Jak na to: láhev na olej
Nepřestane mě fascinovat, jak člověk dokáže zhmotnit nákres na papíře ve funkční nádobu. Hlava vymyslí nápad, ze kterého vznikne nákres, ruce vytvarují hlínu, slunce vysuší hotovou nádobu a žár v peci z ní prvním výpalem dostane zbytek vody. Oko vybere pěknou glazuru, která se kamarádí s použitou hlínou a teplotou. Dílo dokoná žár v elektrické peci či živý oheň v peci otápěné dřevem.
Láhev na olej jsem měla v hlavě dlouho a konečně přišla na řadu. Na používání je malinko těžší, ale zase je vlastnoručně vyrobená a dělá mi v kuchyni parádu. Mrkněte, jak vznikala...
Materiál a pomůcky:
- keramická hlína KS s jemným šamotem
- váleček, pravítko, nožík, špachtle, špejle nebo jehla
- šlikr, štětec
- drobné razítko, houbička
- transparentní glazura
- glazura Cerco polotransparentní modrotyrkysová Water Green TRS 052
- glazura korálově červená BSZ 354
Vyválíme si velký plát hlíny všemi směry a dekorujeme drobným razítkem. Tloušťka plátu je asi 0,6 cm.
Z plátu si podle pravítka vyřízneme obdélník. Můžeme si vyrobit také papírovou šablonu, kterou na plát obkreslíme.
Krátké strany z boku narýhujeme nožíkem do mřížky, naneseme šlikr a obdélníkový plát stočíme do tvaru válce. Spoj pořádně přitlačíme.
Dovnitř válce vložíme zmačkané noviny. Začistíme spoj a necháme hlínu zavadnout. Postavíme na další plát, obkreslíme tvar dna a vyřízneme.
Narýhujeme spodní stranu válce a okraj oválného dna a přilepíme šlikrem. Ovál budeme potřebovat ještě jeden, se dvěma vyříznutými otvory.
Nálevku na olej vytvarujeme z válečku hlíny, který tyčkou proděravíme, rozšíříme spodní část. Nálevku zužujeme a modelujeme do oblouku.
Kolem jednoho otvoru přilepíme šlikrem proužek hlíny. Na druhý otvor přijde nálevka na olej. Kolem spoje přilepíme tenký váleček hlíny pro zpevnění.
Spoje pečlivě začistíme. Nakonec přilepíme ucho z pruhu hlíny stočeného do kolečka. Zbývá vymodelovat zátku ve tvaru hříbečku.
Pomalu usušíme. Po přežahu vylijeme uvnitř transparentní glazurou. Zvenku naneseme glazuru Water Green TRS 052. Zátku natřeme červenou glazurou BSZ 354. Pálíme na 1160 C°.
Autorka/foto: Michala Šmikmátorová
Golem 3/2023
Milí přátelé keramiky,
vítejte u nového čísla Golema, které je v celkovém pořadí šedesáté páté. To máme za ta léta nějakých 1300 nápadů na keramické tvoření. No, panečku, to už je slušná sbírka.
Můžete se těšit na zajímavý rozhovor s Hankou Klusákovou, která se zabývá tvorbou keramických medvídků, panenek a dalších sběratelských roztomilostí. O některé projekty se s námi podělily také kroužky a ZUŠky, kterým už nastal zasloužený prázdninový odpočinek. Díky za vaše skvělé nápady a čas, který mládeži věnujete.
Těší mě, když vidím, kolik dětí navštěvuje různé keramické kroužky a výtvarky, sama jsem do Lidové školy umění, zkrátka do „lidušky“, chodila celou základku. Kreslili jsme uhlem, modelovali z hlíny, malovali v plenéru s velikými dřevěnými paletami. Byly jsme malé holky, já a moje nejlepší kamarádka Alenka. Naše tehdejší paní učitelka Mirka Brázdová a později Kamila Hurník Zachrdlová nám daly skvělou školu. Byly tak laskavé, trpělivé a věnovaly nám spoustu péče a času. Nechaly nás dělat veliké projekty, nad kterými s námi dlouze rozmlouvaly, a my hltaly každé jejich slovo. Dělalo to na mě velký dojem a dodnes si na ty časy ráda vzpomenu a mrknu, co se ve škole děje, protože stále funguje. Má to smysl, odehnat dítka od obrazovek a rozvíjet jejich talenty. Třeba to bude mít na jejich život zásadní vliv.
Čtvrteční cesty domů z výtvarného kroužku byly často ve znamení bezstarostného fantazírování o našich budoucích životech, které se zdály jako něco naprosto vzrušujícího a krásného, nekonečně dlouhého. Přišlo mi úplně přirozené, že se Alenka stane malířkou, jak to tvrdila už v první třídě. A vidíte, Alenka malířkou je a dokonce má v zahraničí i svoji uměleckou školu. Já se tedy veterinářkou exotických zvířat nestala, ale mohu s jistotou říct, že mám také báječné povolání. Ach, kdybychom tak zase jednou mohly jít spolu domů z lidušky a vše by bylo teprve před námi...
Michala Šmikmátorová
šéfredaktorka