Řekni nám něco o sobě
Jmenuji se Petr Uhlíř a zde na Fleru mne asi vnímáte jako Měďáka.
Narodil jsem se v roce 1966 v Brně, kde jsem prožil velkou část svého života. Mám dvě sestry a tatóška. Po vyučení obráběčem kovů a následném čtyřletém studiu na strojírenské průmyslovce jsem pracoval několik let v Královopolské strojírně. Zjistíc, že toto není "má vytoužená cesta", odešel jsem do Jeseníků a nějaký čas pracoval na hradě Sovinci. S touto další zkušeností jsem v únoru 1992 zatoužil po svobodě tak intenzivně, že jsem si vyřídil vše nutné a stal se OSVČ.
Měďák - Petr UhlířV Brně pak následovalo dvouleté studium a já se stal "Konzervátorem muzejních sbírek". Tuto práci jsem však nikdy nedělal. Zůstal jsem věrný mědi a svým tužbám po samostatnosti. Od té doby se věnuji řemeslné práci, jejíž "následky" můžete vidět i zde na Fleru.
V současnosti žijeme nedaleko Letovic v malé, zastrčené vísce Klevetov. Se ženou Zuzkou máme dvě dcerky. Sedmiletou Jasmošku a pětiletou Rózku. Dále dva darované kanárky Vanilku a Šafránka a 97% ohařku Vesnu. Starý domek, velkou zahradu i plány do budoucna.
Pokud nesedím u verpánku s mědí nebo u pc, rád se projdu s fotoaparátem nebo si zarelaxuji hrou na flétnu a kytaru. Vše vysoce neprofesionální. Několik let jsme se také věnovali lukostřelbě. Trénovat jsme dojížděli do Brna. Dvě děti však mají své potřeby, a proto si dnes zastřílíme jen příležitostně na zahradě.

Co jsi vyrobil jako první věc, když jsi začal tvořit?
Pokud si pamatuji, bavil jsem se s ruční tvorbou od dětství. Modeloval jsem si, lepil ze špejlí a vymýšlel vystřihovánky papírových dvojplošníků. Ve škole jsem musel za trest sedět v první lavici, abych byl pod kontrolou. Musel jsem se tak omezit na vyřezávání do tužek a kreslení komiksů. Školní výsledky tomu ovšem odpovídaly.
Ke kovům jsem přešel snad až ve dvanácti letech. Pamatuju se na přívěsek krále/boha Naymlapa z kultury Chimů. Byl z mosazného plechu, vytepaný a ozdobený razidly. Pak došlo na odlévání cínu a nějaké chemické pokusy. To bylo období dělbuchů, travexu a dobrodružství. Díky Bohu jsem to přežil.
První vážněji myšlené věci byly šperky pro maminku, později pro slečny. Prstýnky z drátu, dřeva a skla. Skutečné šperky vyrobené pro prodej jsem dělal z barevných cizokrajných dřev. Byl to onen rok 1992 a já vyřezával hřebeny do vlasů, brože, přívěsky. Měď následovala už po půl roce a zvítězila.

Prozraď nám, ze kterých materiálů nejraději vyrábíš
V současnosti nejraději pracuji s mědí. Zatím jsem nepoznal lepší materiál. Krásně se prý chová zlato. Umím si i představit nějaké šperky z tohoto materiálu, ale tou představou to také končí.
Mimo měď mám v oblibě kameny, mořské korály, perly, sklo ale i dřevo, papír nebo kůži.

Kterou z kreativních technik nejvíce obdivuješ?
Můj obdiv nepatří ani tak nějaké konkrétní technice, jako spíše jejich uživatelům. Tvůrcům stylově čistých věcí. Obdivuji, když autor dokáže s lehkostí "vytěžit" dobrým nápadem z minima maximum. Oceňuji i propracované a neošizené detaily.
Mám-li uvést příklad, tak třeba skláři. Jejich technologické postupy jsou mi utajeny a mám jen matnou představu, co a jak dělají. Skleněné objekty mne ale vždy fascinovaly jak tvarem, tak světelnou hrou a přechodem barevných odstínů.
Mimo hmotná umění pak asi vede hudba. Bohužel nezvládám žádný nástroj dobře. Přesto mne už několik povedených tónů nabíjí energií a slyším-li blízkou hudbu, taju. Vnímám ji jako komunikační prostředek. Je fantastická.

