Milovnice módy, zbystřete! Dnešní zpovídaná tvůrkyně Martina navrhuje a šije oblečení ve stylu francouzské elegance, kterou netradičně doplňuje prvky inspirovanými Asií. Pokud vás tento popis nalákal, určitě se podívejte na profil značky Noctambule. A protože duši každému výrobku dává osoba autora, nezapomeňte se s Martinou seznámit prostřednictvím rozhovoru.

Řekněte nám na úvod něco o sobě
Tak se asi jako slušná holka na začátku představím :-). Jmenuju se Martina Fajmanová a tady na Fleru mě najdete pod jménem Noctambule. Toto přízvisko jsem vzala za své v době, kdy jsem pracovala a vybíjela své kreace hlavně v nočních hodinách a tohle francouzské pojmenování mi přišlo více než odpovídající, byla jsem takový noční ptáček :-). Teď ale pracuji od rána do noci, takže už to tak výstižné není.
Mé kořeny jsou v Polabí, v Hrabalovském kraji, ale po různých migracích po Čechách a mnoha letech strávených v Praze jsem se nakonec usadila v Plzni, kde mám i svůj malý ateliér na hlavní třídě a kde vznikají mé věci. Rozdělený ateliérový prostor sdílím se svým přítelem výtvarníkem, čímž se rovnou všem svým zákaznicím, které nejsou na rozdíl ode mě zrovna milovnice vůně terpentýnu a barev, omlouvám za tento parfém, možná dost typický pro mé věci :-).

Miluju francouzský styl a eleganci, inspirativní je pro mě Asie a zajímavé filmy a příběhy (vždycky jsem byla milovníkem filmových klubů), muzika (má doživotní láska) a v podstatě celý svět.  Jsem velmi emotivní a často se nechávám unášet a vláčet svými náladami a představami. Jsem hodně snivá a často si žiju ve své skleněné bublině a okolí vnímám tak napůl, což mé blízké velice irituje, ale nic s tím nezmůžou :-). Mám ráda výtvarné umění, scénický tanec, kavárenské povalování a dobrou kávu, a to ve velkém množství, plzeňské pivo, jehož množství odpovídá množství dobré kávy, možná víc :-), víno a kvalitní sýry, hořkou čokoládu (jsem trochu labužník, stačí málo, ale dobrého), v podstatě mám ráda hořké chutě a toulání se přírodou, a to moc, moře, vítr, slunce, déšť, francouzský časopis o bydlení Art Décoration, ve kterém ráda listuju s mým milým společníkem šálkem kávy, stejně tak ráda prohlížím a pročítám zajímavě výtvarně zpracované knihy, booklety a elpíčka, fotografie, ráda fotím. Baví mě vtipní lidi a jsem závislá na kupování krásných látek.

Jsem šťastná, že jsem na volné noze a svůj čas si řídím podle sebe (většinou). Protože ač jsem člověk, co věcem nechává volný průběh, vždycky jsem věděla, že si potřebuju alespoň částečně udržet svoji svobodu.

Jak jste se dostala k tvoření?
K tvoření jsem se nedostala, je to pro mě naprosto přirozená věc, každodenní potřeba jako každá jiná. Když nic nedělám, stejně v hlavě přemýšlím, co bude v dalších hodinách následovat, bylo to tak vždycky a asi se to nezmění, doufám. Což neznamená, že se netěším, až vypnu a vyrazím střemhlav pobíhat někde po kopcích a lesích a užívat si nicnedělání a dobíjet baterky, abych zase nabrala sílu, běžela zpátky do ateliéru a vrhla se do práce. Všechno je pořád v nějakém běhu…

Teď už se alespoň soustředím na jednu věc, jeden obor, a tím je návrhářství a šití, ale cesta byla klikatá, vzala jsem to přes keramiku, knižní ilustraci a grafiku, tyhle obory jsem vystudovala. Nicméně už jako dítě jsem si čmárala vtipně stylizované postavy do spousty sešitů a bloků, které jsem oblékala do různých kresebných oblečků rozmanitých tvarů a barev, včetně sebe. Pak jsem povyrostla a zažrala se do volné kresby a malby a výtvarného umění, a když jsem se rozhodovala, kam se bude můj život ubírat, stát se umělkyní byla velká touha. Moje mami mi nechávala volné ruce a praktičtější teta mě směřovala k textilní tvorbě jako reálnějšímu oboru pro budoucí živnost, což jsem tenkrát jasně zamítla toužíc studovat umělecký obor. No a nakonec jsem stejně skončila u oblečení. I když, ono je to taky takové umění :-).

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Ano, je to moje práce a v podstatě jí věnuju všechen svůj čas.

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Navrhování a šití u mě zvítězilo díky zájmu veřejnosti, za což jsem opravdu vděčná. Nejdřív jsem to brala jako možnost přivýdělku při studiu a nakonec se to obrátilo a stalo mojí hlavní prací. Ráda bych zmínila, že hodně díky Fleru, který poskytuje velký prostor pro prezentaci a rychlý kontakt s velkým množstvím lidí, to je super :-). A tak vystudované obory zůstaly ležet ladem a někdy se mi po nich stýská, práce s keramickou hlínou byla úžasná, stejně tak rytí do matrice je skvělá záležitost, ale už mi na to nějak nezbývá kapacita, den je příliš krátký, bohužel rok už taky. Ale jsem šťastná, jak to je. Jsem celkem netrpělivý člověk a navrhnout a ušít oděv trvá podstatně kratší dobu než třeba zpracovat a upravit knihu, to je běh na dlouhou trať. Taky mám ráda ruční práci, vyhovuje mi víc než nekonečné sezení u počítače, kdy člověk hýbe s milimetry, aby našel správnou kompozici, font atd. Nicméně díky výtvarným oborům jsem se naučila pracovat s barvou a kompozicí, v podstatě i s materiálem a tyto zkušenosti hojně využívám.

