Výrobky "z hlíny" jsou tradičně velmi oblíbené. Možná je to náhoda, možná je to díky tomu hnětení a tvarování, kdy tvůrce vlastnoručně dodává kusu hlíny kýžený vzhled, každopádně o originální tvůrce se silným autorským vkladem není v tomto řemeslu nouze. A značka jeedesign není výjimkou.

Řekněte nám na úvod něco o sobě. Jak jste se dostala k tvoření?
V roce 2002 jsem založila ateliér jéédesign, kde jsem se nejprve věnovala serigrafii. Po několika letech jsem začala navštěvovat keramické studio v Kohoutově. Hlína mě natolik uchvátila, že jsem se rozhodla této technice věnovat. Začalo to tím, že jsem si v roce 2008 pořídila vlastní pec a od té doby mám ruce ponořené v hlíně.

 

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Původně to byl můj koníček a postupně se stal mou profesí. Neustále a pořád navštěvuji různé výtvarníky a keramiky, u kterých se vždy naučím něco nového. Navštěvuji keramické studio Jarmily Tyrnerové, kde se každý rok účastním kurzu keramické plastiky pod vedením akademické sochařky Jindry Vikové. Toto setkání mě velmi inspiruje k novým nápadům. Věnuji tomu prakticky většinu času (i vedle postele mám zápisník s tužkou, v noci, když usínám a hlavou mi prolítne nějaký nápad, rozsvítím lampičku a ihned zakresluji). Jezdím i na dovolenou a ani tam si neumím představit, že jsem bez hlíny. Vždy mám s sebou tajné zásoby.

  

  
  

  
  

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Když jsem se začala věnovat keramice, nadchlo mě točení na kruhu. Postupem času jsem ale zjistila, že mě to tolik nenaplňuje a jak už to u mě bývá, po hlavě jsem se vrhla na modelování. Začalo to u malých věcí, ale postupem času jsem nabírala víc zručnosti a začala jsem vytvářet větší a větší plastiky.
Nedávno jsem dostala nabídku navštívit ateliér Františka Švancara na Kampě, z čehož jsem byla nadšená. Strávila jsem 4 dny v jeho nádherném ateliéru, kde jsem mohla tvořit ještě větší věci, než na které jsem zvyklá, což byl pro mě velký přínos. Doprovodné fotografie, které ve článku vidíte, jsou právě z ateliéru Františka Švancara. Vybrala jsem je úmyslně, protože jsem se s vámi chtěla o tu krásnou atmosféru podělit.

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
Někdy je to úplně spontánní. Stačí, když slyším hudbu nebo něco vidím, a hned si to představím, a někdy to jde úplně automaticky a já o tom ani nepřemýšlím a prostě hned modeluji. Málokdy pracuji podle předem připraveného návrhu.

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Prakticky všech členů mé rodiny. Rozebíráme to klidně i u oběda. Když není nikdo po ruce, rozebírám to i s kočkou v mém ateliéru.

Doporučte Fler tvůrce, kterého máte ráda.
Velice mě zaujala tvorba mladé studentky 3. ročníku Západočeské univerzity v Plzni, která se věnuje animaci. Její tvorba mě velice baví. Miluji její obrazy a navzájem spolupracujeme například při videotvorbě PF. Můžete ji najít na Fleru pod názvem stopa lišky. 

Kdybyste měla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Určitě by to byl výrobek Stínidlo - Pod pokličkou, kde kombinuji mix media. Kombinace starých věcí, v tomto případě starých pokliček, a keramického výrobku, mě velice baví. Miluji, když můžu staré věci, které už nemají svůj účel, použít ve své tvorbě, a dát jim tak novou hodnotu.

Používáte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Ano, prakticky jsem si vyrobila všechen svůj jídelní servis. Od hrnečků, talířků až po zapékací mísy, krmítek pro ptáčky a květináče.

Čemu se ráda věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Velice ráda cestuji, nejenom po Čechách, ale i do zahraničí. Velmi mě láká voňavá a barevná Asie, která mě často inspiruje. Miluji i divadlo a ráda jezdím na kulturní akce do kulturního imaginária - Valdštejnské lodžie. Nejen, že je to krásné na oko, ale i na duši pohladí.

Jak vypadá váš ideální den?
Můj ideální den je, když mám ruce ponořené v hlíně.

Jaké máte pracovní plány pro příští rok?
Příští rok plánuji navštívit jako prodejce hrnčířské trhy v Berouně, kde je velice milá atmosféra a ráda se tam vracím. Určitě bych se ráda vrátila na pár dní tvořit do ateliéru Františka Švancara, protože cítím, že mě to posune dál. A to je nejdůležitější. Nestát na místě a rozvíjet se. Mou prioritou je, aby pro mě moje práce byla vždy atraktivní a naplňovala mě.