Šeď českých ulic čekají perné časy. Do cesty se jí totiž postavila zosobněná Afrika se všemi svými barvami a vzory. Pangeas neprodává jen sukně a šaty, ale především náladu, sebevědomí a ženskou energii, které ve vás probudí. Zažijte díky ní pocit výjimečnosti a objevte v sobě bohyni!

Řekněte nám něco o sobě. Jaká byla vaše cesta k tvoření?
Pracovala jsem už mnoho let jako realitní makléř a začala zjišťovat, že mne moje profese už přestává naplňovat.
A tak jsem se před několika lety rozhodla změnit svůj pracovní život a najít nový směr, kterým se budu ubírat. Tou dobou moje talentovaná dcera Michelle studovala malbu na umělecké škole a inspirovala mne svojí tvorbou natolik, že jsem od katastrálních map začala utíkat k textilu a štětci. Nejprve jsme na Fleru společně s Michelle založily profil MichelleArt-Recy, kde jsme se vyřádily i odreagovaly s recy oblečením. To bylo krásné tvůrčí období, nemůžete nic zkazit, bavíte se, a ještě dáte šanci starým, kvalitním kouskům, které by jinak skončily někde v popelnici. To by byla škoda, protože dříve se šilo z kvalitních materiálů, a i provedení bylo daleko kvalitnější než dnes.

Já jsem ale tvor, který se rád rozvíjí, a to mne dovedlo až k založení mého vlastního profilu Pangeas. Pangeas je moje další dítě, pro které žiji a které naplňuje moji rodičovskou pýchu. Jsem pyšná na to, jak roste, jak je šikovné, jak se krásně vyvíjí a klube do krásy. :) Piplám ho odmalinka a jsem pořád s ním, není den, abychom nebyli spolu. :)

Jakou technikou nejraději tvoříte? Proč to u vás vyhrála?
Přemýšlím, jak na takovou otázku odpovědět, dá se u mne opravdu mluvit o technice? Já prostě dělám vše velmi jednoduše a to tak, aby na konci byla spokojená žena. Držím se jednoduchých, praktických střihů, které s vámi rostou i hubnou. Nejsem typ, kterému se líbí unisex oblečení, mám ráda, když ženy vypadají žensky, ukážou své křivky, a navíc se v této pozici cítí dobře.
Tak si to zkuste představit, jdete přes náměstí v dlouhé červené sukni, která na vás vlaje, zvýrazňuje váš pas i boky (přesně jak to má být), lidi se za vámi otáčejí a vy jste si toho zatraceně dobře vědoma. Cítíte se jako bohyně, zvedá se vám sebevědomí, a to se přeci musí odrazit na vaší náladě i pohledu na svět. Jde o to, že teprve sebevědomé ženy jsou schopné najít v sobě všechen potenciál, který dostaly do vínku, a začít ho rozvíjet. Moje poslání je jasné, zvedat ženám sebevědomí a pomáhat jim být ještě krásnějšími, než jsou. :)

Kde čerpáte inspiraci? Vyrábíte ráda na zakázku?
Od recy kousků jsem se postupně dostala k novým materiálům. Miluji látky, miluji obchody s látkami, miluji nakupování látek, miluji svoji závislost na látkách. :)

A také miluji barvy, světlo, energii, volnost a originalitu. To jsem začala v místní nabídce trochu postrádat, a tak jsem se vydala na lov za hranice tuzemské fantazie a potkala jsem energii afrických látek. To je úplně jiný svět, to je svět, ve kterém chci být. Barvy, úžasný design, pozitivní energie, která do vás skrze látky prostupuje. Dá to hodně práce být naštvaná v úžasné africké sukni, která přitahuje oči ostatních na dálku. :) Na můj vkus je v Čechách ještě stále až moc šedi, toto je takové malé, soukromé vyhlášení války šedi. :)

Nechala jsem se unést, zpátky k otázce. Inspirace určitě přichází od ženy, barev a pozitivní energie, kterou moje tvoření způsobuje. To jsem se dozvěděla od svých zákaznic, které mi píší a dělí se se mnou o své pocity. A o to jde! Nejde o kus hadříčku, který uvážete kolem pasu, jde o to, co v něm zažíváte a jak se cítíte.
Na zakázku šiji neustále, děvčata si vyberou látku a já z ní ušiju sukni přímo pro ně. Pokud jde o africkou látku, jde většinou o jeden jediný kousek, maximálně dva. Je tedy téměř nemožné potkat ženu ve stejné sukni, a to mají ženy rády. Chtějí být originální a africké látky to umožňují.
Takže odpověď je ano, ráda šiji na zakázku, protože vím, že to dělá radost.

Kdy a kde se vám tvoří nejlíp?
Tvořím doma, tam, kde to mám ráda. Bohužel tedy celý můj dům se stal současně dílnou, takže v ložnici žehlicí prkno, dva štendry, které jsou plné sukní, a obrovská police plná látek. Chodba s mnoha šuplaty, opět plná zboží, i vestavěná skříň plná zboží. Extra pokoj s šicím strojem, rolemi látek, police plné afrických látek, podlaha plná látek a štendr se sukněmi. Obývák s šicím strojem a židlemi ověnčenými rozešitými kousky a k tomu všude plno nití a odstřižků.
Vím přesně, na co teď myslíte… :) Ano, jsem rozvedená. :) Tohle by stejně nikdo nevydržel. :)

Popište moment, kdy jste si uvědomila, že vaše tvorba už není „jen“ koníček.
Nevím, jestli přesně takový moment nastal, možná se to přiblížilo postupně. Když mi ale volá klient, chce, abych mu prodala dům, a já si uvědomím, že z toho nemám radost, tak je čas s tím seknout a věnovat se jenom šití.

