Je lehké zlomit nad "dnešní generací" dětí hůl. Je mnohem těžší vymyslet, jak jim pomoci zpátky k řemeslné dovednosti a k lásce něco vůbec vyrábět. K tomu, aby si vážily energie do věcí vložené. A přesně tou těžší cestou se vydali Šikulaťka a Malované židličky. A nejen to. Také ukazují cestu učitelům a vrací starý školní nábytek do života. 

"Pak ještě budu pracně a útrpně dělat návod a pak to asi dám ozkoušet našim klukům..."

"Aby něco drželo, vznikalo a fungovalo, musí se s tím předtím někdo poprat. A ohmatat třeba hodně slepých uliček."

"Když si tohleto dítě vyzkouší, má potom na ten svět jinej náhled."

"Nám je vždycky líto, když se něco užitečného vyhazuje..."

"Věci každodenní potřeby by měly být osobité."

"Děti jsou dneska míň šikovný na takové ty manuální věci, ale mají stejný předpoklady, aby byly šikovný, jako jsme měli my. Jde o to, co v nich budete rozvíjet."