Diamantové kotouče, voda, obrovské soustředění a čas. A také hluboké přesvědčení, že v řemesle a umění je nutné spolupracovat. Už třeba jen kvůli budoucnosti tak úžasného a křehkého oboru, jakým je umělecké rytí skla. To je dnešní osobnost před naší kamerou, pan rytec Petr Vydra.

"Z určitých úhlů je to vidět, skrz tu vodu... a po třiceti letech už taky člověk ví, jak se má podívat, co má vidět."

"Není lehký se v tom orientovat, v těch kotoučích. U týhle práce se musí hodně přemejšlet."

"Fascinuje mě, že pod tou vodou to není vidět a pak z toho něco vznikne."

"Inspiroval mě bratr, který dělal rytinu a patřil v Moseru k těm lepším. Tak jsem šel na školu v Kamenickym Šenově a pak pracovat do Moseru."

"Rytiny jsou náročný na čas a nemůžete to dělat dva měsíce za cenu výplaty uklizečky."

"Budoucnost tohoto řemesla? Těžko říct..."