Nahlížíte rádi někomu, kdo něco vytváří, "přes rameno"? Jak se říká, do jeho kreativní kuchyně?
Já to dělám na sociálních sítích v rámci dovoleného zevlování, protože v reálu koukat někomu například do papíru, když maluje, mi připadá poněkud drzé a trapné a samotnou by mě to znervózňovalo. Nicméně mnozí umělci jsou dnes natolik sdílní, že vám veřejně ukážou třeba svůj skicák. A právě prohlížení takových skicáků mě velmi zajímá a obohacuje. Někdo ho pojímá jako vizuální deník, do něhož si zaznamenává zážitky a vzpomínky, jiný tvůrce ve skicáku vysloveně trénuje, například tahy tužkou či štětcem nebo míchání barevných odstínů. Jindy je papír v notesu prostorem k úžasným experimentům, nebo dokonce určité meditaci a terapii. V každém případě je podle mě skicák navýsost soukromým svobodným místem, a majitel nebo majitelka ho může, ale nemusí ukázat světu...

Můj vztah k aktivnímu malování do skicáku byl až donedávna vlažný. Přiznám se vám, že jsem za celých sedm let, co se věnuju akvarelu, nepomalovala žádný tak, abych měla obrázky za určité období nebo na nějaké téma hezky pohromadě. Většinou maluju do lepených bloků nebo na nařezané listy papíru.

Ne že bych se o tvorbu do skicáku vůbec nepokoušela! Třeba minulé léto jsem zamýšlela do jednoho pěkného zaznamenat svůj #worldwatercolormonth2020, pár stránek jsem pomalovala, nicméně pak jsem opět blok zavřela a vrátila se tiše ke svému spolehlivému "lepeňáku". Na férovku vám povím ještě to, že jsem ze skicáku vytrhávala (!) dle mě zdařilé i nepovedené stránky, takže notes začal pod rukama "rozervané umělkyně" :-) jaksi hubnout a nevypadal dobře. "Nevypadal dobře" si dovolím zvýraznit, poněvadž to je mantra, jež mi tolikrát dokázala svázat při tvorbě (nejen do skicáku) ruce.

Zkraje roku jsem si omylem zakoupila jeden šitý skicáček v domnění, že jde o lepený bloček. Tehdy jsem však ještě netušila, že jeho hvězdná chvíle přijde v létě v rámci tradičního světového měsíce akvarelu. Letos jsem se rozhodla, že nebudu malovat podle témat, která jsou každoročně vyhlášená na každý den, ale že si dám vlastní výzvu. Že zkusím malovat do skicáku. Jeden by si možná řekl, co je na tom? Papír jako papír přece. Třebaže už nepatřím k těm, kdo se ostýchají malovat na kvalitní papír v obavě, že je to přece škoda, skicáky mi připadaly často až příliš rozkošné a riziko pokažení moc velké. A mám přece ty sklony k trhání :-)!

Co mě nakonec odblokovalo, abych se konečně pustila do malování, bylo uvědomění, čím vším by mohl můj skicák být, jak o tom píšu výše. A to, že když třeba nebude vypadat takzvaně dobře, bude pro mě respektive mou tvůrčí cestu úplně to nejlepší. Všem neoblomným papírovým syslíkům ještě posílám vtip! A sobě novou mantru: maluj, i když to podle tebe třeba za moc nestojí. Vždycky stojí!

 

Po asi měsíci a kousek jsem zaplnila svůj první akvarelový skicák, který obsahuje 22 stránek.

A protože z něj mám radost a mám k němu coby prvnímu jistou citovou vazbu, ráda vám obrázky ukážu.

Třeba má někdo z vás v šuplíku taky schovaný fajnový notýsek a doposud se zdráhal do něj kreslit, malovat nebo psát... ♥

01
Hromádka akvarelového "neštěstí". "Můžeš kreslit, můžeš psát, ale listy netrhat. Skicáček to nemá rád!"
No dobře, hned první stránku jsem vytrhla. Ale další už opravdu ne! :-)
První oficiální stránka ukazuje moje sklony k akvarelové ilustraci (mj. v klubu Pohádková ilustrace). Léto, prázdniny, kempování, přátelství, dobrodružství...

02
Můj skicák není rozhodně žádný cestovatel. Je to takový domácí povaleč a nejraději leží na jídelním stole, kde nejčastěji tvořím. Snad jenom ježek byl inspirován mou dovolenou, protože jsem ho za bílého dne potkala na cestě v jednom lese v Beskydech. Ale malovala jsem ho už doma.

03
Druhá polovina června. Zahrada nabízí tolik kvetoucí krásy! Maluju orlíčky, brzy pokvetou pivoňky, les je plný blankytně modrých pomněnek.

04
Soví dvoustrana. Pro inspiraci sahám do svého spolehlivého "mood boardu" v tabletu. Letící sovička se hodila do tématu Křídlo do výzvy pořádané v rámci Světového měsíce akvarelu.

05-08
Na následujících dvoustranách si zkouším míchat barevnou paletu a také malovat více či méně abstraktní květy a listy.
Před nedávnem mě oslovila zde na Fleru paní, která si přála namalovat na zakázku rozkvetlá písmena pro své děti. Ladím barevnost do fialova. Na zahradě už rozkvétají pivoňky, takže se objeví i na stránkách skicáku.

09
Levandule ještě úplně nekvete, ale už se chystá a mně by se možná hodila do rozkvetlého písmenka. Moje oblíbené sasanky nesmí v holčičí iniciále chybět. Jak nakonec zakázka dopadla, můžete vidět zde. Druhé písmenko má být pro chlapce v petrolejové barvě. Odstíny a tvary si zkouším ve skicáku, výsledek zde.

010
Ovoceeee! K téhle dvoustránce mě inspirovala kromě jahod na stole Harriet de Winton. Přestože tahle umělkyně maluje docela detailní botanické akvarely, které jsou obdivuhodné, já jsem spíše takový akvarelový pankáč :-). A když léto, tak rozhodně melouny! "Bejby přece nebude sedět v koutě!!!" :-)

011
Esence léta. Luční kvítí a věneček. V tomto stylu a tématu je mi moc dobře.

012
Loučení se skicákem. Trénuji růži.

„A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá.“
„A pro ten čas, který jsem své růži věnoval...,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.
„Lidé zapomněli na tuto pravdu,“ řekla liška. „Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži...“
„Jsem zodpovědný za svou růži...,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.

 

Když si teď svým skicákem listuju, probleskne "něco" ještě za obrázky. Cosi neuchopitelného? Snad právě kvůli tomu jsem skicák pomalovala? :-)

Děkuji za pozornost. Potěší mě, když se v komentáři podělíte o své zkušenosti se skicáky!
Vaše Světlana