Mírně hororový nadpis uvozuje rozhovor s jednou nesmírně milou Hankou. Tak se nenechte vystrašit, mohli byste pak litovat, že jste přišli o svět plný loutek a pozitivní energie. ;)

Řekněte nám na úvod něco o sobě.
Jmenuji se Hanka Čížková. :) Narodila jsem se v Plzni a žila jsem tam skoro celý svůj život. Když jsem byla malá, začali jsme společně s bratrem chodit do loutkového divadla. Skoro každou sobotu jsme museli = toužili jít stát frontu na lístky, pak se s velkým davem postupně přesouvat do naftovými kamny vytopeného sálku staré Boudy na Borech (pro Plzeňské pamětníky - naproti Svazáčku:-)). Všechno tam prazvláštně vonělo a my, plní nadšení, seděli a čekali na první „gongování“ a znělku, která oznamovala, že už to brzo začne! Fascinovaně jsme hleděli na svítící ornamenty a lampičky, které až magicky zdobily a rámovaly jeviště. Pak se pohnula opona, světýlka zhasla a my se „propadali“ do děje loutkové pohádky. Probrala nás jen přestávka, kdy jsme se nemohli dočkat: „Kdy už konečně skončí!“ A pak až konec přídavku, kde se s námi Kašpárek loučil výkřikem: "Ahóóój!" A my, celí zklamaní, jsme se tmou a zimou šourali domů… A těšili se na další sobotu♥ :)
Po několika letech, když mi bylo 8, jsme se s bráchou odvážili po představení vstoupit do zákulisí toho divadla. Odtud se linul smích a pohoda a nějaké usměvavé tváře nás zavedly „dozadu“ a poprvé v životě jsem uviděla fundus divadla! Neuvěřitelné! Loutky, kam oko pohlédlo, všude dokola visely po stěnách… Dále byly všude vyskládány rekvizity a srovnána obrovská plátna – kulisy. A pak jevišťátko, propadlo, zvukařské a mluvičské místo…. No prostě, pro mě s bráchou začala LÁSKA na celý život. :)

Od mých 8 let jsme v tomto divadle začali hrát. Nejprve s maňásky, pak jsme se učili s marionetami…
Když mi bylo 15 let, navštívil naše divadlo řezbář. Poprvé jsem viděla dláta a jak mu pod rukama vznikla hlavička k loutce! Ohromné! Hned jsem také chtěla něco zkusit… A první můj pokus byly ruce ke staré ženě na invalidním vozíku! :) Já byla nadšená a své ruce jsem měla pořezané a pečlivě oblepené spoustou náplastí… :) A tak to začalo…
Stále častěji jsem celá zvědavá a okouzlená začala docházet do dílen divadla Alfa v Plzni. Celé léto jsem tam „byla na brigádě“ a učila se „všechno“. Stříhala jsem z molitanu, opracovávala jsem polystyren, kašírovala jsem, šila jsem, a pak i řezala… (Když jsem zrovna nebyla v divadle, chodila jsem na gympl.:)
Po maturitě na gymnáziu jsem se začala této profesi věnovat plně, i když mě ještě velmi lákala divadelní režie, na kterou jsem i dělala zkoušky. Ale řezbářství a loutky zvítězily. Pracovala jsem v divadle Alfa Plzeň (už na plný úvazek), pro Naivní divadlo v Liberci a také ve Studiu Jiřího Trnky v Krátkém filmu v Praze, a pak už jsem se pustila svojí vlastní cestou… Řezala jsem především celořezané loutky a prodávala je v Praze. Stále jsem ale byla velmi aktivní členkou Loutkového divadla V Boudě Plzeň :-), kde jsem nejen renovovala vzácný, letitý fundus loutek a rekvizit, ale také loutky vyráběla. A dlouhá léta hrála i režírovala divadelní představení.
V roce 2005 jsme se s dlouholetým partnerem odstěhovali z Plzně do vesnického stavení (což byl můj velký sen :-) pod Zelenou horou u Nepomuka a zde se nám narodila úžasná dcerka. A když trošku povyrostla a já zas začala toužit po vůni dřeva a dlátku v ruce, tak jsem díky kamarádce Marcelce (na Fleru pod nickem koko) NAŠLA Fler. :) A vlastně mi začal úplně jiný život. Odezva, které se mi dostalo zde na Fleru, naplňuje radostí moje srdce každý den. Děkuji vám moc! :-) Už neznají moje výrobky jen zahraniční zákazníci, kteří v Praze kupovali moje loutky, ale i lidé zde…

