"Šiju, batikuju, maluju voskem. Většinou na přírodní materiály," říká o sobě v profilu značky odsvetlusky Jitka. Skutečnost je ale mnohem pestřejší.

Řekněte nám na úvod něco o sobě.
Jsem Jitka Petrášová, výtvarnice a máma dvou holčiček. Na Fleru mám dva profily, jeden nese název mé módní značky odsvetlusky a slouží k prodeji autorské módy, kterou navrhuju, šiju, zdobím voskovou batikou, barvím a nakonec jako modelka prezentuju.
Druhý profil se jmenuje dost nápaditě Jitka Petrášová a je to taková moje stálá prodejní výstavka obrazů, která se moc nemění. Vosková batika a šití mě teď zaměstnává tolik, že malování je na vedlejší koleji.
Na další koleji taky dvě odpoledne v týdnu učím děti v ZUŠ a na jiné koleji jsem zase máma na plný úvazek (legislativa to humorně nazývá rodičovská dovolená). Můj život zkrátka zrovna jede souběžně po několika kolejích. Co taky můžete chtít od někoho, kdo svoji diplomku nazval Vlakové nádraží.

Jak jste se dostala k tvoření?
Žádnou speciální historku ani vysvětlení k tomu nemám. Bavilo mě to vždycky. Když jsem povyrostla, tak jsem to studovala (postupně oděvní návrhářství a výtvarnictví, potom chvíli malířství a sochařství a nakonec výtvarnou výchovu pro základní umělecké školy, dohromady asi dvanáct let). No a teď to prostě dělám, jelikož mi to ani školy nedokázaly zprotivit a dokonce mě to pořád baví. A už vlastně i živí.

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Už to tak vypadá. :) Docela dost, občas mám problém, aby mi nějaký čas zbyl na všechno ostatní.

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
No, já odjakživa ráda čmárám a taky jsem z neposedného vejce, takže moje malířská tvorba je dost impulzivní. Když se do toho dám, nasekám tři metrová plátna za odpoledne a potom týden drhnu barvy z podlahy, zdí a nábytku. A pak zase třeba rok nevezmu štětec do ruky.
A ten rok jsem potřebovala vyplnit něčím, co by mě udrželo ve cviku a taky trochu naučilo nějakému řádu. Tak jsem asi před deseti lety začala čmárat voskem, což naopak vyžaduje maximální přesnost a soustředění a takový až analytický přístup, protože to nemůžete dělat bez rozmyslu. Ve voskové batice má každý tah štětcem svoje místo. Zkazíte to jenom jednou, ale zahodíte tím dlouhé hodiny práce. Proto se to snažím radši moc nekazit.
A proč to u mě vosková batika vyhrála? To si nedovedu vysvětlit, vždyť je to strašně pracné, zdlouhavé, a kdybyste se rozkrájeli, ve výsledku stejně vždycky hraje roli náhoda, která vás pokaždý překvapí něčím jiným. Ale kdybych se nad tím chtěla fakt zamyslet, tak možná právě proto. :)

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
To mě napřed zčistajasna něco napadne. Obyčejně je to nějaká blbost, ale stane se, že je tak neodbytná, že ji v hlavě musím pár dnů nosit, aby dozrála. Potom zjistím, že je to opravdu blbost a snažím se rychle myslet na něco jinýho. Když se nedaří myslet na něco jinýho, nejspíš se jedná o blbost utkvělou. V takovém případě si řeknu, jestli to přece jen nestojí za úvahu a nakreslím si to. A ejhle. Když to pak vidím na papíře, skoro by z toho něco mohlo být. Tak to překreslím na nějakou látku, vystříhám, sešiju a je z toho nejčastěji něco na sebe. Pak rozehřeju vosk a něco na to načmárám. Potom to pár dnů barvím, suším, barvím, suším, barvím a suším do doby, než se mi to začne aspoň trochu líbit. Pak to můj chlap několik hodin žehlí, dokud z toho vosk zase nedostane dolů. Nakonec se probírám bednama s materiálem a hledám, co tomu ještě chybí. Mám vždycky hroznou radost, když třeba objevím knoflík, stužku, krajku nebo já nevím co. A ono to k tomu přesně pasuje a tím to dozdobím. A to už je vlastně hotovo. Obléknu to, můj chlap mě v tom vyfotí, dáme tomu jméno a prostřednictvím Fleru to pošleme do světa.

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
V první řadě můj. Rád mi do toho žvaní i můj chlap. Obvykle se shodneme. Když ne, pravdu mám já. :) A pak názor mých dětí, Elišky a Aničky.

