V předchozím článku o krajkách jsem se vás ptala, co se vám při vyslovení slova "krajka" vybaví. A vaše ohlasy a reakce byly tak úžasné, že tu máme pokračování našeho povídání. A povíme si konkrétněji rovnou o technice vpravdě královské...

Ručně šitá krajka

Napadlo vás někdy při prázdninových prohlídkách zámků, kolik práce třeba dalo vyrobit krajková nebesa nad barokní postelí nebo kolik času strávily švadleny, vyšívačky a krajkářky nad jedinou slavnostní róbou, kterou ušily pro namalování jediného obrazu? V dnešní době šicích strojů a strojových krajek si ty hodiny a hodiny nekonečné mravenčí práce ani neumíme představit. A tak si pojďme tentokrát popovídat o jedné zvlášť náročné krajkářské technice - o ručně šité krajce.

Obrázek šité krajky s všitými perličkami a skleněnými korálky, Anglie kolem r. 1640 - 1670, autor neznámý. Zdroj: Blog Erina Demspey.

A co že to vlastně je?

"To je něco jako šitý šperk?" Ne ne, s korálky to nemá nic společného...

Šitá krajka je stará a náročná textilní technika, která pro vytvoření jemné krásy používá pouze jehlu a nit. Je technologicky nejnáročnějším způsobem vytváření krajek, její výroba vyžaduje dobré oči, hodně trpělivosti a moře času.

V dnešní době pomalu upadá, přesto se najde pár zbylých krajkářek, které se snaží pozvednout tuto krásnou techniku z prachu zapomnění - a najdeme je i tady na Fleru.

Trocha historie nikoho nezabije...

Technika ručně šité krajky je jednou z nejstarších krajkářských technik, první zmínky o ní nacházíme už v dokumentech z 3. a 4. století př.  n. l. Tato technika byla známá ve starém Řecku a Byzantské říši, i když její tvary a postupy byly jiné, než jak je známe dnes. Její znalost si uchovala Byzanc, odkud se tato technika dostala do Itálie a od 14. století se rozšiřovala do Evropy. Koncem 15. století se na obrazech v Benátkách objevují překrásné krajky - stávají se ozdobou oděvů, hlavně na velkých okruží límců a na rukávech, ale i na okrajích ložního prádla.

Límec a doplňky z reticelly na obraze Williama Larkina, 16. století. Zdroj Wikipedia.

Šitá krajka pravděpodobně vznikla z původně jednoduše obšívaného okraje tkaniny. Jednoduché a čistě funkční obšívání se postupně stávalo zdobnějším, navíc se z tkaniny vytahovaly další nitě a vytvářel se vzdušný, obšitím zdobený pás - šitá krajka, která se později z tkaniny úplně uvolnila a vznikala samostatně na speciálním podkladu, který se po ukončení krajky odstranil. Můžeme tedy říci, že šitá krajka se vyvíjela společně s krajkou vyšívanou, od které se postupně odloučila, a je tedy starší než krajka paličkovaná.

Reticella šitá původním způsobem přímo z tkaniny. Soukromá sbírka Marly Mallett. ->

Nejstarším typem šité krajky je reticella. Někdy se užívá názvu renesanční reticella, benátská reticella nebo jen renesanční krajka. První reticelly vznikaly vytahováním a znovuobšíváním nití ve tkanině. Až do konce 16. stol. si italská krajka zachovala původní kostru tkaniny. Obliba krajky však stále stoupala, vzory byly stále bohatší a složitější. Okrajová zubatá krajka byla nejdříve složena ze základních geometrických tvarů v mnoha kombinacích, postupně se však vnitřní struktura krajky uvolňuje, mizí kostra tkaniny a nakonec se vytváří úplně samostatně. V renesanci vzniká vzor symetrickým řazením stejných prvků vedle sebe a je komponován tak, aby jej bylo možné provést v jakékoli technice.

