Dnes přinášíme rozhovor se Zdeňkem a Maci Macháčkovými, kteří tvoří pod značkou Machacek-sochy. Zdeněk tvoří nádherné sochy ze dřeva a Maci se věnuje především fotografii a komunikaci se zákazníky. Oba jsou bezesporu tělem i duší milovníci přírody a umění. No posuďte sami!

Řekněte nám na úvod něco o sobě a jak jste se dostali k tvoření?
Z: Narodil jsem se do sochařsko-herecko-pěvecké rodiny. Otci, který krátce před mým příchodem již v pokročilém věku emigroval z civilizace do nejzapadlejšího kouta Vysočiny, kde objevil v houští polorozpadlou roubenku. Tu postupně opravil a dovezl do ní koně a psy. Tak jsem vyrůstal uprostřed luhů a hájů.
Práci sochařskou jsem začal dělat nejprve v touze po esteticky co nejpovedenějším ztvárnění toho "kusu dřeva" přede mnou. Postupně, jak jsme začali vystavovat, přidala se potřeba vyjádřit své vnímání také pomocí obrazů a hudby, takže jsme vernisáže spojovali s vystavováním obrazů a s hudebním doprovodem. Vývojem událostí se změnil prvotní záměr. Čím dál více si uvědomuji, že jsem spíše prostředníkem. Jestli dostatečně řemeslně zručným, to je na posouzení druhých.
Když tvořím, hlídám si, aby daná věc byla dostatečně kvalitně provedená. Kromě toho ovšem také, abych to, co přichází k předání druhému, dostatečně dobře slyšel.

M: Pokud mohu i já za sebe a svou tvorbu fotografickou, jsem dítko hajného. Vyrůstání uprostřed přírody, v její nejtěsnější blízkosti, dalo mi do vínku věčnou touhu být její součástí a chránit ji, předat ji krásnější, než jsme ji propůjčenou dostali. Čím dál víc cítím nejnaléhavější potřebu sdělit naší prací jakési prosté sdělení, krása je v očích toho, kdo se dívá. Dívejme se s úžasem na všechny ty nádherné propůjčené dary a chraňme je jako nejcennější poklad.

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
M: Práci, kterou vidíte na Fleru, se věnujeme celým tělem a duší převážnou většinu času. Zdeněk je po celé dny zavřený v dílně a já vznikající výrobky fotím, vkládám, komunikuji se zákazníky, vymýšlím nové nápady, případně domlouvám výstavy atd.

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Z: Pracuji převážně se dřevem, nejvíce s lípou. Pravděpodobně proto, že práce s ní poskytuje takřka neomezené možnosti ztvárnění. Technikou od hrubého opracování postupně po konečnou povrchovou úpravu. Často je jí moření práškovými mořidly, jejichž odstíny jsou příjemné na pohled a přijdou mi přirozené, takové, které lze najít všude kolem nás.

Exteriérové realizace se dělají z tvrdých kmenů dubových nebo akátových. Maluji akrylovými barvami, nejčastěji na sololit technikou nanášení tmelů a strukturování povrchu lepidly a tmely. Vzniká tak povrch plastický, ne rovný.

 

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
Z: Jde o to, jestli je to práce na zakázku, nebo si dopřeju ten luxus volné tvorby. Při vzniku sochy, která nemá konkrétní zadání, chci do kmene vetknout nějakou svou myšlenku. To pak nejprve hledám pro tuhle konkrétní vidinu vhodný kmen a držím se té vnitřní vize. Nebo přijde kmen, kterým se nechám vést. Až během tvůrčího procesu vznikne jakýsi vhled, kam mne to směrování vede.
Při výrobě něčeho konkrétního pro zákazníka nejprve domluvíme, kam dílo přijde, velikost a účel, poté vzniká návrh, většinou skica nebo modýlek. Po odsouhlasení hledáme vhodný kmen, pokud ho právě nemáme. Ten je pak přivezen, nahrubo opracováván do požadovaného tvaru a velikosti motorovou pilou, pak pracuji s dláty, brousím, povrchově upravuji. Případně řešíme nějaké vhodné ukotvení, pokud je to plastika určena ven, třeba do zahrady.

