhl příjmů z podnikání vyšších než 15 000 Kč (u zaměstnanců je tato hranice 6 000 Kč). Pokud jsou příjmy nižší, stačí na FÚ podat čestné prohlášení.

Vyplnění daňového přiznání se nebojte. V dnešní době je na internetu k dispozici hned několik formulářů, které vám hodně pomohou. Podle pokynů vyplňte své osobní údaje. V dalších oddílech již vyplňujete jednotlivé (tzv. dílčí) základy daně, nezdanitelné části základu daně a slevy, na které máte nárok. Nezapomeňte také na jednotlivé přílohy, které je nutno přikládat. Jejich výčet se nachází na poslední straně daňového přiznání. Samozřejmě se vás ve většině případů nebudou týkat všechny uvedené přílohy. Záleží na druhu příjmů, které máte, a také hodláte-li uplatnit nezdanitelné části základu daně – nárok je nutné doložit potvrzením, které pak tvoří další přílohu daňového přiznání.

V zákoně o daních z příjmů je uvedeno 5 skupin příjmů fyzických osob – jsou to příjmy ze závislé činnosti (tedy příjmy ze zaměstnání), příjmy z podnikání, příjmy z pronájmu, příjmy z kapitálového majetku a příjmy ostatní. Příjmy z podnikání na základě živnostenského oprávnění spadají do druhé skupiny.

Jste-li zaměstnáni, vyžádejte si od svého zaměstnavatele potvrzení o zdanitelných příjmech. Toto potvrzení má závaznou podobu, takže vždy obdržíte všechny potřebné informace, především celkovou výši svých příjmů za uplynulý rok, pojistné odvedené zaměstnavatelem (poslouží k výpočtu tzv. superhrubé mzdy), odvedené zálohy na daň a případně i výši daňového bonusu na vyživované děti, pokud vám byl tento bonus vyplacen.

Samostatná výdělečná činnost, důchodové pojištění

Provozování živnosti na základě oprávnění je druhem samostatné výdělečné činnosti (SVČ). Samostatná výdělečná činnost může být hlavní nebo vedlejší. Za vedlejší se SVČ považuje ve chvíli, pokud ji vykonává osoba, která současně vykonává zaměstnání, má nárok na výplatu invalidního důchodu, byl jí přiznán starobní důchod, má nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo je studentem (samozřejmě stačí splnit pouze jednu z těchto podmínek). Pro osoby samostatně výdělečně činné (hlavní i vedlejší) je povinné odvádět pojistné na důchodové pojištění (a také příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), nemocenské pojištění je pouze dobrovolné. Povinné je také každoroční podání Přehledu o příjmech a výdajích. Ten je nutné poslat na příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení a také na svoji zdravotní pojišťovnu. V Přehledu je také nutné doložit, zda se jedná o SVČ vedlejší. Termín pro podání je ovšem až v květnu následujícího roku, pokud vám daňové přiznání zpracovává daňový poradce, tak dokonce až v srpnu (pro Přehled za rok 2010 jsou tyto termíny 2. 5. 2011 a 1. 8. 2011).

Povinnost platit pojistné na důchodové pojištění ale neplatí pro každého. Zaplatit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti jsou povinny jen ty OSVČ vedlejší, které za uplynulý rok dosáhly svými příjmy rozhodnou částku. OSVČ hlavní jsou povinny pojistné na důchodové pojištění odvádět vždy. Rozhodná částka se vypočítává z průměrné mzdy stanovené pro daný rok. Nyní konkrétně:

Pro rok 2010 byla průměrná mzda stanovena na 23 709 Kč, po vynásobení této částky koeficientem (ten je dán ze zákona) 2,4 získáme onu rozhodnou částku – je to 56 901 Kč. Tato částka ale platí pouze v případě, že podnikání trvalo celý rok. Pokud jste v některých měsících uplynulého roku vedlejší samostatnou výdělečnou činnost nevykonávali, sníží se rozhodná částka o jednu dvanáctinu za každý takový měsíc. Zde ovšem příjmy chápeme jako základ daně, tedy příjmy ponížené o výdaje. Rozhodná částka je tedy vlastně zisk. Pokud tedy Váš zisk rozhodnou částku překročil, jste povinni zaplatit za rok 2010 pojistné na důchodové pojištění. Dále se na Vás vztahuje povinnost platit v dalším roce zálohy. Zálohy se platí podle Vašich příjmů v minulém roce, na konci roku opět podáte Přehled a vypočítáte případný rozdíl.

Nyní k samotnému výpočtu pojistného na důchodové pojištění. Procentní sazba činí 29,2 % (z toho 28 % je pojistné na důchodové pojištění a zbytek tvoří příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ pro OSVČ tvoří 50 % daňového základu, jinými slovy je to polovina Vašeho zisku. Pokud Váš zisk byl v roce 2010 například rovných 60 000 Kč, potom vyměřovací základ činní 30 000 Kč a z této částky pomocí dané procentní sazby vypočítáte pojistné, které jste povinni zaplatit.