Co vám na vaší tvůrčí cestě nejvíce pomohlo?
Před 5 lety, cestou domů z chalupy, mi neteř vypráví o kamarádce, která upravuje recy oblečení a na Fleru ho prodává. Chvíli mi tedy trvalo, než jsem si to v hlavě srovnala. Cože? Tohle fakt někdo koupí? Doma jsem to prozkoumala, seznámila se s Flerem a pak už si to všechno začalo žít svým způsobem. Je to 5 let, od té doby se toho hodně událo, já už na recy dávno nemám čas a taky to je na profilu znát. Ale vždycky mu budu vděčná, že mne milým způsobem přivedl tam, kde jsem teď.
Stačí pár slov, malý impuls a život se vám najednou stočí někam do neznáma. Já mám výzvy tohoto typu ráda a doufám, že mi jich pár do života ještě vstoupí.

Na který svůj výrobek jste nejvíce pyšná a proč?
Jsem pyšná na svoje dítě jménem Pangeas. Vypiplala jsem ho z plenek, teď se učíme chodit a připravujeme se na školu. No uvidím, co s námi udělá puberta, ale doufám, že nikdy nevyroste a bude se tedy pořád na co těšit a co zdokonalovat. Kdyby bylo vše perfektní, vše hotovo, přestalo by mne to bavit a já bych musela zase začít hledat nový směr. A to nechci, jsem šťastná tam, kde jsem.

Když se ohlédnete zpátky za svojí kariérou, udělala byste něco jinak?
Kariéra. :) Tak to zní jako něco, před čím bych měla vzít okamžitě nohy na ramena. Není to kariéra, je to radost, je to vášeň, trochu i závislost. A posledních 5 let je to můj život, moje živobytí a doufám, že i budoucnost. Opravdu bych každému přála, aby našel to svoje místečko, kam patří, kde mu je dobře a kam se těší hned, jak ráno otevře oči. Až to místečko najdete, nebojte se k němu vykročit, jenom tak zjistíte, zda jste tam správně.

Do kterých Fler obchůdků chodíte potěšit oko?
Samozřejmě neustále monitoruji MichelleArt, sleduji, co Michelle tvoří nového, a jak se jí vede. Často mrknu i k Magifešn, nejen že Mája krásně maluje, líbí se mi i její ekologické smýšlení, kéž by tak myslelo více lidí. Velice záhy poté, co jsem objevila Fler, jsem objevila i theresicka. Líbí se mi nejen její tvorba, ona je sympatická i jako člověk, to je z fotek patrné. Zhruba před rokem jsem se naučila chodit i k Puntíkatá Káča, která tvoří hodně zajímavé věci, a k Irence na Irena Daňková. Irenka je kapitola sama o sobě, tak šikovnou designerku často nepotkáte, mám s ní osobní zkušenost a její výrobky jsou jedním slovem „luxus“.

Jak nejraději trávíte čas, když zrovna netvoříte?
Jé to by bylo na dlouhé povídání. :) Ráda kolem sebe shlukuji svoji rodinu a přátele, tito lidé mi dodávají energii a pocit, že někam patřím, že nejsem na světě sama. Ráda cestuji, i když nyní to není na pořadu dne. Mám ráda historii a za tou se dá naštěstí cestovat i po Čechách. Dříve jsem měla spousty zájmů, ale šití je tak trochu vytlačilo. Věřím ale, že až se dostatečně nabažím, vrátím se ke knihám a dalším příjemným věcem. Ach ty závislosti. :)

Kde se ve své tvůrčí dráze vidíte za rok a kde za deset let?
No vzhledem k pandemii bych to za rok tipla ve stejný čas na stejném místě, a to bude nejspíš výhra. Kdo ví, co nás čeká. Za 10 let nevím, vlastně ani nevím, kam až bych chtěla dojít. Mám nějaké představy, ale ty se pořád vyvíjejí a mění. Jedno vím ale jistě, nechci se dostat za hranici, kdy mě šití přestane bavit, protože je ho moc a přináší stres. Šití si užívám, protože mám pořád čas se jím kochat, budu si tu hranici muset dobře hlídat. Nepotřebuji velkou firmu a spousty peněz, potřebuji radost z práce, která mne baví. Tam se vidím za 10 let.

Jakou radu byste dala začínajícím prodejcům na Fleru?
Jednou moje známá řekla „Když někam jdeš, hoď tam nejprve své srdce“. Jak byste vůbec mohli v takovém prostředí neuspět? :) Ale i tak vše potřebuje svůj čas, tak vydržte a nepospíchejte. Když na něco zaměříte svou pozornost, začnou se dít věci. To je zákon přitažlivosti. :)