Podmalba na skle: jak začít a s čím
V našem předchozím článku o podmalbě na skle jste si mohli přečíst o historii a širokých možnostech této tradiční techniky. Někteří z vás zkusili a ne tak úplně se zadařilo. Proč? Třeba proto, že jste neměli dobrou tuš. Nebo vám chyběly fígle z praxe. A tak vám dnes ve Fler MAGu přiblížíme samotný způsob vzniku podmalby a ukážeme si i několik technických triků ;-)
Míti vhodné pomůcky: důležité!
Hlavní materiál, na který se maluje, je obyčejné sklo. Doporučuji používat jen čiré bílé, ne s modrým nádechem, ten zkresluje barvy. Na menší obrázky (cca do 20-30 cm po delší straně) stačí sklo silné 2 mm, na větší rozměry raději vzít už pevnější s tloušťkou 3 mm.
Nejjednodušší je sklo koupit a nechat nařezat na požadované rozměry ve sklářstvích, ale také si všímejte všude kolem sebe vyházeného rozbitého skla, které pak doma nařežete na čtverce a obdélníky pomocí kvalitního řezáku. Dají se použít i opravdu malé kousky, například 4-5 cm, ze kterých můžou vzniknout zajímavé miniatury nebo mozaiky poskládané z několika malinkých obrázků. Nedělejte si starosti s nepříliš rovným okrajem skla, to se schová pod rámečkem.
Abyste mohli začít malovat na sklo, potřebujete sklo, tenký štětec č. 1, tuš, olejové barvy a štětce na olej.
Ale pokud byste chtěli experimentovat a vyzkoušet více možností podmalby, tak využijete ještě škrabací jehlu (vyrobíte ji zapíchnutím šicí jehly do starého slabšího štětce bez vlasů nebo do dřevěné ostrouhané paličky), štětce č. 1, 3, párátko, vatové tyčinky, velkou houbu a kuchyňskou houbičku, nařezanou na menší kousky, dřevěnou paličku s šikmým hrotem, vodu v kelímku.
Velice důležitý je výběr tuše. Doporučuji najít ruskou od firmy Gamma (Гамма), která se dobře nanáší na sklo a dobře se do ní ryje jehlou. Tuš školní od Koh-i-noor se dá také použít, ale je vhodná spíše na kreslení, ne na vyškrábání (umělecká tuš od stejné firmy je o něco lepší). Dají se použit i barevné tuše, ale počítejte s tím, že jsou více lepkavé, a tudíž se do nich hůř ryje.
Prvním krokem je vždy důkladné odmaštění skla nějakým prostředkem na nádobí, umytí a vysušení. Potom se na sklo už nesmí sahat prsty, berte ho jen za okraje!
Samotnou podmalbu můžeme rozdělit na dvě fáze - grafickou a barevnou.
Grafická fáze
Na začátku doporučuji si na papír nakreslit předlohu, ale pokud nechcete být svázaní a rádi improvizujete, můžete kreslit a škrabat hned a načisto. Já ale tak dělám jen zřídka, většinou si promyslím kresbu předem:
Když kreslíte předlohu, vždy pamatujte, že výsledný obrázek bude zrcadlově obrácen, a proto ho tomu přizpůsobte:
Základní způsob podmalby je podobný omalovánkám - tenkým štětečkem se nakreslí tuší kontury obrázku, které jsou pak následně zamalovány. Tak vznikala a vzniká většina lidových obrázků. S podrobným návodem se můžete seznámit tady.
Já využívám jinou techniku - vyškrabávací, kde základ tvoří jemný film tuše, do té se pak ryje jehlou, párátkem, paličkou, vymývá se štětcem. To umožňuje využít různé "plochy": čistou, s šedým filmem tuše, vyškrabanou různým způsobem, zalitou neředěnou tuší a rozmytou s fleky. Houbou se dá udělat i dynamický "dešťový" efekt.
