Na profilu značky Kurkova P najdete (mimo jiné) až dojemné keramické sošky maminek s dětmi. Jednou takovou maminkou je i jejich tvůrkyně Pavla. Tvrdí o sobě, že je sebekritická a že psaní a hledání slov není úplně její parketou. Nám připadá, že jí to jde náhodou docela dobře, co myslíte? :)

Řekněte nám na úvod něco o sobě.
Jak začít? Neodložíme to? :)
Sedím, přemýšlím, píšu a skoro vše zase škrtám. Jmenuji se Pavla Kurková a jsem maminka čtyř úžasných dětí. Narodila jsem se z lásky mé skvělé mamince v Mělníku, který se však nestal pocitově mým domovem. Místem, kde jsem se v mém srdci skutečně cítila doma, se stalo podhůří Orlických hor, vesnice Libchyně nedaleko Nového Města nad Metují. Vyrůstala jsem u babičky, a to zásadně ovlivnilo celý můj život. Společnost vrstevníků jsem moc nevyhledávala. Svobodné a bezstarostné chvíle dětství jsem prožívala v lese, na loukách a u potoka, často s tužkou v ruce při malování nebo pozorováním tatínka při vyřezávání a modelování. Všechen volný čas jsem trávila u koní, s kterými jsem později na nějaký čas spojila svůj profesní život při přibližování dříví v lese.

Nikdy jsem nenavštěvovala žádný výtvarný kroužek. K hrnčířskému kruhu a hlíně jsem se dostala až po mnoha letech. Na popud mé kamarádky VeronikaArt, která vystudovala uměleckoprůmyslovou školu v Bechyni, jsem se několikrát šla podívat do kroužku amatérských keramiků, který v té době vedla. Vůni keramiky jsem úplně propadla. Cítím hluboký respekt k lidem, kteří se věnují keramice vyzbrojeni patřičnou mírou odborných znalostí a zkušeností. Mé ruce jsou však vedeny láskou, intuicí a pocitem. Sošky vznikají v srdci, hrnečky na kruhu roztáčí vzpomínky na babičku.

Jak jste se dostala k tvoření?
Fler, to je pro mě opravdový začátek velkého tvoření. Sama sobě musím přiznat, že můj první výrobek představený na Fleru nebyl zcela v pořádku. S úctou a pokorou jsem se vzhlédla v soškách známé výtvarnice. Velká výzva, zda dokážu vytvořit něco podobného, mě zcela zaslepila. Po kritice autorského týmu jsem se cítila hloupě a okamžitá reakce byla chuť všeho se vzdát a přestat se snažit.  Jak se však říká – vše špatné je pro něco dobré – pustila jsem se do vlastního tvoření. Moc jsem si přála dokázat lidem, že zvládnu vyrobit své vlastní mateřské figurky.

Pochopila jsem originalitu práce ostatních tvůrců, a tak všechny sošky mají v sobě kousek mě samotné. Při jejich výrobě zažívám pocit mateřského štěstí, vztahů a nálad. Dnes mě těší, že jsou mé figurky pro některé tvůrce inspirací. Současně modeluji figurky koní, které mi dříve jako osobnosti prošly pod rukama nebo stále jsou součástí mého života. Vlastní tvorba je souznění dětí, zvířat a přírody, protkané vzpomínkami na babičku, dětství, dokreslené příběhy lidí a života.

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Zatím ne. Momentálně jsem na mateřské dovolené :-), ale byla bych tomu moc ráda, uvidíme…

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Nedokonalost. Patina starých časů. Otisky rukou tvořitele. Vtisknutí sama sebe do každého hrnku, misky, mísy, talíře…

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
Děti už spí. Tak hurá do dílny přilepit ouška k hrnečkům, než to uschne, a ještě objednat přepravní službu na zítřek. Takhle často začíná můj tvůrčí den :). Pozdní večery u velkého třešňového stolu v kuchyni, i tak vypadají chvíle, kdy se naplno věnuji výrobkům, do kterých vkládám kousek sebe.
Když se můj muž vrací pozdě z práce a termíny „hoří“, někdy zaskočí děda s babičkou, jindy mi pomůže hlídání malých dětí od kamarádky Olgy. Je to neustálý boj s časem, který dělím mezi rodinu a práci. Asi nedokážu přesněji určit, kolik času věnuji tvorbě, ale můj muž mi již kolikrát řekl, že téměř veškerý volný čas trávím s hlínou v ruce :).


 

Mám ráda, když výrobky nesou otisky rukou a nedokonalost. Figurky modeluji pocitově, takže se mi někdy stává, že mám problém znovu vyrobit opakovaně stejnou sošku, pokud se nedokážu vcítit do nálady, při které vznikl prvotní originál.
Hrnečky pro změnu ovlivňují vzpomínky na dětství u babičky. Ta poctivá, jemná patina stáří, nádech doby, kdy vše bez rozdílu bylo vyrobené pouze rukama lidí a neopakovatelná originalita je to hlavní, čím se při točení hrnečků řídím.

Často mě napadá, proč by něco nešlo třeba takhle? Dokázat sama sobě, že to zvládnu. Dělat věci takové, jaké je sama vidím. Ráda bořím pomyslné hranice a mnohdy jdu i přes mé dosavadní technické i praktické možnosti a zkouším…
Příroda a především kouzlo jara je vždy velkým impulsem k novým myšlenkám a výtvorům, které mě samou naplňují radostí a obohacují nabídku mých výrobků.

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Velkou bariérou a pomyslným sítem při výrobě keramiky je má vlastní sebekritika, která mnohdy předhoní i názor okolí. Můj muž mi často zhodnotí výrobky, aniž bych ho o to žádala :), ale jeho názor je pro mě v jistých chvílích dost důležitý, protože se dokáže na věci dívat z pohledu běžného uživatele a společně pak hledáme správný tvar, velikost, dekor hrnečků a proporce figurek.

Doporučte Fler tvůrce, které máte ráda.
Každý tvořitel zde je jedinečný. Své vyvolené mám v oblíbených. Jen ráda bych… mávám na Dalet (je mi blízká) a hrnčíř (obdivuji moc zvládnuté řemeslo).

Kdybyste měla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
S každou mou soškou odchází kousek mě samé. Vzpomínám na ni, u koho a kde je a zda správně oslovila konkrétního člověka. Ke každému výrobku mám osobní vztah a své „oblíbené“, je to dáno spíše okolnostmi, za kterých vznikly, těžko bych vybírala jediný výrobek.

Používáte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Ano, samozřejmě používám :). I když se musím přiznat, že doma většinou zůstávají výrobky, které se ne úplně povedly.

Čemu se ráda věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Chovám dva jezdecké koně, a když je to jen trochu možné, ráda se od rodinných starostí odreaguji právě v jejich přítomnosti.

Jak vypadá váš ideální den?
Jednou za čas být sama se sebou. Bez dětí, vaření, uklízení, praní a všeho, co je doma. Neznamená to ale, že bych toužila mít tyto dny „ideální dny“ stále. Mám fungující a milující rodinu a jsem za ni moc ráda.

Jaké máte pracovní plány pro příští týden a jaké pro příští rok?
Každodenní koloběh péče o děti mi momentálně nedovolí žádné velké plánování :). Ale ráda bych ve volných chvílích vyzkoušela nové nápady a mám v regále připravené předlohy pro další „generaci“ výrobků z babiččiny půdy.