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Ano, svoji práci mám stále „po ruce“, je naprostou součástí mého života i života celé mé rodiny. Nedokážu ani říci, kolik času jí věnuji… Nejde jen o chvíle, kdy sedím s dlátky v ruce, ale když neřežu, v hlavě si neustále pohrávám s nápady, co budu dělat a jak. Častokrát to probíráme s Jirkou a Nataškou i u „odpoledního kafíčka“. Poslední dobou si nejvíc v myšlenkách hrajeme s tématy k Velké meziklubové soutěži. Někdy se u toho dost nasmějeme, co všechno nás napadá, někdy si to i společně kreslíme… Pak ze všech těch nápadů postupně „vykrystalizuji“, co by bylo pro ztvárnění tématu mojí technikou nejlepší. A pokusím se o to. :-)

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
V divadelních dílnách jsem měla možnost pracovat s různými materiály, vyzkoušela jsem spoustu technik. Také jsme si některé postupy sami vymýšlely(i), ale práce se dřevem pro mě byla a dodnes je tou NEJ. :-) Miluji, jak dřevo voní a jak do něj krásně vjíždí nabroušené dláto nebo nůž. Oproti jiným technikám dokážu u této zůstat sedět neuvěřitelné hodiny. Nikdy nejsem netrpělivá: „Už aby to bylo.“ Každý řez si užívám:-), na každém kousku pracuji tak dlouho, až jsou opravdu mé oči a duše spokojené. Dříve nedokážu výrobek považovat za hotový. Proto mi každá věc trvá i delší dobu a opravdu nedokážu dělat „sériovou, rychlou výrobu“.

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
Nejprve si vymyslím, co budu dělat. Pak si hledám nějaké obrázky v knihách či na internetu… Pohrávám si s nimi, maluji si nápady, návrhy… Ale jen takové naivní, jednoduché kresbičky. Najdu si ideální kousek dřeva, na ten si namaluji, co budu potřebovat. Poté požádám partnera, aby mi „to předřezal“ na pásovce. Dostanu od něj kusy dřev, které jsem si přála, a z těch začnu vyřezávat danou věc. Poté, co moje hlava usoudí, že je věc „dořezána“, začnu pečlivě některá místa napouštět mořidlem. Poté voskuji, leštím vosk a maluji olejovými barvami. A voskuji a leštím a maluji… A voskuji a leštím…



Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Vše probírám s rodinou, nejlepší názor na vše, co dělám, má moje 6letá dcerka. Ale závěrečné rozhodnutí je vždy na mně :-).

Doporučte Fler tvůrce, které máte ráda.
Tvůrců zde na Fleru, kterých mám ráda, je opravdu mnoho. Můžete to vidět i podle mých oblíbených. Ale určitě musím uvést ty, které jsem potkala až zde a stali se mému srdci nejbližší♥, a také ty, které opravdu obdivuji za to, jaké nabízejí perfektně vyrobené věci, do kterých vtiskli kus svého já. Pro mě nejlepší fotografka CVRNGLIK, neskutečná švadlenka Typča, perfektní a s citem drátující ha.sla, dokonale plstící pepadana, malířka, která maluje i na kůži, Natellka, malířka, která dokáže malovat i na gumu:-), Atelier ZZ. Z výtvarnic-keramiček mají můj neskutečný obdiv KB GALERIE a Lajky, ze šperkařek mě ohromují výrobky od Tereza O., SharkaE., Gurumina, chtěla bych nosit téměř všechno, co vyrobí pletynka, a zbožňuji náušnice a další věci z vinutých perel vinutkářek, nejraději a téměř stále tahám tašky od Romana B. a s chutí a láskou chodím prohlížet naprosto originální a jedinečné tvorečky v obchůdku TOVTOM.
Z řezbářů „sedám na zadek“ z nápadů a zpracování Uyo Itcho… Tím jsem se dostala k mužům… K mým oblíbeným svými skvostnými výrobky patří papon a Jindřich a Rudolf. Taktéž re-ce-se, kterého je tu všude plno:)), díky…
A ještě zde musím uvést svoji kamarádku Jitku (na Fleru pod nickem – U mistrů), se kterou i spolupracuji na některých svých dílkách a mám velmi ráda její tvorbu.

