Žít na venkově, část dne se věnovat tvoření, další část dne odpočinku, rodině, vytváření prostoru v hlavě na to, aby se mohl zrodit nový nápad. Nikam se nehnat a přesto se uživit. Zní to jako váš sen? Ve skutečnosti je to život Petra Jurníčka, keramika, z jehož výrobků na vás ten životní klid přímo dýchá.

Řekněte nám na úvod něco o sobě. Jak jste se dostal k tvoření?
Když mi bylo 18, říkal jsem si: „Čímpak se budu v životě živit?“ V televizi jsem viděl staršího pána, jak utočil krásnou vázu. Zaujalo mě to a rozhodl jsem se, že to také zkusím.
Jako dítě jsem si rád hrál s vodou, blátem, kousky dřeva, ohýnkem, a tato profese mi umožňuje v tom pokračovat.

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Výroba a prodej hrnčířského zboží jsou zdrojem mých finančních příjmů. Jsem tedy profesionál.
Pracuji 4 až 6 hodin denně, 6 dní v týdnu, vždy dopoledne. Se zbytkem času se snažím nakládat tak, abych v těch 4 až 6 hodinách práce denně měl dobrou formu. Myslím, že je důležité cítit se dobře, pokud chcete, aby vás činnost naplňovala.

     

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Rád vytvářím předměty na hrnčířském kruhu, tedy točím. Je to pro mne dynamická činnost, která má rytmus a je velmi kreativní. Podobně jako tanec například.

 

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
Inspirací je mnoho. Vlastně výhradně příroda. Hodně produktů také vzniká během realizace jiného produktu. Prostě mě zaujme nějaká fáze nebo chyba a tu potom rozvíjím dál.

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Ještě před zhruba 15 lety pro mne snad bylo důležité, jestli je moje práce pro někoho dobrá, nebo ne. Dnes už to tak naprosto není. Důležité je, abych byl spokojen já sám.

Pokud nastane situace, že předměty, které jsem vyrobil, někoho osloví a rád by si je nechal, je to milé samo o sobě a mám z toho radost. Může se stát, že ten člověk trvá na tom, že se mi odmění. Má na to právo a já ho nechci urazit. Nerad jako odměnu přijímám předměty, které je zapotřebí déle skladovat. Ideální jsou dobré potraviny, případně oblečení apod. Vynikající jsou služby, masáž chodidel nebo obličeje je skvělá a nemusíte ji nikde skladovat. Nejlepší samozřejmě je, pokud je ten člověk schopen přijmout předmět jako dar. To je nejhezčí pro oba. Bohužel, najdou se i tací, kteří neumí přijmout předmět jako dar, neovládají žádnou dovednost, kterou by nabídli, dokonce nemají ani žádné dobré potraviny. Potom už přichází ke slovu peníze. A divili byste se, kolik takových případů máme. :) Tolik k otázce ocenění.

Doporučte Fler tvůrce, které máte rád.
Dění na Fleru příliš nesleduji.

Kdybyste měl upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Bavila mě novoroční série šálků a podšálků. Hodně jsem se u toho naučil. Domnívám se, že je to na nich vidět, proto je doporučuji.

Používáte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Nejsem kovářova kobyla. :) Zařizujeme někdy restaurace. Beru si ty věci domů, používám je. Je to nedílná součást vývoje, progresu těch produktů. Tvar, glazura, rozměr, materiál… Musím s těmi věcmi „bydlet“ a podle toho, jaký z nich mám pocit, je „posouvám“. Ti nejmazanější vybírají nádobí u nás v kuchyni. :)

Čemu se rád věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Ve volném čase rád odpočívám. Tzn. čtu, sluním se, podřimuju. Pracuju v zahrádce nebo jdu s rodinkou na procházku.

Jak vypadá váš ideální den?
Ideální den je pro mě takový, kdy nikam nespěchám a na nic nečekám. Snažím se, aby byly takto ideální dny všechny.

Jaké máte pracovní plány pro příští rok?
Plány lze mít jen v lineárním (chronologickém) čase. Ten si příliš do způsobu prožívání nepouštím a to logicky eliminuje existenci plánů. Cyklický čas vnímám, protože jsem zahradník. Takže můj plán je napřesrok zase něco málo zasadit. :) V absolutním čase plánovat nelze a to nás vrací zpátky na začátek. Aneb, jak se říká: „Chceš-li rozesmát Boha, řekni mu o svých plánech.“