Knihařství: kouzlo ruční výroby knih

Od Archain v kategorii Řemeslo | 20.2.2012

Knihařství je obsáhlým tématem na velmi dlouhý článek, lze o něm hovořit a psát z hlediska historického, řemeslného, o používaných materiálech dnes i v dávných dobách... Můžeme jej ale vidět i jako zručnost, která spojuje hned několik technik do výsledného díla a umožňuje vám vyjádřit prakticky jakýkoliv pocit. A dnes se do zákulisí takové ruční výroby podíváte s námi. Vaše vlastní kniha si přeci zaslouží víc, než tvrdé desky a bílý list ;-)

Střípky z historie...

...do které přeci jen trošku nahlédneme pro pochopení základů, víme, že již Egypťané psali na papyrus, jenž se vyráběl z rostliny nazývané Šáchor. Tvarem ještě nebyla kniha, jak ji známe dnes, ale byl to svitek – papyrus navíjený na dvě tyčky, který se vkládal do pouzder.

Kniha inspirovaná tvarem svitku: Suschi-svitek DENÍK | Archain

Jistě vám také v hlavě utkvěl výraz Pergamen (nazvaný dle vesnice Pergamon). Tento materiál, na který se psaly texty, byl vyráběn z kůží (telecí, oslí, ovčí...), které se nejprve musely opracovat tak, aby byly pro psaní vhodné. Loužily se (zbavovaly chlupů a srsti), hladily pemzou, plnily křídou a napínaly na rámy, vše za doprovodu zcela přírodních materiálů a pomůcek, na rozdíl od dnešní doby, kdy se v knihařství užívá mnoho umělých a chemických látek a moderní technika a stroje.

S pergamenem a jeho úpravou, kdy se řeže na pláty a není už využíván jen jako svitek, vzniká také Kodex, a to v 2. - 4. století n. l. Jako Kodex se označuje tvar v podstatě dnešní knihy, kdy se pláty pergamenu řezané na dvojlisty vkládaly do hřbetu. Na rozdíl od svitku je tento tvar praktickým pro psaní, lze využívat i zadních stran a lépe se v něm orientuje. Pergamenové pláty byly spojovány například kroužky z kůže nebo kovovými.

Takto bychom mohli o historii dlouze psát přes prostější středověk, románskou vazbu knih, která je na rozdíl od středověku zdobnější a poprvé se vyskytuje filigrán, zdobení perletí nebo nepotahované dřevěné zdobené desky, přes gotiku, kdy se hojně začíná využívat papír jako levnější alternativa a tím se dostává knihařství mezi prostější lid... až po dnešní moderní knihu.

Dnešní kniha je v podstatě principem stále stejná, s dobou a modernizačním vývojem se mění i toto řemeslo, vyvíjí se výroba, modernizují se materiály, uplatňují se netradiční techniky, mimo jiné se objevují atypické formáty a knihy jakožto umělecké objekty.

Deník s achátem - atypický tvar, netradiční tvary a design.

Rozmanitost a kouzlo ruční výroby knih

Kniha se dělí na dvě části – hlavní část - textovou (úprava textové části se nazývá typografie) a příslušenství knihy, což je vše mimo textovou část (desky, přebal, předsádky, předmluva, frontispis, tiráž atd.).

Hlavní textovou částí se dnes nebudeme zabývat, dnes nás zajímá výroba knižní vazby, a to především ruční výroba knižní vazby a desek. Mimo ruční výrobu je vazba strojová na automatizovaných vázacích strojích často navazující na stroje tiskové a také vazba umělecká – dalo by se říct, že i tato je tématem, které nás dnes především zajímá, protože se do ní řadí umělecké knihy s různě zdobenými deskami. Vazba se však dělí také podle druhu výroby, a to na měkkou (například sešity), polotuhou (například leporela) a tuhou (pevné desky, laminované desky, potahované desky).

Pojďme se tedy zabývat ruční a uměleckou výrobou knihy, knižní vazbou v praxi, bez přísných pravidel, řezacích strojů a sériové výroby, zkrátka v domácích podmínkách.

Abych vyrobil některý z modelů svých deníků a knih, je zapotřebí ovládat mimo knižní vázání i spoustu jiných technik. Když se pouštím do výroby, mnohdy jsem šperkařem, švadlenkou, malířem, grafikem, řezačem papíru, zkrátka pokud chci vyrobit uměleckou vazbu, je nutné zapojit více druhů technik.

Slepotisk, ražba do papírové hmoty, reliéfní zdobení: Přání / Zahrada... | FF design

Zdobení desek různými technikami.

Co potřebujeme na výrobu knihy/deníku?

Na základ knihy (bavíme-li se o tuhé vazbě) potřebujeme z materiálu - kartónový základ, kvalitní lepidlo na papír, materiál, kterým budu knihu potahovat (tzn. papír, látka, kůže, knihařské plátno, ...), materiál na listy – takže papír, obyčejný nebo zdobený, ruční, knihařskou nit nebo jinou vhodnou (já používám například pružné nitě, bavlnu). Jako doplňující materiály na zdobící techniky potom různé kovodíly, přezky, cvoky, nýty, drátky, knoflíky, grafické listy, barvy, plsť, vlákna, korálky, keramické díly, stuhy a další a další.

