Šití je pro ni láska, záliba, zábava a na její výtvory budete koukat Jako Zjara. Vlastní střihy propojuje s různými způsoby dekoru a přidává do nich prvky z dalších technik, například výšivku a linoryt. Zbytky látek nevyhazuje, ale všechny odstřižky sbírá a po čase z nich znovu sešívá metráž a upcykluje. Co všechno způsobí jeden „zarach“ o prázdninách a jak tvoří a žije? Přečtěte si sami!

Řekněte nám něco o sobě. Jaká byla vaše cesta k tvoření?
Už od mala jsem ráda stále něco vyráběla a vytvářela. Doma jsem k tomu měla příhodné prostředí, moje mamka vždy po večerech vyšívala, pletla, šila mi od malička oblečení a spoustu času něco vytvářela i se mnou. Volný čas jsem tedy nejraději trávila tvorbou. Zprvu to byla tvorba různých šperků z peříček, co jsem si na procházkách sbírala, postupně jsem se dostávala k batice, až jednoho dne jsem zkusila šití, což byla láska na první dobrou.

To také nebyla úplná náhoda, dostala jsem po prvním dnu jarních prázdnin „zaracha“ po zbytek prázdnin, a tak jsem si řekla, že tolik času, který budu muset trávit doma, využiji k tomu, že bych to šití přeci jen mohla vyzkoušet. To mi tedy bylo 15 let, když jsem si ušila svoji první kabelku. V tu dobu jsem se chystala na střední školu, která nebyla dle mých představ, ale byla v místě mého domova. Mám z pedagogické školy jednu silnou vzpomínku. Když k nám přišla nová učitelka psychologie a my jsme se jí představovali a říkali, co chceme dělat, spolužáci většinou říkali, že chtějí učit nebo být psychology. Pak přišla řada na mě, já jsem s klidem řekla, že chci šít. Učitelka vybuchla smíchem. Celá třída na ni vážně koukala, protože to o mně všichni věděli a přišlo jim to vlastně už samozřejmé. Na tento okamžik ráda vzpomínám. :)

Po střední pedagogické škole, kde jsem pod lavicí upletla mnoho čepic a pokreslila hojné množství skicáků návrhy oblečení, jsem se rozhodla si splnit sen a nastoupila jsem na VOŠ - obor oděvní design. Byl to ráj, i když plný nástrah, věděla jsem, že jsem na tom správném místě. Zde mi dámy s mnohaletými zkušenostmi s šitím začaly bořit mé představy o tom, co se jak šije, a začala jsem zde čerpat odborné zkušenosti, nejen v šití, ale i v navrhování, scénickém kostýmu a podobně.

No a po dokončení této školy jsem založila značku Jako Zjara a nastoupila na vysokou školu (Pedagogická fakulta - Učitelství výtvarné výchovy pro střední školy), kde studuji do současnosti. Na vysoké škole jsem se ve své tvorbě obohatila o znalost grafických technik a tisk, které využívám i v oděvní tvorbě.

Jakou technikou nejraději tvoříte? Proč to u vás vyhrála?
Nejbližší je mi samozřejmě šití. Je to láska, záliba, zábava. Nějakým způsobem mě šití uklidňuje a naplňuje. V období šití roušek jsem zjistila, že u šicího stroje vydržím i 16 hodin denně a druhý den můžu zase.
Mám ráda užité umění a tedy oděv je pro mě nejpříjemnější variantou, jak se realizovat. Ráda do oděvu přidávám prvky z dalších technik, například výšivku a linoryt. Tyto dvě techniky jsou mi také velmi blízké a myslím, že oblečení ozvláštňují. Často raději nakupuji jednobarevné látky a motiv/potisk si na ně realizuji sama.

Kde čerpáte inspiraci? Vyrábíte ráda na zakázku?
Inspirace. Asi záleží na osobním naladění a rozpoložení. Jsou dny, kdy vidím kolem sebe mnoho věcí, které mě inspirují. Často to jsou struktury a fragmenty i na obyčejných předmětech, nebo prostě kdekoliv kolem sebe, inspirace také přichází na procházkách, na večírcích u muziky, různě. Jsou ale i období, kdy inspirace přítomna není. :)
Na zakázku ano i ne. Je to různé. Někdy, když se jedná o zajímavý projekt, nebo si zákazníci dle svých představ upravují design mých výrobků, je to fajn a baví mě to. Občas se ale stane, že zakázky musím odmítnout, často když vidím, že se příliš míjí s mým stylem tvorby a jejich realizace by pro mě byla nadměrně náročná.

