Dnes pro vás máme sice "jen" dvě akce, na kterých se potkáte s Fler tvůrci, ale právě tyto dvě vlaštovičky odstartují zanedlouho naplněný kalendář akcí. Vyrazte s námi ven! :)

 

Valentýnský Flerjarmark v Olomouci

pátek 14. - neděle 16. února od 9 do 18 hodin
OC Haná v Olomouci

Zamilujte se na Flerjarmarku!
Na letošním prvním Flerjarmarku v Olomouci pro vás budou připraveny ruční výrobky od známých i nových prodejců z různých koutů Moravy i z Čech. Na stáncích najdete originální šperky, brože, oblečení, háčkované a pletené doplňky, papírová přání, hedvábné šály, kváskovou kuchařku, svíčky, mýdla, kabelky a tašky, výrobky z fima, patchwork, hračky, keramiku a mnoho dalšího.

Součástí jarmarku budou i tematické dílničky pro dospělé i děti, na nichž si budete moct vykouzlit valentýnské dárky pro své blízké. Každý den od 14 do 17 hodin si pod vedením lektorek můžete vyrobit papírová přání, originální placky, náramky a spoustu dalšího. Udělejte si radost a zpříjemněte si zimní dny drobností vyrobenou od srdce. ♥ Valentýnský Flerjarmark v OC Haná v Olomouci, to je totiž láska v každém zakoupeném kousku.

Všechny prodejce najdete v pasáži u pokladen Tesca.

 

Josefovský masopust

sobota 15. února 2019 od 9 do 16 hodin
Pevnost Josefov, Bastion No.1 podzemí, Jaroměř - Josefov

Masopustní veselí s průvodem masek, soutěží o nejlepší koblih, divadelní a folklórní vystoupení, jarmark v lidovém duchu, tradiční dobroty, dílny.

V letošním roce pořádáme již čtvrtý ročník masopustu, který počal jako malá komorní akce a dnes je již o tuto slavnost velký zájem. Kdysi býval masopust v pevnosti velmi známým a uznávaným svátkem po celém našem kraji a tuto oslavu konce zimy jsme chtěli obnovit.

Masopust nebo také fašank, voráčky, je třídenní svátek a také slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy a figurují v nich postavy jako například kobyla nebo medvěd. V původním smyslu jde o „opuštění masa“. Masopust pak představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučným čtvrtkem, spojeným se zabijačkou a hostinou. Poslední tři dny, tedy o masopustní neděli, v pondělí a úterý, které jsou zvány ostatky, končiny, fašank či přímo masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou.

Bastion disponuje velmi originálními prostory, z nichž dýchá historie. Na návštěvníky čeká opět velmi příjemná atmosféra, průvod masek, soutěž o nejlepší koblih, řemeslný jarmark a spoustu dalších atrakcí.

V den konání Josefovského Masopustu se můžete těšit na jarmark a zmiňovaný průvod městem s několika zastávkami. Startovat letos budeme přímo na Bastionu No.1. Po cestě městem nebude chybět sklizeň jitrnic ze stromů nebo požehnání průvodu velitelem pevnosti a další atrakce.

Kulturní program
9:00-16:00 Řemeslný jarmark a tradiční masopustní pochutiny na Bastionu I
10:30 - 11:30 Masopustní průvod městem s hudbou, tancem a veselím, start na Bastionu I, zastávka na náměstí před velitelstvím, na Bastionu IV a před kostelem. Veřejnost v maskách vítána!
Doprovodný program:
10:00 Čerti na hradě, BOĎI Jaroměř
12:00 Vyhlášení soutěže o nejlepší masopustní koblížek
13:00 Folklórní soubor BARUNKA z České Skalice s hudebním doprovodem souboru RITORNELLO Michaela Pospíšila
14:00 Kašpárek na Skalním Hradu, BOĎI Jaroměř
9:00-10:30 a 12:00-15:00 bude probíhat masopustní hra "Hrrr na ně, do zbraně"

Trhů se budou účastnit pouze prvovýrobci s vlastní tvorbou, takže žádní překupníci plastových nesmyslů. Mnozí trhovci budou své řemeslo i předvádět a nebudou chybět ani dílny pro děti.

A co jednotlivé masky a postavy představují? Podívejme se na ně.

MEDVĚD:
Medvěd je snad jediná maska, o níž víme, že patří k nejstarším a její historie je mimořádně dlouhá. Maska je poměrně náročná a tvoří ji buď obrácený kožich anebo oděv z pytloviny, prošitý či omotaný slámou nebo hrachovinou – usušené stonky hrachu. Celou masku by měla korunovat medvědí hlava, slaměná čepice, případně slaměný ocas nebo zvonec. Medvěd většinou nechodí sám, ale spolu s medvědářem, který ho vodí na řetěze a občas ho přetáhne býkovcem. Naoko ho tak trestá za neposlušnost. Žena a dívky z každého domu si s ním musely zatancovat – odmítnout nešlo, když byl někdy příliš dotěrný a rozverný. Ženy při tanci často vyskakovaly vysoko, to aby jim vyrostl vysoký len nebo konopí. Hospodyně se vždy snažily medvědům tajně odtrhnout kousek hrachoviny, kterou pak dávaly drůbeži, aby dobře seděla na vejcích. Medvědi se bránili tím, že mezi hrachovinu ukryli pichlavé trní, aby jim alespoň kousek „obleku“ zbyl. Mnozí se těší hlavně na oblíbený zvyk popadnout některou z přihlížejících dívek či žen a vyválet ji na zemi ve sněhu. Nenapadne-li sníh, bývají medvědi smutní, protože o tuto zábavu přijdou.

