Jsem dřevo, zkamenělé dřevo
Léto, prázdniny, dovolená... Pojďte se s námi vydat na výlet do lesa! Ale nebude to jen tak nějaký obyčejný les, nejdeme sbírat ani houby ani borůvky, zajímá nás dřevo. Nuda, říkáte? Kdepak, míříme do pravěkého lesa za zkamenělým dřevem!
Jak už název sám napovídá, jedná se o dřevo, které - lidově řečeno - zkamenělo. Odborníci tento proces nazývají cizím slovem fosilizace případně petrifikace dřeva. Tento proces dřevo mění v kámen, při kterém si kupodivu může zachovat svou původní strukturu jako letokruhy nebo suky na průřezu. Jde o jedinečný přírodou vytvořený trojrozměrný objekt pod zemským povrchem.
Studiem těchto zkamenělých rostlin se zabývá věda zvaná paleobotanika. Paleobotanici mohou použít ke svému určování rostlin například zrnka pylu, tvary listů, šišky, semena, výtrusy, které se také zachovávají v geologických vrstvách.
Zkamenělý kmen v Arizoně, foto: Patrick Poendl
Co bylo na počátku?
Můžeme říci, že na počátku byly vyšší rostliny, hlavně stromy, které se vyskytují na zemi již od prvohor a se kterými se můžeme setkat na svých lesních toulkách dodnes. Jsou třeba tvarem a vzrůstem od těch pradávných trochu odlišné, ale mají společné znaky. V paleobotanice, která se fosilními rostlinami zabývá, se rozdělují vyšší cévnaté rostliny na výtrusné a semenné, podle způsobu rozmnožování.
Z pradávných výtrusných rostlin připomínajících obrovské stromy jsou známé plavuně, přesličky a kapradiny. Z plavuní můžeme uvést například rod Lepidodendron známý z karbonu s kmeny o průměru až 2 metry. Přesličky mohly plavuním ve vzrůstu směle konkurovat, například rod Calamites rostl až do výšky 30 metrů a vyskytoval se od spodního karbonu až do spodního permu. Kapradiny nemusíme nikomu představovat, jsou známé od devonu až po dnešní dobu, jen ty prvohorní byly o trochu větší jako například rod Psaronius.
Pro lepší představu, jak to tu kdysi vypadalo, přidávám malbu karbonského tropického lesa od Jiřího Svobody, s podrobným popiskem přímo od autora.
Dominantu tvoří různé druhy stromovitých plavuní. Nevětvené olistěné kmeny patří mladým plavuním, u nichž se ještě nevytvořila koruna. Listnaté stromy při okrajích obrázku jsou kordaity. Malé, kapradinám podobné stromky v popředí jsou semenné kapradiny rodu Medullosa. Rekonstrukce vychází z pralesa zasypaného sopečným popelem a odkrytého na Rokycansku.
Všeobecně známým produktem fosilizačního procesu je i černé a hnědé uhlí, případně antracit, a proto není náhoda, že výskyt zkamenělých dřev bývá vázán i na tato ložiska. Zkamenělá dřeva však můžeme objevit i v naplaveninách řek, kam se dostaly při vyzdvižení sedimentů při horotvorných pohybech, následném zvětrávání a opětném usazení v korytu řeky. Takové nálezy jsou známé u nás například z koryta řeky Moravy u Strážnice.
Foto: Aleš Liška, zdroj: Itras.cz
Kde se vzalo?
Vznik zkamenělého dřeva probíhá pod povrchem, většinou v bažinách, kde je dřevo chráněno před vnějšími vlivy. Nedostatek kyslíku a působení minerálních vod pozvolna přeměňují rostlinu na kámen. Pokud nedojde k rozpadu organické hmoty, pak se může zachovat třeba kmen stromu ve své plné kráse. Někde se unikátně zachovaly celé zkamenělé lesy jako například v Arizoně. To, co vidíte na fotkách, jsou zkamenělé kmeny stromů v arizonském národním parku Petrified Forest.
Zdroj fotografií Pinterest
Krásně zachovalé zkamenělé stromy najdete také třeba na řeckém ostrově Lesbos.