Má práce mě opravdu baví, asi jsem se v tom našla. Sice zrovna na tohle žádný papír nemám, ale když je člověk zručný a dostatečně zapálený pro věc, které se věnuje od rána do noci a učí se od správných lidí, nějaké ovoce to nese. Nikdy jsem nic moc neplánovala a nechávala věcem volný průběh, život často překvapí. Aneb jak pravil Forrest Gump: "Život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, který kousek si vytáhneš."

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
Pokaždé je to trochu jinak. Někdy mám nápad a snažím se sehnat materiál, někdy se naopak nechám uchvátit materiálem, který mě dovede k nové věci. Často o věcech přemýšlím a hlavou se mi honí nápady, které bych ráda zrealizovala. Nebo vidím nějakej zajímavej film, poslouchám muziku a věc vzejde z emocí. Představy se snažím zachytit na papír a zakreslit si různé varianty. Dřív jsem si říkala, že si to budu pamatovat, ale tak to moc nefungovalo, myšlenky přeskakovaly, nápady se v nich ztratily, takže hbitá ruka s tužkou a spousta papírů je důležitá.

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Nejdůležitější je pro mě můj názor, já musím být s výsledkem spokojená. Což se po dokončení většiny věcí stává málokdy, jsem k sobě hodně kritická. No a klasický průběh hodnocení mé práce je takový, že večer nespokojeně odcházím domů, abych se druhý den vrátila, věci vyzkoušela a řekla si, že to vlastně zase tak špatný není. A samozřejmě je důležitý názor zákaznic a jejich zpětné vazby, za které jsem velmi ráda. Když někdo pozitivně reaguje na mou práci, jsem šťastná. Když se ke mně zákaznice vracejí, je to pro mě známka toho, že jsem svou práci odvedla dobře a má smysl v ní pokračovat.

Doporučte Fler tvůrce, které máte ráda.
Je tu opravdu spousta šikovných tvůrců a každý si najde to své. Ale ráda bych upozornila na Tamarchi, která vytváří krásné šité šperky z krásných materiálů podšívané luxusními brokáty, šperky jsou nepřehlédnutelné. Pak třeba magaela tvoří krásné květinové čelenky a věnečky, qplusbodka vtipné brože, diEnes háčkované věci, VES oblečení, kabelky KikiBike, Goshico, baví mě Jou Jou a roe, FF design, IngK, Lusinda, drátování smu, z keramiky Martin Sršeň nebo Václav Fišer, grafiky Milli Janatkové…  A dál se podívejte do mých oblíbených :-).

Kdybyste měla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Tak třeba tyhle šaty Lilien Rouge, mé oblíbené, jsou kombinací všeho, co mám ráda – francouzská elegance, asijský styl, retro, pevná látka, která krásně drží tvar střihu předního dílu, pružný úplet pro pohodlný pohyb na dílu zadním, puntíčky, tmavě modrá, červená…

Nosíte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Nosím své věci a ráda si je nechávám chválit, to jo, ale že by můj šatník byl složený jenom z mojí práce, to zase ne. Mám ráda pohodlné nadčasové věci, které se dají různě kombinovat, ty tvoří základ mého šatníku, který si pak sama doplňuji. Na druhou stranu, když už se mi něco opravdu povede, chci to ukázat a prodat, poslat dál, proto ta věc vzniká. Většinou si řeknu, že si to musím ušít i pro sebe, ale k tomu se málokdy dostanu.

Čemu se ráda věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Jak už jsem zmínila v předchozích otázkách, ráda vyběhnu na procházku nebo pořádnou túru někam do přírody, na kolo nebo naopak za nějakou kulturou, ráda vyrazím do Prahy na koncert a výstavy, za přáteli, rodinou... Ráda cestuju, ale poslední dobou mi na to moc času nezbývá, což bych ráda změnila.

Jak vypadá váš ideální den?
Ideální den? No přinejmenším by měl mnohonásobně víc hodin, protože do jednoho dne se toho moc nevejde, takže ideálních dnů si představuju hned několik a v každém bych vstala bez vyzvánění budíku, v jednom by zářilo slunce a čekal by mě nějaký úžasný výlet do krásné přírody (protože když mě čeká výlet, vstávání jde samo). V druhém by celý den pršelo a já zůstala zahrabaná v posteli a četla si, poslouchala muziku nebo se dívala na nějaký film, ve třetím bych vyrazila někam za kulturou, výstavy, koncerty, další ideální den bych zastavila čas a procestovala celý svět! A další den… no, to by bylo na dlouho :-). Ale v podstatě ideální den je každý, kdy se cítím šťastná a spokojená, kdykoliv a kdekoliv.

Jaké máte pracovní plány pro příští týden a jaké pro příští rok?
Co se týká příštího týdne, plán je jasný - chystám invazi triček! Mám rozpracované věci, které bych ráda dokončila a začala nové – zmíněná trička a topy, k tomu sukně z teplejších materiálů, manšestru a sametu v kombinaci s mým oblíbeným brokátem, taky chystám nějaké podzimní/zimní kabáty. Ráda bych většinu nafotila a odprezentovala.
Plány pro příští rok nemám (dlouhodobě nic neplánuju, nemá to pro mě smysl). Možná změnit název značky. Ale ráda bych, krom jiného, vkládala víc novinek na Fler, aby se tu mé zákaznice nenudily a měly se čím kochat a co nakupovat, což jsem poslední dobou moc nezvládala, jelikož prodávám na více místech najednou, dodávám do kamenných obchodů a jezdím na výstavní akce. No a ráda bych si vše zorganizovala tak, abych se z toho brzy nezbláznila :-).