čiré sklo šedý film tuše různé "vyryté" struktury
rozmyté sklo s fleky neředěná tuš "dešťový" efekt
Vrstvu tuše na sklo uděláte tak, že nanesete trochu naředěnou tuš na sklo a pak rychle a rovnoměrně tamponujete velkou houbou po celé ploše. Čím více naředíte vodou, tím světlejší bude odstín.
Pokud nechcete tamponovat a zamalujete sklo štětcem neředěnou tuší, tak při rytí jehlou linky nebudou vždy hladké a tenké, ale trhané, a tuš se bude odlupovat a "zlobit". Tak se většinou chová koh-i-noorka, ale někdy to může být využito jako dalšího výrazového prostředku.
Když naředíte tuš příliš, film bude moc světlý a vyrytá kresba nebude skoro vidět. Samozřejmě není nutné vždy tamponovat celou plochu skla, někdy je potřeba jen kousek, v tomto případě přichází na pomoc rozstříhaná kuchyňská houbička.
Při rytí jehlou se nebojte různě šrafovat, škrabejte tak, jako byste kreslili tužkou, jen s tím rozdílem, že místo tmavé grafitové stopy se objeví světlá. Ale rozhodněte si předem, jakého grafického záměru chcete dosáhnout:
Světlá kresba na tmavém, nebo tmavá na světlém, vyškrabaném...
... také můžete zkombinovat oboje:
Když ryjete jehlou, podložte sklo bílým papírem a podepřete ho něčím, budete tak lépe vidět, co děláte:
Když chcete zakomponovat do obrázku nápis, nezapomeňte, že se něj budete dívat z jiné strany, a proto musíte text napsat zrcadlově obráceně:
Místo základní černé tuše je možné použít i barevné, tím se vám podaří docílit zajímavých výsledků:
Barevná fáze
O způsobu malby se musíte rozhodnout předem.
Zamalovat sklo můžete temperou, akrylem nebo olejem. Já používám olej, který mi vyhovuje. Sice dlouho schne, ale často to bývá spíše výhodou.
Musíte se rozhodnout předem, jak budete zamalovávat obrázek. Jestli to bude à la omalovánka, použijete jednu, dvě barvy přes celou plochu anebo barevné bloky. Nebo zda řešíte podmalbu jako černo-bílou grafiku a zamalujete ji jen bílou barvou.
Pokud se rozhodnete položit důraz na grafiku a barvy budou podružné a přes celý obrázek, doporučuji sklo držet lícem k sobě nad tmavou plochou (třeba nad černým kartonem) a štětcem malovat zespoda, abyste viděli, kam se trefíte a co přesně se s obrázkem děje.
Také se mi osvědčilo neustále sklo otáčet a kontrolovat, co vzniká a jak působí vcelku.
"omalovánka"
barevné bloky
barevný "koktejl" ze dvou, tří barev přes celý obrázek
U podmalby vždy platí pravidlo, že se zamalovávají zprvu drobné detaily a to, co chcete, aby bylo vepředu, se nechá zaschnout. Pak se postupně pracuje na dalších vrstvách, jakobyste nakládali sendvič.
Pokud nechcete čekat, nezbývá nic jiného, než trpělivě a opatrně nanášet barvu tenkým štětcem a dávat pozor, aby barva "neujela" za vymezený prostor. Opravit chybu na větších plochách se už většinou nedá, ale na menších můžete ještě za syrova zkusit opatrně rozředit ředidlem na olejové barvy a pak setřít barvu vatovou tyčinkou tak, abyste nepoškodili vrstvu tuše zespoda.
Rám a světlo = koruna obrazu
A nakonec, když je obrázek hotov, budete ho určitě chtít zarámovat.
- Dejte si záležet na tom, aby sklo sedělo v rámu těsně a nejezdilo v něm.
- Zespoda zakryjte tmavým kartonem, ne bílým! Bílý karton může prosvítat přes mezery a nepůsobí to hezky, tmavý naopak malbu sjednotí a dodá hloubku.
- Podmalba má ráda světlo, proto se nebojte ji dát na světlé místo v domě, pod sluncem bude jen zářit a tajemně se lesknout!
A na vaše povedené výtvory se těšíme - pochlubte se! :-)
Úvodní foto: Natellka