Výpočet záloh vypadá následovně:

Z vyměřovacího základu za rok 2010 si spočítáte jednu dvanáctinu (tedy částku, která připadá na jeden kalendářní měsíc) a z této částky spočítáte 29,2 %. Tato částka bude tvořit Vaše zálohy na pojistné na důchodové pojištění pro příští rok. Je ovšem potřeba si pohlídat, zda vypočtená částka není nižší než povinné minimální zálohy. Minimální zálohy se stanovují opět z průměrné mzdy.

Pro OSVČ vedlejší se minimální záloha spočítá z částky, kterou tvoří 10 % z průměrné mzdy stanovené pro daný rok (pro hlavní je to 25 %). V roce 2011 je průměrná mzda 24 740 Kč, 10 % z toho je 2 474 Kč – minimální záloha pro OSVČ vedlejší na rok 2011 tedy činí 723  Kč. Zálohy spočítané podle daňového základu dosaženého v roce 2010 se začínají platit v měsíci podání Přehledu.

Zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění jsou povinni platit všichni, kdo mají příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. V některých případech se na vás ovšem nevztahuje povinnost platit zálohy, a pokud ano, tak bez limitu minimálních záloh. Nejprve ale obecně. Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ stejně jako u důchodového pojištění činí 50 % zisku. Minimální roční vyměřovací základ je dvanáctinásobek poloviny průměrné mzdy – pro rok 2010 je to 142 254  Kč. Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby, které jsou současně s výkonem samostatné výdělečné činnosti zaměstnané a za které pojistné platí stát.

Placení záloh se netýká osob, které jsou zároveň při výkonu SVČ zaměstnány a vydělají si za měsíc alespoň minimální mzdu (tj. 8 000 Kč). Osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát (tj. studenti, důchodci, atd.), jsou sice povinni zálohy na pojistné platit (vyjma prvního roku výkonu samostatné výdělečné činnosti), ale nejsou povinni dodržet minimální měsíční zálohu. Osoby, které jsou povinny odvádět alespoň minimální měsíční zálohy, si je spočítají takto: Průměrná mzda pro rok 2011 činí 24 740 Kč, polovina z této částky je minimálním měsíčním vyměřovacím základem, tj. 12 370 Kč – z toho 13,5 % je 1 670 Kč.

Shrnutí - konkrétní dotazy


Prodám na Fleru pár výrobků ročně za několik set korun. Musím mít ŽL?
Nejprve se zamyslete, zda se chcete tomuto prodeji věnovat i do budoucna. Pokud ano, je lepší si živnostenské oprávnění zřídit. Vyhnete se problémům do budoucna a můžete se bez obav věnovat prodeji i více než doteď. Nezapomeňte ale na nutnost platit zdravotní pojištění.

Za minulý rok jsem prodal/a na Fleru desítky až stovky kusů výrobků bez živnostenského oprávnění. Protože chci mít všechno v pořádku, jak mám postupovat? Když si pořídím ŽL teď, legalizuje to můj prodej v roce 2010, nebo musím spoléhat, že FÚ nebude můj prodej v roce 2010 považovat za podnikání?
Rozhodně si okamžitě zřiďte živnostenské oprávnění. Příjmy za rok 2010 zdaníte jako příjmy ostatní (tedy podle § 10 zákona o dani z příjmů). To znamená, že v daňovém přiznání tyto příjmy uvedete do přílohy č. 2. Splníte tak svoji daňovou povinnost, neboť přiznáte všechny své příjmy. Nesplnili jste ovšem povinnosti, které vám ukládá živnostenský zákon. V krajním případě se tak může stát, že budete muset zaplatit pokutu za neoprávněné podnikání a ta bohužel může být opravdu vysoká.

Jsem s dítětem na mateřské (rodičovské) dovolené a prodávám na Fleru. Jak řeším podnikání?
Podnikat můžete i na mateřské (resp. rodičovské) dovolené. O rodičovský příspěvek kvůli podnikání nepřijdete. Pokud pobíráte peněžitou pomoc v mateřství, dejte si pozor, zda vám není vyplácena z nemocenského pojištění na základě právě tohoto podnikání.

V jakém případě nemusím odvádět pojistné na důchodové pojištění?
Pokud lze vaši samostatnou výdělečnou činnost považovat za vedlejší a váš zisk za uplynulý rok nedosáhl rozhodné částky. Ta pro rok 2010 činí 56 901 Kč.

Musím platit pojistné na všeobecné zdravotní pojištění?
Ano, zdravotní pojištění se týká všech. Pro osoby samostatně výdělečně činné je pojistné 13,5 % z poloviny zisku. Je potřeba si ale pohlídat minimální vyměřovací základ. Pokud se vás týká, může se stát, že odvody pojistného na zdravotní pojištění se vám navýší. Jestliže podnikání pro vás představuje pouze přivýdělek, tohoto navýšení se většinou obávat nemusíte.