Kdy a kde se vám tvoří nejlíp?
Nejraději pracuji ve svém ateliéru. Ráda pracuji od odpoledne klidně do pozdního večera. Dopoledne jsem každý den ve škole, ale i kdybych nebyla, tak bych si asi ranní čas nejspíš vyhradila pro sebe a pro přípravu na celý den. :)

Popište moment, kdy jste si uvědomila, že vaše tvorba už není „jen“ koníček.
To přicházelo postupně, ale asi největší zlom pro mě byl, když přišel covid. S přítelem jsme se přesunuli na chalupu, nemohli jsme do školy ani do práce a já jsem vlastně byla odkázána na šití. V tu dobu jsem měla prostor se více na šití soustředit a zároveň lidé začali mé zboží více nakupovat přes internet. Především ten čas na tvorbu byl pro rozvoj značky zásadní.

Co vám na vaší tvůrčí cestě nejvíce pomohlo?
Rozhodně to byli učitelé z vyšší odborné školy, na které jsem studovala, také současní učitelé na vysoké škole. Asi mám na vyučující štěstí. Na těchto dvou školách jsem vždy narazila na učitele, kteří mě zaujali, velmi mi pomohli na mé cestě a navedli tím správným směrem.
Také mi velmi pomáhá můj přítel, který sice moji tvorbu často hodnotí kriticky, ale jeho rozhled je pro mě obohacující a mnohokrát mi velmi pomohl s mnohými strastmi při tvorbě.

Na který svůj výrobek jste nejvíce pyšná a proč?
Nejraději šiji dámské softshellové kabáty. Vždy se těším, až přijde jejich sezóna. :) Moc ráda pracuji se softshellem. Má skvělé vlastnosti - nepromokne, neprofoukne, jednoduchá údržba, zároveň se z něj skvěle šije. Také se z něj dají tvořit různé geometrické výseče z jiných barev látky, dobře se na něj vyšívá. A mám ráda propojení praktičnosti a ženskosti, což myslím, že se mi u těchto kabátů podařilo. Stále mám potřebu vymýšlet jejich nové varianty, obměňovat střihy, vybírat jiné barvy.
No a další mojí láskou je recyklace. Nedokážu vyhazovat zbytky látek, takže vždy sbírám veškeré odstřižky. Pak po čase, až jich mám větší množství, tak si z nich znovu sešívám metráž a šiji jedinečné kousky oblečení. Často takto dělám mikiny, šaty a někdy i kabáty.

Když se ohlédnete zpátky za svojí kariérou, udělala byste něco jinak?
Já toho za sebou se svojí značkou zatím mnoho nemám. :) Asi bych v minulosti nic neměnila.

Do kterých Fler obchůdků chodíte potěšit oko?
Fler obchůdky příliš nenavštěvuji, ale když do nějakého zavítám, je to většinou LIUC bags. Tvorbu Liuc obdivuji a na batohy a kabelky od této značky nedám dopustit, mám jich několik. Další oblíbenou značkou je BUBUNUNA, která tvoří z kvalitních materiálů a střihy a celkové provedení oblečení má velmi propracované. Dalšími značkami, které těší mé oko, jsou například La femme Mimi, nebo Drexiss.

Jak nejraději trávíte čas, když zrovna netvoříte?
Často se mi poslední dobou stává, že tvorba je můj volný čas. Chodím do školy, u toho vedu výtvarné kurzy a čas na tvorbu je mi kolikrát odměnou, časem být ve svém příjemném prostředí a trávený touto naplňující činností. A je pravda, že když vím, že budu mít nějaký ten čas navíc, tak jej stejně většinou trávím šitím.

Kde se ve své tvůrčí dráze vidíte za rok a kde za deset let?
To je velmi těžká otázka. O budoucnosti nemám moc velkou představu. Kdybych si to ale idealizovala, tak bych měla ráda třeba svoji provozovnu, vedla vlastní kurzy šití a tisku, pravidelně vydávala kolekce oblečení. To by bylo krásné. A v té budoucnosti za rok bych třeba ráda svoji tvorbu rozšířila o pánské oblečení.

Jakou radu byste dala začínajícím prodejcům na Fleru?
Děláte krásné věci, plné vaší energie, tak si za nimi stůjte. Poslouchejte a berte v potaz zpětnou vazbu, ale nenechte se jí odradit, když je negativní. I ta špatná zkušenost vás vždy posune.