Klasická reticella je typická tím, že kraje výplní jsou začištěny speciálním stehem přímo při šití jednotlivých řad. Vzniká tak vroubkovaný okraj geometrických tvarů a odpadá kroužkování. Kroužkují se jen spojky.

V baroku se postupně vzor zvětšuje, zaplňuje celou plochu krajky. Důležitá je působivost celku, nejen detailu. A vzor je nyní už komponován speciálně pro určitou techniku. V 17. stol. dosahují svého vrcholu benátské krajky, proslavené svými bohatými květy a plastičností. Krajky flanderské sledují benátský styl, jsou však jemnější a méně plastické. Ke konci 17. století se široké a bohaté květinové motivy zmenšují a skládají se z proplétaných obrazců.

V barokní Francii se s oblibou nosily krajky z Itálie i Flander. Často byly dováženy také z Anglie. Z toho však vznikl nesprávný název anglická krajka, protože se vlastně jedná o krajku bruselskou, přes Anglii pouze dováženou. Jsou v takové oblibě a svádějí k takovým výdajům, že zejména Francie a Anglie vydávají téměř úplný zákaz jejich dovozu. Jako obrana proti pašování byla ve Francii ministrem Colbertem roku 1665 založena Královská manufaktura francouzských krajek, kde pracovaly benátské i flanderské krajkářky. Tak vzniká francouzská krajka, která získává věhlas a překonává tak krajku italskou a flanderskou. Má zálibu v symetrii, úponky se vinou kolem svislých os. Navzájem se ovlivňuje francouzská krajka se španělskou, kde šitou krajku nosila hlavně šlechta.

V této době se různá střediska výroby krajek odborně rozlišila. Každé velké krajkářské město označuje svým jménem druh krajky, který vyrábí, a toto jméno nesou všechny výrobky téže techniky, i když pocházejí z míst podřadnějšího významu. Jméno původu se tedy stává označením pro druh. Vznikají krajky bruselské, malinské, valencienské, bruggské, ...

Krajkový lem, ukázka italské plastické krajky, 17. století, National Gallery of Victoria. Zdroj: www.abc.net.au.

V rokoku mizí důstojnost a hmotnost plastické šité krajky. Krajka se dále odhmotňuje a díky vynálezu stroje pro výrobu tylu v Anglii roku 1809 naprosto převažuje krajka na tylovém podkladě. V době Ludvíka XVI. se nosí krajky nařasené, dekor se přesunuje na okraj krajky.

Po Francouzské revoluci krajkářství upadá, vznikají strojové nenápadité krajky a období 19. století přináší nanejvýš módu kopírování starých historických vzorů. Stává se domácí zálibou, koníčkem slečen na vdávání.

Svatební šaty přibližně z roku 1940. Vyrobené pravděpodobně v Buranu, nalezené v antiku ve Florencii. Zdroj: italian-needlework.blogspot.cz.

Vložka do výstřihu s motivem růže, kolem r. 1900, Tonča Janovská, Čechy. Uměleckoprůmyslové museum v Praze.

Kapesník, krajkářská škola Kraslice, kolem r. 1905. Zdroj: thetextileblog.blogspot.cz.

Doba moderní

Až roku 1983 vzniklo pod záštitou samotné belgické královny Fabioly "Bienále mezinárodní krajky" v Bruselu (La Biennale internationale de la dentelle de Bruxelles). Kde jinde, než v místě historicky nejúžeji spjatém s krajkou... A na této nejprestižnější mezinárodní přehlídce umělecké krajky se pravidelně a mnohdy úspěšně prezentují i české krajkářky.

Také se jednou za dva roky pokaždé v jiné hostitelské zemi pořádá kongres Mezinárodní organizace paličkované a šité krajky OIDFA (Organization Internationale de la Dentelle au Fuseau et a l'Aiguille). I Česko je součástí této organizace. V roce 2004 se dokonce kongres se soutěží a módní přehlídkou konal v Praze. (Některé z krajek z tohoto kongresu si můžete prohlédnout zde.) V roce 2010 se pak účastníci sešli až v dalekém japonském Kobe, letos ve francouzském Caen.