Materiály pro knižní vazbu.

Knihařská jehla, kostka a plátno - muchlané, tm. šedé, vše knihařský materiál

Mezi pomůckami se neobejdete bez řezacího nože (klasický lámací nožík), řezací desky (když na to přijde, může to být dřevěné prkýnko z kuchyně), nůžky, jehly, háčky, štětce, kus hadru na hlazení, knihařskou kostku (hladítko – lze použít oblou část lžíce nebo jiný domácí zlepšovák) a jako doplňující kladívka, nýtovací kleště, děrovače, grafické a nátiskové šablony, razidla a další pomůcky na zdobicí a dokončovací techniky.

Pomůcky pro knižní vazbu.

Formát a styl knihy

Nejprve je potřeba dopředu si zvolit formát budoucí knihy, knihy mají oficiálně dané formáty (norma ČSN – ČESKÁ STÁTNÍ NORMA). Já rád používám atypické formáty, což je však v rozporu se rozměry ČSN, kde formáty papíru netvoří žádný zbytečný odpad papíru a materiálu.

Udělám si zkušební dvojlist podle toho, jak požaduji knihu velkou, a poté si nařežu desky, které se budou potahovat. (Stále se držíme domácí ruční výroby knihy.) Nejjednodušší je rozpůlit klasický kancelářský papír A4 na půlky, chceme-li menší formát, tak ještě tyto půlky na další atd. Velmi rád používám trhané listy, dotváří k mým knihám přesně potřebný styl, je možné také řezat nožíkem nebo řezat na stolních nebo pákových řezačkách (ty jsou většinou velmi drahé a pravděpodobně je nebudete mít jako běžné vybavení dílny).

Naskládám na sebe určitý počet listů - používám například šťastný počet 7 listů :-) a celé přeložím napůl. Počet těchto ještě nesešitých svazků závisí na tom, jak širokou knihu budete chtít/ kolik listů požadujete. V případě, že trhané listy nejsou vaším záměrem, po přeložení listů je tak, jak jsou v sobě vloženy, očistíme (seřízneme boční hrany). Jistě jste si všimli, že boční hrana listů ujíždí a nejsou na stejné jedné hraně, proto je nutné seříznout, popřípadě i nahoře a dole.

Hrany listů.

Hřbety knih

Kniha/deník může být s pevným, ale i volným hřbetem. Pokud chceme hřbet pevný, připravíme si stejně vysoký hřbetní pás jako desky - široký podle toho, jak širokou knihu (výška kladených svazků) budeme chtít. Já jsem si zpestřil hřbet vlastní kloubovou trojdílnou a vícedílnou konstrukcí, hřbet se změkčí a zaoblí, je poddajnější. Pokud chceme vazbu s odhaleným vázáním (bez hřbetu) stačí přichystat si desky (zadní a přední).

Kloubový žebrový hřbet.

Záměrně odkrytá vazba: Krajtalón..pro neobyčejného člověka.. | Archain

Odkrytý hřbet - druh vazby - koptská: Zbytkovník :) | Prašivka

Originální zdobení hřbetu: Slavnostní fotoalbum | ARTEMISIA.

Desky musíme nejprve potáhnout, buď papírem, plátnem, kůží nebo látkou s dostatečným množstvím lepidla - mějme na paměti heslo: pokud nechci mít krabatice a varhánky, je vždy nutné lepit s větším množstvím lepidla, to umožní dokonalé vyhlazování. Desky natřené lepidlem se položí na potahovaný materiál, vyhladí, a poté se okraje potahu zahýbají dovnitř (na rub desek – to, co bude schováno pod svazky).

Potahování tuhé vazby (desek).

Na začátku si musíme vyznačit body sešívání do zlomu svazku - rozměřit. Sešíváme svazky za sebou knižním vázáním knihařskou nebo jinou nití na začátku a na konci podchytíme uzlem. Po sešití se svazky – vazba vsune do desek, které jsme si připravili a které chrání vazbu, krajní listy se lepí na desky a tím se vazba upevní a je vsunuta.

Sešívání svazků.

Měkká vazba: ručně šité sešitky | MIMO-memo

Chceme-li přidat záložku, vpravuje se do hřbetu ještě před vsazením svazku.

Atypická záložka knih.

Příslušenství knihy - například ex libris: design21, Ateliér Montmartre, mi-la a další.

Desky a dokončení knihy

Desky zdobíme před celkovým dokončením, případné nýtování, vsazování cvočků, spon a designovou úpravu je nutné předem rozvrhnout a promyslet, aby se postup při výrobě dopředu rozvrhl, všechny nutné fáze byly začištěné a kniha na konci výroby vypadala čistě a esteticky dobře.

Desky lze zdobit například prošíváním, nátiskem, zlacením, ražením, filigrány, malbou, zde se vaší fantazii opravdu meze nekladou. Dokonce je možné využít keramiky, stromové kůry, to vše před vsazením listů (vazby).