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Z: Když tvořím, je v duchu se mnou můj otec, představuju si, co by na to řekl. Uvnitř mi odpovídá mé vyšší já, jestli je to dobré, nebo je potřeba ještě pokračovat dál. Dokud nedostanu jakýsi vnitřní souhlas, že je hotovo. Jako důležitý beru názor své ženy.

Doporučte Fler tvůrce, které máte rádi.
M: Na Fleru jsem často a rádi tu také nakupujeme. Mou velkou vášní je jakási potřeba seskupit a podpořit tvůrce, kteří tvoří šetrně k životnímu prostředí. Tak vznikl můj nejmilovanější projekt ekotvoření. Uvedu jen některé z nich, i když mi celá ta parta tam přirostla k srdci.
Obdivuju úžasnou tvorbu LaTonky, jak dokáže vdechnout duši látkovým panenkám. Fascinuje mě neuvěřitelná škála barev, z jaké tvoří montek. Miluji fascinující foto kreace smiling sun, výrobky may, saana, slapota, Pil. Smekám před všemi, kdo si dají tu práci shánět látky dražší, možná i náročnější na výrobu. A vyrábí z lněných, konopných a bambusových materiálů, které jsou přírodě i nám bližší a dělají mnoho pro oprášení našeho původního vědění, znalostí a k návratu k přirozenosti. A že jich tu na Fleru je. Vy, na které jsem zapomněla, se mi, prosím, přihlaste dole do komentářů :-).

Kdybyste měli upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
M: Je jich víc, tak jestli nevadí, tyhle máme nejhlouběji v duši. Krajina pro slunce, pro ten význam vyjádření nejhlubší úcty k ní, Růst pro nejpodivuhodnější vznik a fantastické focení.

Z: Bílá místa, Krajina a vítr, pravděpodobně kvůli těm sdělením, která mi při výrobě přicházela. A naše společná Rozkvět lásky.

Nosíte své výrobky, nebo jste kovářovy kobyly?
M: Kobylu máme, ale nosíme. Po 20 letech téhle práce máme doma tuším dvě, tři díla. Učili jsme se hned od začátku naše umění pouštět. Občas si nějaký výtvor necháme, a pak jsme návštěvou přemluveni k prodeji. Nyní máme doma naši nejmilovanější sochu Rozkvět lásky, která vznikla kdysi dávno ve velmi těžké, ale krásné době našeho žití. Kdesi nad řekou na skále ve funkcionalistické osadě Skryje, kde jsme našli na nějakou dobu útočiště. Je to pro nás mystická socha, do které byla vložena všecka touha našeho srdce.

Pak taky věšák z kmene, dále nově sochařsky opracovaný veliký masivní lipový stůl, je to druhý vyrobený, ten první jsme vítězoslavně prodali tady na Fleru, tuším v roce 2015.

Těší nás nejvíc to, že zákazníci naše sochy většinou opravdu milují. Jsou nedílnou součástí jejich domova. A taky to, že se z nás často stanou přátelé. Náš okruh blízkých se tím opravdu hodně zvětšil. K čemuž přibylo také pořádání sochařských kurzíků u nás.

Čemu se rádi věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Z: Čemu se rád věnuji? Zpívání, koním, toulání se krajinou, posezení v oblíbené kavárně, hraní si s našimi dětmi, dobrému obídku se ženou, no a když to jde, tak rád jen tak ležím na zádech na louce.

Jak vypadá váš ideální den?
Z: Ideální dny… K takovým pořád směřujeme, celý ho prozpívat. V mém ideálním dnu mohu něco smysluplného a krásného zazpívat veřejnosti. Pak by to ještě určitě bylo strávit po dlouhatánské době čas u moře s rodinou.

Jaké máte pracovní plány pro příští rok?
Z: Plány. Od jisté doby neplánuji, ale kdyby přeci něco, tak být ve větší harmonii se sebou a blízkými, abych měl co pozitivního předat.