Doporučte Fler tvůrce, které máte ráda.
Nejlíp rovnou nakouknout do mých oblíbených. Ale pokud mám jmenovat, ke komu se chodím kochat nejradši, budou to LucieVV, atelier.ap, Milli Janatková, byGabra, FF design, Jiří Pešl, gaastoon, mi.ui, karla gerda, Ušito, naševěci, ZVRHLÝ VKUS, youngprimitive, PARAZIT team, Charaktera, no.ne.design, Demokracie, sarkas, van de mi, nemec.design, Vanda a Valerie, StudioES, slavkaleon, A.J.A, aleale, pifpaf, antolena, Justka, flip, heda design, Jou Jou, Hanka Čížková, Ondruškovic, blanka winterova, Haneri, Norsk, ververdesign, IngK, yaxitaxi, dulique, TOVTOM, diEnes, Karel a Hynek, Jindřich a Rudolf, Habaruk, anouk de poulain, zuz-anna, juteuse, PipiPunk... Vypadá to různorodě, ale všechny jmenované spojuje, že si jejich tvorbu s nikým nespletete.

Kdybyste měla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Za pár dnů bych asi odpověděla zase jinak, ale teď chci zrovna upozornit na tenhle, protože je to první kousek z pružného úpletu a v tomhle materiálu se bude moje nabídka brzo rozšiřovat. Chystala jsem to asi rok, ale nejdřív mi chyběl overlock a potom čas. S časem to teda pořád není o nic růžovější, ale budu se snažit. :)

Nosíte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Nosím jednu sukni ze své dílny. Je prostě nejlepší a k mému údivu si ji zatím nikdo nekoupil, tak jsem originál stáhla z prodeje a dělám v něm parádu sama, což je vlastně úplně nejvíc. Budí všude rozruch, na to vemte jed. :) A brala bych toho víc, ale většinou se mi ty věci rozutečou k zákazníkům dřív, než si to stihnu rozmyslet. Jinak ráda nosím a používám originály od jiných tvůrců, některé z nich jmenuju výše.

Čemu se ráda věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Ve volném čase tvořím, pokud zrovna nespím. A při tvorbě se věnuju tu a tam poslechu hudby, tu a tam poslechu filmů. Sledování se tomu říkat nedá, sledovat musím ruce, aby dělaly, co mají. Proto většinou poslouchám filmy, který už znám dopředu zpaměti, abych věděla, co se děje na monitoru, když se zrovna nedívám. Beru všechno od Vrchní, prchni! po Pulp Fiction. Nebo poslouchám, co sledujou děti. Můj favorit je dlouhodobě Maxipes Fík. Když jsem ještě před pár lety něco jako volný čas měla, s kamarádkou Kristýnou jsem příležitostně kazila dětem vkus loutkovým divadlem. Což byla taky vítaná legrace.

Jak vypadá váš ideální den?
Probudím se, doma to voní bazalkou a parmezánem, všechno je uklizeno, vypráno a vyžehleno, děti si spokojeně hrajou, nemusím stihnout žádný termín, takže mě do práce nic netlačí, ale stejně si k ní sednu, protože nic nedělat bych nevydržela. Dokončím parádní šaty, na které jsem fakt pyšná, a venku je příjemně teplo a pod mrakem, takže je hned jdeme nafotit a fotky dopadnou báječně. Vymyslíme šatům strašně vtipné jméno, nad kterým se chvíli poťouchle bavíme. Vystavíme je na Fler a jdeme s dětmi ven. Dětem se venku ohromně líbí a vzájemně se neprudí. Když se večer vrátíme, bliká na monitoru vykřičník a nové šaty už jsou samozřejmě prodané. Pak si děti vezmou na hlídání prarodiče a razíme na koncert, kde hrajou nějací naši známí, a spoustu dalších známých potkáme v publiku. Do noci plácáme kraviny, šklebíme se jim a sosáme bílé víno. Ráno nám po něm není blbě a těšíme se na děti. Tak nějak.

Jaké máte pracovní plány pro příští týden a jaké pro příští rok?
Normálně bych asi v pondělí a úterý něco vytvářela s dětmi ve škole a od středy do neděle stříhala, šila, malovala, barvila a sušila a barvila a sušila a barvila... Protože ale tenhle rozhovor budete číst pravděpodobně o prázdninách, pondělní a úterní program se konat nebude. Takže v pondělí a v úterý budu asi taky stříhat, šít, malovat, barvit a sušit. A příští rok? Bude konec světa, ne? Ale to nejspíš zase bude kec, tak se spíš nechám překvapit.