Existuje i řada národních krajkářských setkání, u nás je to každoročně začátkem prázdnin setkání ve Vamberku (Muzeum krajky).

Bronislava Bacílková, "Zrcadlení", 60x40 cm, vytvořeno pro 6. bienále krajky ve Vamberku 2012.

Moderně pojatá krajka od Penny Nickels, zdroj: www.flickr.com/photos/pennynickels.

U nás

Na našem území se šitá krajka tvořila hlavně v Krušnohoří. O její rozšíření u nás se zasloužil hrabě Auersperg, který roku 1803 založil krajkářskou školu se zaměřením právě na šitou krajku. Šily se tu tzv. bruselské krajky a "points", které byly vytvářeny z hedvábí a plátna. Později se přenesla na Podorlicko, kde se jí překvapivě zabývali především muži.

Velkou měrou na rozvoji krajkářství vůbec se už od svého založení podílel Školský ústav umělecké výroby, jehož přímým pokračovatelem je Střední a vyšší umělecká škola textilních řemesel v Praze, která dodnes obor šitá krajka vyučuje. Toto školské zařízení mělo a stále má velký význam v zachování tradice šité krajky, ale především v posunu tradičního řemesla do polohy uměleckého oboru. Od počátku 20. století se formovali první výtvarníci, kteří navrhovali nebo sami používají ve své tvorbě moderně pojatou šitou krajku - k prvním patřila např. Emilie Paličková, jejíž krajky byly oceněny i na Expo 58 v Bruselu, Božena Rothmayerová, Vlasta Šolcová, J. H. Vítek, Jarmila Trosterová, Alina Jašková, Vilma Nasková, Luba Krejčí a další ...

Šitá krajka tak dostala nový rozměr v použití i materiálech. Už to nemusí být pouze záležitost jemných oděvních doplňků, tato technika se dá použít i v poloze šperku, rozměrných tapiseriích, bytových doplňcích a uměleckých artefaktech, a to včetně netradičních materiálů jako je vlna, drát nebo režné lněné příze.

Emilie Mildeová-Paličková, "Život ženy" (Snění) 1926, 68x68 cm, len. Podle návrhu vytvořily studentky Státního ústavu školského pro domácký průmysl v Krušných horách.

Luba Krejčí, zdroj: www.palickovani.cz.

Bronislava Bacílková, "Solitude", 31x48 cm, bavlna. Vytvořeno pro společnou výstavu VSUŘ v Annabergu, 2010.

Trochu jinak než klasicky...

Dánskou specialitou je KRAJKA HEDEBO. Je to vlastně bílá stříhaná výšivka v kombinaci s bohatým vzorem šitých mřížek, výplní a pavoučků. Pochází z regionu mezi Kodaní, Roskilde a Koge, kde v 18. a 19. století byla původně lidovým uměním zdobícím mužské košile, ženské spodní prádlo, povlečení apod.

Má tři základní období - nejstarší, geometrické a pozdní. Právě toto pozdní období je nejvíce ovlivněno mezinárodní výšivkou, ztrácí původní selskou jednoduchost a přizpůsobuje se mezinárodním vzorům - krajkové výplně jsou šité zvlášť a vsazeny do hotové výšivky.

Detail ozdobného ručníku s precizní výšivkou Hedebo, použito z blogu dánské textilní designérky Kariny Nielsen Rios.

Do okruhu šité krajky řadíme též tzv. ZÁKRUTKOVOU KRAJKU, které se někdy říká také pásková práce, líčková krajka, lacet nebo tape. Ta využívá kombinaci několika technik - jednoduchá úzká paličkovaná páska stáčením vytváří bohatý obloučkový vzor spojovaný kroužkovanými spojkami s pikotkami a šitými výplněmi.