Zdroj fotografií Pinterest
Zkamenělá kláda na pobřeží zálivu Curio Bay na Novém Zélandu.
Foto Wikipedie
Pro zajímavé nálezy nemusíte jezdit vůbec daleko, dle nejnovějších výzkumů se nejstarší Pompeje na světě nalézají v západních Čechách v okolí města Radnice. Výbuch sopky a následné přikrytí karbonského lesa vulkanickým popelem zde zakonzervoval tropický prales, který dnes může vydat svědectví o tehdejším ekosystému. Zkamenělá dřeva je však možné objevit na mnoha dalších lokalitách.
Rakovník
Chrášťany
Jesenice
Trutnov
Manětín
Stachov
Lišany, zdroj ukázek: Fosilní dřeva.cz
Při vašich letních toulkách můžete v Lounech navštívit muzeum Zkamenělý les, které vystavuje exempláře z oblasti Rakovníku, Slaného a Žatce. Významná naleziště se nacházejí také kolem Nové Paky.
Foto Louny.eu
Zkamenělý strom můžete obdivovat také v Městském muzeu Nová Paka v rámci expozice Klenotnice drahých kamenů.
Foto Českýrajdetem.cz
Psaronie, wolemie, gagáty
No a jaká že to vlastně dřeva můžeme nalézt v terénu, případně koupit od sběratelů? Název araukarit je obecně používán pro zkamenělé dřevo pocházející z mladších prvohor až druhohor a je odvozen od araukárie neboli blahočetu - jehličnanu, který možná znáte z dovolených v exotických krajinách jako Austrálie, Nový Zéland, Nová Kaledonie, Malajsie, případně z Jižní Ameriky. Můžete ho vidět i na evropských zahradách, případně v arboretech, kde by měl být dostatečně chráněn před vymrzáním.
Foto blahočet chilský Floranazahrade.cz
Předchůdce dnešní araukárie rostl už v jurských lesích a byl rozšířen po celém světě, takže fosilní zbytky lze nalézt i u nás.
Dalším překvapením, které nám jehličnany připravily, je v roce 1994 objevená wolemie nobilis, která byla nalezena u australského Sydney v pískovcových skalách. Jedná se o tzv. živoucí fosílii, tj. strom, který byl považován už za vyhynulý. Pokud byste chtěli tuto raritu poznat, můžete si skočit do botanické zahrady v Praze Tróji nebo do brněnské botanické zahrady, kde přebývá ve skleníku.
Wolemie - zdroj fotografií Wikipedia a Iucnredlist.org
Dalším často se vyskytujícím zástupcem zkamenělých stromů jsou kordaity, což byly stromy vysoké až 30 m s dutými kmeny o průměru i 50 cm, které byly u nás nalezeny například v Radnické pánvi. Tento zástupce nahosemenných rostlin končí svůj život ve starších druhohorách.
3D model Renderosity.com, kresba Botanika
Psaronie je také zkamenělým stromem. Jedná se vlastně o prvohorní kapradinu. Její dnešní následovníci jsou také viděni převážně v tropických a subtropických oblastech.
Zkamenělá Psaronie s krásnou kresbou...
Zdroj Vesmír.cz a Zkamenělá dřeva
"Černý jantar"
Zajímavostí mezi zkamenělinami vzniklými ze dřeva stromů jsou tzv. gagáty, někdy nazývané také černým jantarem. Jsou to černé až tmavě hnědé kameny, které vznikaly dlouhodobým rozkladem dřeva za vyšších tlaků. Jsou složením podobné hnědému uhlí a hoří!
Dříve se s oblibou používaly hlavně k výrobě smutečních šperků.
Smuteční brož z gagátu, 19. století. Fotografie: Detlef Thomas, foto: Wikipedia
Kousek surového gagátu, foto: Wikipedia
Prsteny z gagátu v moderním pojetí. Autorka Neva Balnikova, foto: Flickr.com
Originální šperky z černého gagátu, ručně zpracované a broušené, kombinované se zlatem, Swarowski krystaly, ale i diamanty vyrábí i Jacqueline Cullen.
Zdroj fotografií Jacqueline Cullen
"Švartnový náramky jak smůla černý..."
