V úvodním květnovém článku "Pravý smalt - seznamte se, prosím" jsme se seznámili se základní definicí smaltu a přiblížili si jeho dlouhou tradici. Jak jsme minule slíbili, dnes se blíže podíváme na postup práce s tímto pozoruhodným materiálem.
Co je potřeba k práci se smaltem?
Pokud chceme začít s pravým smaltem, musíme počítat s poměrně vysokou celkovou vstupní investicí (odhadem minimálně 20 000 korun).
Pokud koupíme technické smalty, je jejich pořizovací cena výrazně levnější než u šperkařských smaltů. Technické smalty se vyrábí a prodávají i v Čechách. U šperkařských smaltů je situace složitější, u nás se již dají koupit nejkvalitnější limogeské smalty, ale sehnat zde šperkařské smalty jiných zahraničních výrobců je stále spíše výjimečné. Ideální je mít oba typy barev a zkoušet i jejich možné kombinace.
Nově nyní najdete na Fleru ke koupi šperkařské smalty (barvy) nejvyšší kvality. Technické smalty v Čechách prodávají firmy Mefrit a Crhák.
Pro práci s pravým smaltem potřebujeme pec, která dosáhne cca 850 stupňů (v ideálním případě s termostatem, protože i malé teplotní rozdíly vytváří jiné barevné efekty). Je možné použít i plynový hořák, ale práce s ním je náročnější než s klasickou pecí.
Profesionální pece vhodné ke smaltování na Fleru naleznete u Hrnčíře. Menší pece, vhodné pro začátečníky nebo na drobné šperky, na Fleru zakoupíte v Atelieru Stříbra. Pokud vytrvale sháníte, někdy se s trochou štěstí podaří objevit starší laboratorní pec (dají se většinou celkem snadno opravit, protože bývají jednoduché). Pokud chcete se smaltem pracovat na stříbře nebo dělat složitější věci, doporučuji ale investovat do kvalitnější pece s termostatem a nastavitelnou teplotou.
Samozřejmě budete potřebovat i kleště, vrtačku, ruční brusku a spoustu dalšího nářadí, protože řada lidí, co dělá pravé smalty, si podkladovou měď sama řeže pilkou a stříhá nůžkami a různě upravuje.
Stručný nástin postupu práce
Měděný podklad je třeba vyřezat, dohladka začistit, odstranit nečistoty. I drobná mastnota vadí při nanášení smaltu.
Barevný smaltovaný prášek se smíchá s vodou a barevná kaše se opatrně nanáší a vrství.
Ten, kdo je zvyklý malovat s barvami, je při první práci se smaltem překvapen, protože smalt se chová jiným způsobem než třeba akvarelové nebo olejové barvy. Smaltová barva se spíš štětečkem opatrně hrne a vrství, než aby se s ní klasicky malovalo.
Do pece se výrobek vkládá zcela usušený, je proto třeba s ním manipulovat opatrně, protože hrozí sesypání nevypálených barev. Výsledek u klasických smaltů se odvíjí od toho, jaké barvy použijete, zkombinujete, v jakém množství nanesete, na kolik vypálíte a na jak dlouho a kolikrát pálíte. I malé odchylky vytváří rozdílné efekty, proto většinu smaltů, které mají více pálení, nelze podruhé ve stejné podobě zopakovat! Ale to je právě to zajímavé, že z pece vytáhnete doruda rozžhavený plech a jak postupně chladne, mění barvy a vy čekáte, co z toho vznikne...
Stále je možno objevovat další a další barevné efekty.
Vzhledem k tomu, že smalt nabízí tolik kombinací barev i technik, tak pokud se do toho člověk dá, je to nekonečné hledání a zkoušení, které vydrží na celý život...
Na rozdíl od keramiky můžete pec otevírat, měnit teplotu a věci znovu dávat do pece.
Často se stane, že věci, které se napoprvé nepodařily, naopak dalším pálením získají úžasné efekty. Naopak se jindy může přihodit, když u již hotového smaltu chcete opravit malý detail a o pár sekund přetáhnete pálení, že se vše speče. Doba pálení je krátká - v řádu cca 1-3 minut. Odhadnout přesnou dobu a teplotu výpalu jednotlivých barev je u smaltu asi nejtěžší a vyžaduje to cvik a trpělivost.
Vypálený smalt je třeba dále začistit, protože hrany i zadní strana jsou pokryty černou okují, která se na mědi po vypálení vytvoří.