V 19. století se pro zjednodušení a zrychlení práce místo paličkované pásky používala háčkovaná páska nebo řetízek. Takováto líčková krajka s háčkovaným řetízkem se dodnes šije ve východní Evropě - Bulharsku, Rumunsku, na Ukrajině, ...

Tzv. líčková krajka s háčkovanou páskou, Historický ubrus | Démodé.

Také TENERIFA se dá zařadit k technice šité krajky. I tady se setkáváme s kombinací různých postupů. Má společné prvky s reticellou, vyšívanými ažurami i vyšíváním v síťovině.

První písemná zmínka o této krajce je v práci od Tiziana Vecellia z roku 1520. Španělé si její znalost přivezli z objevných cest do Brazílie, kde ji hojně vyráběli brazilští Indiáni. Získala ve Španělsku velkou oblibu, zejména pak na Kanárských ostrovech. Velké centrum výroby těchto krajek bylo v 16. a 17. století na největším z těchto ostrovů - Tenerife. Proto ji dnes známe pod názvem tenerifa, ale také se jí pro svůj nejčastěji kruhový tvar říká sluníčková krajka, pro svůj původ brazilská krajka.

Základním tvarem bývá kruh, nejsou však neobvyklé ovály, čtverce, trojúhelníky nebo i pás. Podobná je paraguayská krajka nanduti, která se ale šije přímo na rámu na plátně, jednotlivé motivy se propojují a plátno se pak odstřihuje.

Historická tenerifa ze soukromé sbírky, kovové nitě, průměr krajky 17 cm.

 

Je třeba také říci, že krajky procházely dlouhým vývojem, jednotlivé typy a techniky se prolínaly a vytvářely tak místní či národní specifika. Pro jednu techniku bývá i více různých označení a to jak z hlediska původu podle místa vzniku, tak podle nejznámějšího střediska výroby, bez ohledu na to, kde přesně se krajka šila. K tomu i v jednotlivých zemích může mít stejný typ krajky více názvů, a tak je někdy velmi těžké se v krajkářské terminologii vyznat. Francouzská krajka se nešila jen ve Francii, valencienská nejen v Itálii...

Prvky šité krajky přechází i do netextilních oborů - kupříkladu drátování také používá typy výplní šité krajky.

Drátované vajíčko 1 | Hvězdička

Maska "Ledová královna", maturitní práce, kombinace paličkované a šité krajky. Vesellenka.

Jehla v kupce, ale přesto ji tu máme!

Ručně šitá krajka je málo známá technika, přesto i tady na Fleru jsou krajkářky, které nejen že ji znají, ale také ji umí šít. Přesvědčte se:

Krajková křídla | Šik-artex

Korunka pro Ledovou královnu | Vesellenka

V síti | Skřítek Vendelín

Šaty bílo-béžové | Šnajdrová.tereza

Set - tenerifa trošku jinak | Jipavi

Ibišek | Zdeena

A proč je šitá krajka šitá?

No protože... ...ale to už by bylo těch informací naráz až moc. Probereme to v pátek ;-)

 

Šitá krajka v cizích jazycích

  • Angličtina - needle lace, needlelace, needle-made lace
  • Němčina - nadelspitze
  • Francouzština - dentelle a l'aiguille
  • Italština - merletto ad ago
  • Španělština - encaje de aguja

 

Úvodní foto: Dorie Millerson a její úžasné "trojrozměrné krajky".

Zdroje:
Kadlecová Eliška, Ing., Vybrané kapitoly z textilní technologie, Praha 1993
Kindlová Zdena, Šitá krajka, Praha 1993
Výstava belgické krajky od 16. století do dnešní doby, katalog UPM 1948
A. Vondrušková, I. Prošková, Krajkářství, Grada Publishing, 2004
Angela Thompson, Mary Thomas' embroidery book, London 1936
sitakrajka.blogspot.cz