Na konec můžeme zmínit i švartnu neboli sapropelit, která je gagátu podobná a používali ji staří Keltové k výrobě černých náramků.
Ta však nevzniká ze dřeva stromů, ale rozkladem odumřelých vodních organismů. Nálezy švartny jsou známé i z našeho území.
Foto Historie jinak.cz
Když se dřevo vyleští
Zkamenělá dřeva svou kresbou, ať už vybroušená nebo v původním tvaru, jsou krásnou dekorací pro milovníky přírodních materiálů. Po vyleštění se objeví nádherné struktury a barvy, které dřevu dodaly chemické prvky, jež se při jeho vzniku vyskytovaly:
- Černou barvu má na svědomí uhlík,
- oxidy železa barví dřevo do červena, žluta nebo do hněda,
- mangan do růžova,
- měď, kobalt, případně chrom do zelena nebo modra.
Mix zkamenělých leštěných dřev z celého světa, zdroj Pinterest
Leštěná dřeva jsou oblíbeným materiálem hlavně pro šperkaře. Lze je skvěle kombinovat s mědí, cínem, kůží, korálky a dalšími materiály. Žádné dva kameny na světě nejsou stejné, každý je jedinečný originál.
Zdroj Foxlark
Zdroj Hodgepodgerie.com
Zdroj Jeff Fulkerson - Studio JSD
Zdroj Pinterest, autorka Agnesa, Ukrajina
Náhrdelník mix zkamenělých leštěných dřev, mořských korálů, stříbra, polodrahokamů, perel, fosílií, Allison Bellows
Zkamenělá dřeva našla využití také v akvaristice, neboť ve vodě vydrží dlouho krásná a jsou o dost trvanlivější než obyčejné dřevo.
Zdroj fotografií Almanac.charmlab.org
Mýty a pověry
Jako ostatním drahým kamenům byla i gagátu připisována magická moc. Římané věřili, že plaší hady. Vařený s vínem měl léčit bolesti zubů, byl doporučován jako ochrana před nočními můrami, přízraky, inkuby a sukuby. Také se věřilo, že je účinný při léčbě ženských chorob a tuberkulózy.
Dnešní mágové ho doporučují na léčbu dolních končetin a při psychických potížích... nemáte chuť to vyzkoušet?
Hlavně bych chtěla vidět, jak ten gagát hoří...
A co Fler tvůrci, umí?
Měla jsem trochu obavy, abych našla na Fleru pro naše téma dost inspirace, ale obavy byly zbytečné, posuďte sami.
Samá luxusní leštěná dřeva a gagáty, zasazené v kovu, oplétané, cínované, krása střídá nádheru...
Kapka zkamenělého dřeva od sebastian pozo
Náhrdelník Amazonas od Saraswati
In the middle of wood od Abraka Gabra
Náhrdelník se zkamenělým dřevem od LENKA BLAZA
Srdce horníka - Mochyne a gagát od Nature in drop
Gagát s kabošony z pravého korálu z dílny KREDUM CZ
dřevěný - araukarit od KamilaL
Náramek ze zkamenělého dřeva od Probuď se
Giltorro - Zkamenělé dřevo od Galholka
JEDNODUCHÝ NÁRAMEK SE ZKAMENĚLÝM DŘEVEM od flaming-star
..ViCToRia .. náhrdelník od JaninaVoda
Pánský náramek - dřevo+araukarit od Lululi
Černobílá od Šperky MONA - cínované
Náhrdelník se zkamenělým dřevem "Bříza" od mischka
Silver Talons od QAA
Měděný kámen - minerálový náramek od Khaki
Dřevo se listem odívá od Jíťa Pfau-Polák
Přívěsek ze zkamenělého dřeva od Šutrárna u Brigid
Zkamenělé dřevo, Madagaskar od Český ráj
Posel z dávnověku (araukarit a hadí oko) od almabe
Togaga - topaz v gagátu od Hani
Náramek Večernice od SiHa svět
Zdroje: Encyklopedie zkamenělin - Martin Ivanov, Stanislava Hrdličková, Růžena Gregorová, Wikipedie
Autorky článku: Radomíra Šmikmátorová, Michala Šmikmátorová