Řekni nám své tři oblíbené knihy, filmy a internetové stránky
Tři knihy, filmy, stránky. Tato otázka mi dělala nejtěžší hlavu. Můj sešit s postřehy o četbě jsem zašantročil, tak jen, co mi vytane na mysl. Rád jsem se nechal unášet příběhy Bohumila Hrabala, Jacka Kerouacka, Hermanna Hesseho, Charlese Bukowského. Zaujal mne Joseph Heller, Lao´c, Henry David Thoreau-Walden, Kainarova Stará a nová blues nebo Milarepa. V současnosti téměř nečtu. Není kdy. Během chvilek prolistuju tématické časopisy. Relaxaci a zklidnění pak nacházím v Bhagavadgítě.
Tři filmy. Opakovaně jsem si pouštěl Účastníky zájezdu, sci-fi Ostrov a pak mne napadá seriál Červený trpaslík. Vzpomínám si na několik opravdu krásných filmů. Bohužel, jejich jméno už nevím.
Tři adresy na webu? Oj! Mám rád Fotoaparát. cz, Google-earth-cestuju a prohlížím např. průplav v Panamě, a velmi využívám mapy. cz. Vynikající.

Co bys poradil ostatním tvůrcům, kteří umisťují své zboží na Fler.cz?
Radit ostatním tvůrcům si příliš netroufám. Pokud ale, tak ať se určitě nebojí Fler vyzkoušet. Mají-li tu touhu. Sám za sebe považuji za přínosné dostatečnou nabídku, věnování se návštěvníkům i zákazníkům, a pak dělat co nejzajímavější fotky pro vystavení výrobků. Nejprve zaujme právě fotografie. Vycházet vstříc zákazníkům považuji za samozřejmost a také to s nadějí očekávám. Někdy v reálných obchodech je to opravdu fraška. Dále se kloním k všeobecné toleranci. Chyby dělají jak autoři, tak zákazníci. Pokud je ochota vše vyřešit s úsměvem, využijme ji. Hádek je i tak až až. V komentářích se většinou píší jen pochvaly. Dobře, to každého potěší. Pokud si ale někdo troufne napsat i jiný názor nebo se zeptat, či slušně něco poznamená, nemusí to přece gradovat do sporů a žaludečních neuróz. Dobře míněná poznámka může naopak pomoci ke zlepšení naší práce i nás samotných. Držím všem palec.

Jaké funkce se ti na Fler.cz líbí a které bys rád používal v budoucnosti?
K funkcím nemám žádné výhrady. Abych se přiznal, za tu krátkou dobu zde na Fleru nemám ani vše zažito. Je zde hodně možností a sám budu potřebovat více času na další zkoumání.

Jak propaguješ své zboží?
Své zboží nabízíme nejen zde na Fleru. Máme ještě osobní stránky a během roku jezdíme na historická tržiště, řemeslné jarmarky, hrady a dodáváme též obchodníkům. Píšu "my", neboť Zuzka vyrábí barevné svíčky, a sem tam mi trochu pomáhá. Její pečlivá starost o rodinu je chvályhodná.
V současnosti však nejvíce času i energie věnuji Fleru. A nelituju.

Jak si představuješ svůj život za deset let?
Poslední otázka je pro mne nezodpověditelná. Mám-li na ni však reagovat, budiž.
Bylo by velmi příjemné, kdybychom se za deset let nacházeli alespoň ve stejných podmínkách jako dnes. Rád bych se stále věnoval své rodině i práci. Rád bych niterně o kousek vyspěl a rád bych i za deset let byl prosperující součástí úspěšného Fleru.
Děkuji všem, kteří se o mou práci zajímají , kteří na ni reagují, a velmi děkuji všem, kteří si u mne nakoupili. Majitelům Fleru pak děkuji za příjemnou spolupráci a do dalších let přeji Vám i sobě dobré časy, krize nekrize.