BRŮNA:
Jde o severočeskou variantu klibny. Představovala koně, který se spíš podobal žirafě, velbloudu nebo koze, na hlavě měla rohy. Jejím cílem bylo budit hrůzu. Často s ní chodil ještě společník, někdy v masce žida, který ji vodil na opratích.

ŽID:
Postava žida měla na hlavě cylindr, obličej kryly dlouhé vousy, přes rameno měl přehozený ranec nebo pytel, mohl mít i hrb. Oblečený byl do dlouhého kabátu nebo do střapatého kostýmu z barevných odstřižků. Židé patřili k maskám, které vytvářely chaos, a jejich chování nebylo zrovna laskavé. Kdysi dávali každému na potkání šňupnout a požadovali za to peníze, kdo nedal, dostal ránu pytlem. Také rádi smlouvali a prodávali, často něco, co předtím ukradli. Jinde zase děvčatům prodávali tkanice a pentle, měřili a stříhali dřevěnými nůžkami. Moc jim to nešlo, a tak raději píchali děvčata do rukou. Také dnes nabízejí tretky nebo se vnucují jako holiči, ale zaplatit chtějí pořád. Někdy drží v ruce ostnatou vydělanou ježčí kůži na krátké tyčce, obalenou do látky. S její pomocí žertovně naznačují oplodňování.

BÁBA:
Často chodí s židem, většinou nese v nůši na zádech dítě. Objevuje se ve dvou variantách. U první je dítě vycpaná loutka, ozdobená pestrými záplatami, postavu báby tvoří maskovaný člověk. Ve druhé variantě vyčnívá člověk z nůše a představuje dítě, zatímco vycpaná je naopak postava báby, připevněná v předklonu na přední část nůše.

NEVĚSTA:
Vedle báby patří k nejstarším formám masek, kdy se muži převlékali za ženy.

MASOPUST:
V některých průvodech bývá maska Masopusta centrální postavou. Jeho kostým je zhotovován ze spousty barevných odstřižků látek – čím pestřejší, tím lepší. Na hlavě mívá červenou čepici či klobouk. Role Masopusta končívá špatně – většinou oběšením nebo utopením, případně jinou formou „smrti“. 

LAUFR:
Představoval biřice s papírovou čepicí a často chodíval před průvodem od chalupy k chalupě a zjišťoval, zda tam budou maškary vítány. Bylo-li zavřeno, práskal žílou nebo holí na vrata, a pokud se neotevřelo, dal ostatním znamení, že tento dům obejdou.

POHŘEBENÁŘ NEBOLI SLAMĚNÝ:
Bývá oblečen do masky ze slámy nebo hrachoviny. Dříve se mohla vyrábět i ze lnu. V jedné ruce držel rožeň, kam napichoval výslužku, ve druhé karabáč nebo bič. Někde mu přihlížející rozbíjeli o záda staré vyřazené hrnce. Dnes mívá maska vyčerněné tváře a v ruce bič, oděv se vyrábí ze slámy.

TUREK:
Byli většinou čtyři, dva modří a dva červení. Vysoké čepice s pentlemi mívají ozdobené krepovými růžičkami, oblékají si bílé rukavice, bílý šátek a jezdecké boty. Hodně tancují, a proto se do těchto masek nejčastěji oblékají mladí chlapci.

RAS:
Skuteční rasové byli ještě v 19. století pro každou obec nezbytní. Likvidovali zdechliny, působili jako dnešní veterinární dohled, někdy léčili i lidi. Ras mívá bílý oblek s červenými knoflíky a doplňky, někdy škrabošku a doktorský fonendoskop. Léčí, rozdává tablety (v poslední době „letí“ viagra), ale jeho nejdůležitější úlohou je poprava kobyly nebo jiné masky na závěr průvodu.

KOMINÍK: Na sobě mívá typický kominický oděv a nosívá žebřík. Prohledával pece a sporáky, jestli tam hospodyně nezapomněla pekáč s nějakou dobrotou, co našel, to zabavil. Dnes se soustředí spolu s některými jinými maskami na mazání přihlížejících černotou ze sazí a oleje, občas je polévá voňavkou.

KLIBNA:
Nebo také šiml, kobyla, koníček. Většinou byli k vytvoření masky potřeba 2 lidi – jeden dělal hlavu a přední nohy, druhý se opřel o prvního, a dělal hřbet, zadek a zadní nohy. Přes sebe měli plachtu a hlava bývala vyrobena z plátna vycpaného senem. První ji měl nasazenou na hlavě. Také mohla být upevněna na dlouhé tyči, kterou držel ten první. Někdy byl pod maskou jeden člověk, pak byla kobyla dvounohá. Mohli ji doprovázet kozlíci, případně žid.

KAT:
Mívá podobnou úlohu jako ras, právě tak se v této roli objevuje soudce, případně kněz.

SMRT:
Oblečena do bílého hábitu, na obličeji má strašidelnou masku a v ruce kosu.

ŘEMESLNÍCI:
Námětem masek bývají běžná profese a povolání. Objevují se řezníci, holiči, kadeřnice, lékaři, dráteníci, …

MASKY V UNIFORMÁCH:
Většinou hasiči, vojáci všech možných podob včetně husarů a dělostřelců, nově strážníci a policajti, nebo kominík.

HUDEBNÍCI:
Průvody doprovázejí muzikanti se svými nástroji, tentokrát skutečnými, a hrají. Často chodívají za laufrem v čele skupiny. Složení kapely může být různé a odpovídá místním tradicím nebo vkusu. Hraje se lidová hudba stejně jako i zcela moderní repertoár.