Osobně dávám přednost možnosti pokrýt zadní stranu také smaltem, protože to působí čistě a nevytváří to alergické reakce na kůži ani nebarví oblečení. Tato zdánlivá drobnost, které si většina lidí ani nevšimne, vyžaduje poměrně velký cvik a znalost jednotlivých barev. Rubový technický smalt se vypaluje déle a na více stupňů než hlavní šperkařský smalt, je tedy třeba dobře odhadnout dobu mezi jednotlivými páleními a nanést rubovou stranu ve vhodný okamžik. Není úplně snadné vypálit dobře obě strany smaltu tak, aby ani jedna nebyla přepálená nebo nedopálená a zároveň udržet požadovaný barevný vzhled smaltu. Je ale možné zadní stranu také dohladka zabrousit a vyleštit nebo použít jiné nátěrové barvy nebo laku.
Množství technik a jejich kombinací při práci se smaltem je velké množství a jejich podrobnější popis vyžaduje samostatný článek někdy v budoucnu... ;-)
Na fleru najdete hned několik emailérů, kteří nabízejí kurzy smaltu pro začátečníky i pokročilé. Doporučuji vybrat si zkušeného smaltéra, který vás do problematiky uvede. Počítejte s tím, že úvodní kurz vás může pouze nasměrovat a ulehčit od počátečního tápání, ale skutečný cvik a sebejistotu získáte až vlastní delší praxí. Nedejte se odradit, když se vám zpočátku nebude dařit a budete mít pocit, že barvy se vypalují uplně jinak, než jste zamýšleli. Je to normální a určitě je třeba hodně času a trpělivosti, než si najdete svou vlastní cestu k práci se smaltem.
Miniatura dívky 5 x 7 cm, volná kopie historické miniatury. | Urbir
Smaltované náušnice z kolekce Dámy s vějíři. | Haneri
Rajská zahrada | Atelier stříbra
Současný špičkový zahraniční smalt | Linda Darty
Možnosti smaltu jsou neomezené a z vlastní zkušenosti vím, že nejlepší efekty dělají ty barvy, které z počátku nejvíc zlobí, protože se chovají pokaždé jinak. Každému emailérovi také vyhovuje jiný způsob práce: někdo zapisuje teploty, čte návody a tabulky, u každé barvy hlídá teploty uváděné výrobcem. Mně vyhovuje smalty z originálních balení přesypat do oblíbených průsvitných krabiček, a aniž bych četla teploty doporučené výrobcem, tak prostě zkouším, co při které teplotě a kombinaci smalt udělá:
Velký náhrdelník s opálovým smaltem: šperkařský smalt na mědi je osmkrát postupně pálen a vrstven v peci cca na 800 stupňů.Podobný nejde znovu stejně zopakovat, protože u smaltů tolikrát pálených je vždy překvapením, jak spolu vzájemně zareagují. Použitý francouzský opálový smalt dělá na světle měňavé barevné efekty.
Osobní rada na závěr pro tvůrce smaltů:
Pokud se smaltem začínáte a perete se s ním, věřte, že nejlepší investicí je čas věnovaný zkouškám. Nic vám nevynahradí čas, který věnujete vlastním experimentům, kdy přijdete na fígle a nápady, které nikdo další nepoužívá.
Často si s mojí mámou vzpomeneme na úsměvnou radu jejího kamaráda- smaltéra:
„ Který emailér, nevěda si rady, nezvýší teplotu v peci?!“ :-)
V předchozím článku vás zaujaly snímky historických šperků, proto i zde se můžete potěšit pohledem na umění našich předků:
Rheno-Mosan, náramek na paži, cca 1170-1180, Muzeum umění v Louvru, Wikimedia.org.
Limoges, smalt na mědi, cca 1553, Muzeum umění v Louvru, Wikimedia.org
.Motýlí brože, design Fischmeister, zlato s diamanty, rubíny. Technika smaltu plique á jour. Z knihy Viviene Becker: Art Nouveau Jewelry, nakl. Thames and Hudson 1998
Secesní květinový špendlík, transparentní smalt | Antique Jewelry University.
Francie 1904, secesní smaltovaná brož (transparentní smalt), technika plique á jour, zlato, diamanty; z knihy Art Nouveau Jewelry, Vivienne Becker, 1985.
Na tomto videu se také můžete podívat na jednu z mnoha ukázek výroby smaltovaného šperku.
Předchozí díl: Pravý smalt - seznamte se, prosím.
Úvodní foto: Majdau, zkoušky reakce smaltů.
