Dnešní rozhovor přinášíme s Pavlem Brodeckým, s umělcem, který propadl kouzlu dřeva a kamene. Pavel tvoří pod značkou PaganFolk a v jeho krámku najdete krásné dřevěné šperky, které nabíjí člověka pozitivní energií.

Řekněte nám na úvod něco o sobě.
Dřevo a kameny jsou tu s námi od nepaměti. Jejich dotyk je příjemný, hřejivý a nabíjí člověka pozitivní energií, kterou do nich slunce vložilo. V našich moderních životech a domácnostech se však s nimi dostáváme do styku čím dál méně. Dřevo odbourává stres a mnohým kamenům je přisuzována magická moc. A tak mě napadlo tvořit malá dřevíčka, která si může člověk nosit stále při sobě.

Jak jste se dostal k tvoření?
Jak už to tak bývá, takovou tou souhrou „náhod“. Uchvátil mě poeticky vymazlený televizní cyklus Martina Patřičného „Kus dřeva ze stromu“ a v té samé době jsem byl pozván na kurz do dílny řezbáře Jiřího Netíka, jehož slavonickou galerii jsem každoročně navštěvoval jako krásnou tečku za dovolenou. Týden po kurzu pošťačka dorazila s krabicí prvních dlát, a tak nějak to začalo. Dloubáním jsem se odreagovával od práce, která sice byla tvůrčí, ale moc zaměstnávala mozkovnu a utiskovala něco vevnitř. A u dláta jsem mohl krásně vypnout. Vzniklo prvních pár šperků pro blízké, zaujaly. Pak se začal šuplík plnit dalšími a jedna šikovná drátenice mi ukázala, že existuje Fler. Nu a nyní vyrábím dřevěné přívěsky, náhrdelníky, náušnice, drobné bytové doplňky a prstýnky a „to“ vevnitř je spokojené.

 

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Stále mám svoji hlavní práci. Ke dřevu jsem si od ní utíkal odpočinout. Čas v dílně ale postupně ubírá čas v kanceláři, kde se věnuji reklamě, webům, tiskovinám a focení. Dokonce už se mi občas stává, že se musím jít od dřeva odreagovat k počítači.

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Technika u mě žádná nevyhrála. Když jsem dělal přijímačky na VŠ, přihlášky jsem podal na toxikologii, architekturu a fotografii (veterinu a tropické zemědělství jsem nakonec oželel). A stejně tak to mám i se dřevem. Občas používám dláta, občas frézky, občas soustruh a další motorizovaná udělátka. Ale dláta mám nejradši, jsou tichá a nepráší. I některé kamínky už si brousím sám. Ručičky do hodin jsem tepal z mosazi, ty konfekční se mi tam nelíbily. Mám rád kresbu dřeva, pominu-li oblíbený jednolitý černý eben, proto finální dokončení dělám jen přírodními oleji a vosky. Není nad to si rozmíchat včelí vosk od souseda a vědět, čím to dřevo vlastně patlám. Barvení a moření mě nijak neláká. Prostě chci to přírodní mít co nejpřírodnější. Proto i kolikrát říznu do perly nebo do koupeného kamínku, jestli je opravdu pravý, a musím říct, že jsem už na dost napodobenin narazil.

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
U prstýnků je to jednoduché – velikost, druh dřeva, kamínek či zdobení. Extravaganci se vyhýbám, prstýnek na časté nošení by neměl překážet. U šperků je to většinou tak, že na mě z krabic vypadne nějaký kamínek, a ruka už ho nechce vrátit zpátky. A od tvaru kamínku se pak odvíjí tvar dřeva. A občas při úklidu v pracovně najdu listy papírů poskicované za dlouhých zimních večerů a zrovna nějaký přeškrtaný návrh obtáhnu a jdu hledat vhodný kousek dřeva.

