Pletené a háčkované kousky jsou důležitou součástí zimního šatníku. Výrobky od monimoni vám však kromě zimy krásně poslouží i v dalších ročních obdobích. Třeba takový svetřík z ručně barveného buretového hedvábí v horku chladí a v zimě hřeje. Jedním slovem lahoda.
Řekněte nám na úvod něco o sobě.
Jsem ekonom, máma dvou dospělých synů a nyní i čerstvá babička kouzelné holčičky Margot (babičkování mě naplnilo obrovským štěstím a energií). Kromě rodiny, ekonomie a psychologie miluji ruční práce, svoji obří psí holku Eňu, hudbu, květiny, filmy, přírodu, moře, vaření, sýry, víno a ještě asi tisíc dalších věcí. :D Čím jsem starší, tím více si uvědomuji ekologické dopady moderní civilizace a snažím se mnohé principy udržitelného života začlenit jak do své spotřeby, tak i do své tvorby. V tomto je mi inspirací i členství v klubu EKO právě zde na Fleru.
Jak jste se dostala k tvoření?
Od dětství jsem byla zručná a chtěla rychle všechno umět. A moje maminka uměla ruční práce, takže jsem ve 4 letech začala háčkovat, v páté třídě si upletla svůj první svetr a už na základce jsem si šila poměrně složité modely, drhala pásky a vylepšovala nevkusnou nabídku socialistické šedivé NEmódy. Jinak to tehdy ani nešlo!
Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Tvorba je „pouze“ můj koníček, myslím, že pletením nebo háčkováním bych se asi příliš neuživila. Je to ale můj velký relax a den, kdy nevezmu háček nebo jehlice do rukou, není úplný. Takových dnů je opravdu jen několik v roce. Slovo pouze je v uvozovkách záměrně, protože svůj život si bez tvorby nedokážu představit, provází mě opravdu celým životem, jsem na ní závislá v tom nejlepším slova smyslu.
Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Ráda pletu i háčkuji, a to i z jednoduchého praktického hlediska – můžete u toho sledovat film, diskuzní pořad, učit se, telefonovat, poslouchat hudbu, rozmýšlet nový projekt… Nesnáším stereotyp, proto i techniky tvorby ráda kombinuji a střídám. Mám ráda neobvyklé kombinace, asymetrii, vše, co nějak naruší konvence.
Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
Nový projekt vlastně vzniká v hlavě už v průběhu realizace předcházejícího projektu. Ve chvíli, kdy je vše vymyšlené, jedou ruce mechanickou práci, nad kterou už nemusím moc přemýšlet, jen kontrolovat kvalitu zhotovení. Takže hlava v tu chvíli už snuje další projekt, v duchu kombinuji barvy, vymýšlím vzory, tvary, struktury a tak. To je moje nejoblíbenější fáze, nápady se rojí a rojí… Takže bych na realizaci všech svých vizí a myšlenek potřebovala ještě minimálně tři další životy. Netvořím podle žádných návodů, nepoužívám popisy, snažím se znovu neopakovat. Proto u mě v podstatě nenajdete dva stejné kousky.
Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Pro mě je důležitá zpětná vazba zákaznic, kterým se můj styl líbí. K tomu je Fler opravdu skvělý! A musím říct, že mám vynikající zákaznice, které pochválí, nechají realizaci na mně, vracejí se… Tímto jim všem moc děkuji za spolupráci, která i mně činí radost, a také za to, že jejich výzvy mě posouvají dál. Když upletete hedvábný svetr na přání a zákaznice nelení napsat celý odstavec, jak se jí líbí a že v reálu ještě překonal její očekávání – co víc si přát!
Doporučte Fler tvůrce, které máte ráda.
Co na Fleru „vydělám“, to zpravidla tady i utratím. :D Fler pro mě ale není jen místo prodeje a nákupu, je to skvělá sociální síť – takže v naší partě panteří (klub Růžový panter znovu na stopě) mám oblíbené všechny tvůrce. Košíky jednoznačně od Vlaďky woltér, se kterou nás pojí i přátelství, šperky nakupuji u kamarádky LENKY BLAZI, na prstýnky chodím k Cíněnce, miluji šaty od Maly-strom nebo od LaTonky, když mám chuť na minimalistický kousek do šatníku, pak jdu k Lull. Duši potěším u Danušky Jedelanky, Hanky 3 kavky, Hill, Lettuce, Renatky Buršíkové, monique.mo… Ten výčet by byl dlouhý. :D
Kdybyste měla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Určitě některý bohémský autorský svetřík z ručně barveného buretového hedvábí – třeba „Duhové hory v Peru“, který je díky střihu, ale především díky přírodnímu materiálu, univerzálním kouskem šatníku. V horku chladí, v chladu hřeje a schováte ho do větší kabelky. V případě potřeby protřepete a obléknete – prakticky se nemuchlá. Miluji přírodní materiály a buretové hedvábí, o kterém jsem zde na Fleru sepsala i blog, je prostě top luxusní materiál!
Nosíte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Nene, nejsem kovářova kobyla. Mám své buretové svetry a svetříky, nosím nákrčníky, rukavice bez prstíků, šály i šátky – k různým outfitům různé, vlněné svetry, lněnou módu… Jen čepice moc nenosím, mám raději kapuci, ale moc ráda je vyrábím, hlavně z lamí příze a merina.
Čemu se ráda věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Můj čas teď hodně vyplňuje vnučka a moje milovaná psí holka. Mám už druhou Tosa Inu (úžasné inteligentní plemeno, kterému jsem zcela propadla) a vlastně i díky ní jsem se ocitla na Fleru – podrobnosti a foto v mé záložce. Jsem prostě člověk psí. :) Dlouhá léta cvičím jógu, ráda zajdu na koncert, do divadla, na výstavu… Zajímá mě politika, ekologie a sociologie. Ještě se plánuji naučit francouzsky!
Jak vypadá váš ideální den?
Vstanu kolem osmé, po sprše důkladně vyvětrám sebe i psinu, po návratu 30 minut jógy, pořádná snídaně beze spěchu s ovocem, jogurtem, džusem a kávou. Dopolední tvoření, oběd venku s dětmi, odpoledne s psinou a vnučkou v přírodě, večeře s přáteli a večerní koncert v Rudolfinu – Carmina Burana ideálně. :) Večerní klidná procházka s Eňu a dloooouhá vana před spaním!
Jaké máte pracovní plány pro příští rok?
Rozhodně budu pokračovat v duchu slow fashion. Ohledně tvorby bych ráda zařadila více recy věcí v souladu s principy udržitelnosti. Kromě toho mám v hlavě mnoho dalších nápadů. Především lněné a hedvábné novinky v módě a doplňcích na jaro a léto. Autorské a originální, snad na jejich realizaci bude čas a prostor. Však nahlédněte a nechte se překvapit.
