Na keramice je krásné to, že z kusu hlíny vytvoříte funkční nádobu, která při opatrném zacházení a trošce péče vydrží mnoho let a někdy i celé generace. Kromě kuchyňského nádobí a dekorativních kousků do zahrady můžete vyrábět i další užitečné předměty a dekorace, jako je třeba kachel pod zahradní kohoutek. Chrání zeď před stříkající vodou a navíc to krásně vypadá. Pojďte si ho vytvořit podle našeho návodu!

Materiál a pomůcky:

  • keramická hlína MA
  • váleček, papírová šablona, drobná dřevěná razítka, nožík, pravítko
  • modrá glazura KGG 126
  • engoba Mayco, lepidlo na keramické obklady Mamut glue na přilepení kachlu na zeď

Vyválíme si plát hlíny a přeneseme na něj kulatou šablonu s výřezem uprostřed. Tvar vyřízneme a uhladíme okraje.

Výřez uprostřed přizpůsobíme šířce vodovodní trubky, za kterou kachel přijde. Kolem středového otvoru otiskneme dokola razítka.

Pokračujeme v otiskování razítek. Volíme spíše drobné motivy. Nespěcháme, máme čas si mandalu pěkně vyzdobit.

Nakonec kruh rozřízneme na půl, aby se nám na zeď za kohoutek dobře instaloval. Také to usnadní schnutí hlíny.

Po přežahu naneseme štětcem do obtisků tmavou engobu a poté ji z povrchu jemně setřeme houbičkou. Glazujeme modrou glazurou KGG 126 a pálíme na vysoký výpal.

TIP:

Pokud lepíte kachel na omítku, použijte lepidlo Mamut glue na keramické dlaždice. Odolává povětrnostním podmínkám v každém ročním období a hlavně při instalaci keramiky na zeď rychle schne.

Autorka/foto: Michala Šmikmátorová

 

Úvodník Golem 3/2022

Časopis Golem číslo 3/2022

Milí přátelé keramiky,

jak si užíváte léto? Já už mám červnovou dovolenou za sebou. Díky uzávěrce časopisu, ale také kvůli značnému množství přítulných finských komárů je dřívější termín nezbytný. Má to spoustu výhod, tak třeba v době, kdy všichni stojí v koloně na dálnici, vy v klidu mažete opačným směrem do poloprázdného města. Říkám si, je to dobré, máme náskok, vracíme se a celé léto je ještě před námi.

Finská oblast Linnansaari na jihovýchodě země je protkána hlubokými lesy a průzračnými jezery, kde si lze půjčit motorovou loď nebo třeba kajak a plout z jednoho ostrůvku na druhý. Je to jedno z mála míst v Evropě, kde si člověk může užít pobyt v přírodě naprosto svobodně. Nocujete na připravených tábořištích, lovíte štiky k večeři, skáčete do chladivých jezer a s dnem se loučíte koukáním do ohníčku. Spát se chodí jen podle unavených dětiček, protože je polární den a slunce je stále někde na obloze, což kupodivu není vůbec na závadu. Naše telefony jsou převážně vypnuté (jaká úleva!), protože dobíjení na lodi po tříleté pauze stále zlobí, ale my se na ni nezlobíme. Je to stará dáma Veijari, která jde letos na odpočinek a veze nás potřetí a naposledy. Neodpustila si žertík na sklonku své plavební kariéry a připravila nám perné chvilky při svém nuceném odtahu z vodní plochy k rychlé opravě v přístavu. Asi nám chtěla naznačit, že už toho harcování má plné zuby a chce si hovět někde v doku. No budiž, odpočívej holka a děkujeme ti za troje krásné prázdniny na palubě.

Tak a teď už rychle frčíme Pobaltím domů, poslední lotyšské mušle, polský žurek a nezbytný pstruh s hranolky a hurá doťuknout Golema, ať můžeme na koupák. Mějte krásné léto a těším se zase v říjnu u dalšího čísla.

Michala Šmikmátorová

šéfredaktorka

PS: A ještě jedna novinka od nás: Výběr 52 nejlepších keramických projektů pro děti najdete ZDE