Ne vždy je to ale takto přirozené. Občas se mi sejde mnoho objednávek na zakázku a s nimi jsou tu termíny. Protože chci ale do výrobku dát klid, pozitivní energii a prostě ho vymazlit, aby budoucímu majiteli také přinášel jen to dobré, stojí mě to pak spoustu energie. Občas pak v Paganovi hlodá červíček ponoukající k omezení tvorby na zakázku. Zatím nezvítězil. A někdy ho i pěkně zaskočím, když mi třeba 4 dny před svatbou zavolá pár, jestli bych nestihnul vyrobit snubní prsteny. A já zase kývnu :)

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Na názory moc nedám, ale motivují mě spokojené ohlasy milých zákazníků. A těší mě, jak je můj koníček (kůň) nakažlivý. Jednou za mnou přišel synek s vytvarovanými kousky modelíny a v nich byly zatlačené kamínky z mojí hrabárny se slovy: „A tohle bys mohl udělat jako přívěsky ze dřeva, že jo?“

Doporučte Fler tvůrce, které máte rád.
Na Fleru je spousta šikovných tvůrců, kteří mi jsou něčím blízcí. Na hadérky moc nejsem, ale přesto musím zmínit úžasné modely smiling sun, theresicka, barunkulus a NiPA Ateliér, milovnici přírodních vláken Zen Garden, která i z pelichajícího psa dokáže vyrobit klubíčko na uštrikování ponožek, kouzelnici s nití Jana.D, plstěnou malířku Toscana a ulítlé kloboučnice NaVlně. U skla mám rád dokonalou preciznost Maata a barevnost REYKO. U kovových drobnůstek mě fascinuje svět sol.d.c., Abraka Gabra, Justka, Zlatnice Bára a samozřejmě Měďák. Dále drátovaný svět Jedelanka a kouzla z kovářské výhně od peggg. Mám rád dotek litografických desek u bursikova.kaca a hledání dobrého světla u Renata Buršíková a Tomáš Čmuchálek. A šup k hlíně. Moc se mi líbí zasněný svět keramikas a Dalet i rukopis Lajky a barevné orgie od slavkaleon. Ranní kávičku mám nejraději v ucháči od miamia. K odpolednímu čaji mám vyhlídnuté barevné bucláky od Benešová Hana a až konečně někdy přidělám poličky, tak se jede pro talíře k mago. A jestli na poličce zbyde místo, rozzáří ho „otlučené“ hrníčky a misky od rozrazil rezekvítek. Jo a baví mě, co dokáže kampa70 s pískovcem. A tomis.zednik, Richterová Hana nebo Burian Marionety se dřevem. A fantaskní dřevěný svět Bohouša. A jak umí Blanka Mudrová muchlat kůži a Makový svět malovat rozsypanýma makovičkama a... ostatní prominou :)

Kdybyste měl upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Tak to opravdu nevím. Bavilo mě tvořit do soutěže Mařena. Třeba Faunova křídla. Proč? Nějak mi sedla a těžce jsem se s nimi loučil. A pak tyto hodiny, to hrušňové dřevo neustále svádělo k hlazení.

Nosíte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Co se týká šperků, jsem kovářova kobyla. Mám rád volnost, hodinky jsem zahodil v pubertě, aztécký přívěsek posléze. Pak jsem jeden čas nosil dřevěné indiánské korále, ale ty jsem také odložil. Nějak mě svazovaly na krku. I boty často odkládám, cítím se pak líp.

Čemu se rád věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Toulání, objevování, kochání a focení. Při tom se dají třeba narýžovat granáty, přitáhnout kus dřeva na „z toho někdy něco udělám“, vyčistit splav, zasadit pár stromů, pozorovat krmení v ptačím hnízdě, koukat do blba. A než dojdu k vrátkům, stihnu třeba namnožit levandule či podobné býlí.

Jak vypadá váš ideální den?
Vzít foťák (nejlépe nabitý a s kartou, což nebývá vždy) a jít se toulat někam, kde to šumí, hučí, švitoří nebo zurčí. A občas k němu přibalit děti, psa nebo košík na houby. A po návratu najít milý blikáček na Fleru.

Jaké máte pracovní plány pro příští rok?
Chtěl bych si konečně dodělat a doplnit dílnu a omezením tvorby menších věcí získat čas na tvorbu větších věcí. A trošku omezit věci na zakázku. A vysadit další alej, abych to tomu dřevu trošku vrátil. A dělat stále dřevem radost.