Kdybyste měla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Vůbec nevím… Tak snad na loutky, protože od té doby, co prodávám na Fleru, jsem jich zdaleka tolik neudělala jako dříve. A díky stálému zájmu zákaznic o mé drobnější kousky, za který opravdu ze srdce děkuji♥, se k jejich výrobě a nabídce zde na Fleru nějak ne a ne dostat. :)

Nosíte a používáte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Nosím maximálně nějaký přívěšek na krk, ale ne moc… A pak s loutkami, které vyrábím přímo na hraní, hraju divadlo. :)

Čemu se ráda věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Ráda se věnuji dcerce a partnerovi a svým čtyřnohým miláčkům. Máme už doma 3 psy, prvního z útulku, další dva zděděné. S rodinkou vyjíždíme moc rádi na hrady a zámky, navštěvujeme zoologické zahrady a vyrážíme za dalšími zajímavostmi Čech i Moravy… Ale jsme hlavně milovníci našeho domova, takže si dokážeme užít na zahradě či v blízkém okolí. Hledali jsme takové bydlení, abychom z něj měli blízko do lesa. Všichni milujeme houbaření a procházky bukovým lesem, který se na podzim překrásně barví dozlatova… A určitě nesmím zapomenout uvést to, že jsme velcí příznivci animovaných filmů a rádi a často je společně sledujeme.

Jinak, velmi ráda peču, kochám se zahradou a květinami, už léta se pokouším naučit se hrát na kytaru a toužím jednou umět hrát na saxofon. Pořád se k tomu nemohu dostat, ale věřím, že jednou to určitě umět budu. Dala jsem si limit - do svých 80 let :-). Zatím mi tu saxofon tiše spí v obalu…
Ale musím přiznat, že právě má práce je i mým největším koníčkem, takže častokrát nemám hranici mezi prací a „volným časem“. Takže když přijde třeba návštěva a sedíme u kávičky s nějakou upečenou dobrůtkou, stejně si častokrát vytáhnu řezání přímo do centra dění a řežu si, piju a poslouchám vyprávění... Nejraději řežu ruce, ty se dají s sebou vzít kamkoli, mohu je v klidu dělat na klíně třeba u táboráku. A každý pár rukou je jiný…

Jak vypadá váš ideální den?
Jsem velmi nenáročná. Snažím se žít tak, aby každý můj den byl „svátek“. Abychom společně zažívali pohodu, radost a smích. Takže pro mě je ideální každý den, který jsme prožili v rodinné pospolitosti. A raduji se z toho, že žiji, že vnímám věci kolem sebe a pokouším se je brát tak, jak jsou.
Ale kdybych měla popsat svoji soukromou chvilku, ze které se nesmírně těším, tak by to byla tato: Zatopím si… Okny mi do vyhřáté dílny svítí dopolední sluníčko. Já mám před sebou „volný den“. Nikam nemusím, nikdo nepřijde na návštěvu, nemusím se vůbec vyrušovat… A já s pocitem neomezené časové volnosti vplouvám myšlenkami do své práce … Uvařím si výbornou kávu, dám si vedle sebe mističku s oříšky, mandlemi a brusinkami, ze které mohu uzobávat. Psi se stočí do svých pelíšků u mě v dílně a poklidně spí. Já si pustím v rádiu nebo na CD rozhlasovou hru, sednu si do svého pracovního křesla a začnu řezat, poslouchat… hodiny… a hodiny… (semtam odskočím zkontrolovat Fler:-)) … a hodiny…

Jaké máte pracovní plány pro příští týden a jaké pro příští rok?
Na příští týden? Pustit se do předvánočních objednávek a pokusit se je včas stihnout! :)
A opravdu nejaktuálnější novinku mám tu, že bych chtěla od příštího roku začít hrát své vlastní loutkové divadélko. Už si tu na to řežu loutky a vyrábím divadelní výpravu a od jara příštího roku by mělo „být na světě“ první autorské loutkové představení.
A také už mám doma připravenou malou dílničku, kde bych chtěla případným zájemcům umožnit vyzkoušet si řezbu do dřeva, možná také následně i výrobu loutky celé… Také i třeba nějaký ten ukázkový kurz? Možnou nabídku a více informací budete moci postupně nacházet na mém novém prodejním profilu Hanka Čížková … live.

Moc děkuji vám všem, kteří mi dodáváte svými slovy (i smajlíky) tolik energie a chuť vyrábět další a další dřevěné, vyřezávané kousky. Těmi se zas já pokouším předat VÁM svoji vnitřní radost :) ♥ Děkuji…