Květináčů není nikdy dost, kdo má v oblibě pokojovky a rád se obklopuje zelení, má jich doma jistě požehnaně. Květinám vždy více sluší nějaký ten přírodní obal nežli plastový výlisek, lépe to vypadá a květina v krásném keramickém květníku se může stát přímo designovou dekorací vašeho příbytku. Pojďme si takový keramický květináč společně vyrobit. Nemusíte umět na hrnčířském kruhu, budeme tvořit technikou modelování, ke které můžete přizvat i vaše děti. Pěknou zábavu a ať se dílo podaří!

Materiál a pomůcky:

  • keramická hlína
  • voda, houbička, nástroje na modelování, nůž
  • forma tvaru polokoule (např. miska)
  • igelit, smirkový papír
  • modré barvítko
  • matná béžová a průhledná lesklá glazura

Do formy vložíme igelit. Z hrudky hlíny vyválíme placku silnou asi centimetr a vtlačíme ji do formy jako dno květináče.

Vyválíme si pár válečků podobného průměru, jako je dno květináče. Z válečků tvoříme stěnu. Postupně je tiskneme na stěnu formy.

Pokud budeme válečky hlíny dostatečně silně tisknout do formy, není třeba je lepit šlikrem. Zahladíme povrch a seřízneme horní hranu.

Vymodelujeme si 3 nohy. Jejich průměr zvolíme přiměřený podle velikosti květináče. Já jsem vymodelovala kónický tvar.

Širší konec noh naškrábeme nožíkem do mřížky a naneseme šlikr.

Květináče necháme uschnout nohami nahoru. Po proschnutí zabrousíme nohy do roviny na smirkovém papíře.

Aby se květinám dařilo, vytvoříme podobnou technikou vnitřní květináček. Jako formu použijeme už existující květináč s nohami.

Do dna vnitřního květináčku uděláme otvor na odtok vody. Po proschnutí dáme všechny části vypálit na přežah na 1 000 °C.

Obal s nožkami natřeme barvítkem a namočíme do béžové. Ozdobíme puntíky a vnitřek vylijeme průhlednou glazurou. Pálíme na 1 150 °C.

TIP:
Vnitřní misku květináče není nutné glazovat, klidně ji můžeme nechat režnou.

Autorka/foto: Loliti, www.fler.cz/loliti

 

Milí přátelé keramiky,

krásné tropické léto plné legrace, zmrzliny a nových zážitků vám přeji. Mně se to mluví, já už se zrekreovala krásné tři týdny v měsíci červnu a byla to dovolená opravdu očistná a odpočinková. To si tak říkáte, že můžete v klidu odjet na libovolně dlouho, vždyť k internetu se hravě dostanete v telefonu, notebook máte přece s sebou a vždy se dá zavolat a naskočit na pracovní vlnu, když bude třeba. No, to ale nesmíte jet do Skandinávie na jezerní plavbu Finskem na lodi, která již zažila ledacos.

Asi to není úplná náhoda, že se naše plavidlo, se kterým jsme se nepotkali poprvé, jmenuje Veijari – smíšek. A jak nás Veijari letos vypekla? Úplně holka za jízdy nedobíjela, tedy dobíjela, ale jen pro potřeby zajištění svého vrtošivého chodu a potřebných přístrojů a navigací. A protože jsme byli již daleko na severu a chtěli jsme naší lodičce věřit, že nás nenechá ve štychu, svoje vybitá elektronická zařízení pro spojení se světem jsme pěkně uložili na dno batohu a děly se věci. Jasně, to jsou takové ty řeči, však to všechno vypni a odpočiň si, ale kdo to opravdu umí udělat? Počkej, jen zkontroluju poštu, jen se tady mrknu na něco, počkej přečtu si to hodnocení a jdeme se najíst... Ale když jste od svých zařízení nekompromisně odříznuti, je to vskutku naprostá osvobozující úleva. Večery polárního dne plné slunce, rybaření, sdílení zážitků jen mezi svými kolem ohně, kouzelné souznění s krásnou čistou přírodou. Dokonce se mi začaly zdát i neobvyklé sny z mého dětství a na povrch vyplouvaly různé milé zastrčené vzpomínky. Zvláštní a očistný, tento severský pobyt, díky za něj.

Dlouhé a odpočinkové prázdniny i vám!