Řekni nám něco o sobě
Většinou toho neříkám mnoho o sobě osobě, kterou dobře neznám, nezpívám na veřejnosti, nepiji sladké, nejím houby, nehraji na trubku, nenosím růžové brýle a nevěřím na náhodu. Často voním ke knížkám, nastavuji větru tvář, dotýkám se květin, počítám vagóny vlaků, popíjím černou kávu, schovávám plachost nebo sebe, chytám v potoce lelky, sekám dobrotu a snažím se být na ostatní milá.
Jmenuji se Magdalena Gabrielová, ale díky intenzivnímu tréninku už od narození slyším na jméno Madla. Pro Fler jsem si vymyslela přezdívku puntík a značku puntik.
Je mi přesně 26 let a téměř 2 měsíce, ale vypadám na 25 a 7 měsíců. Vrásky si pěstuji pomocí zbytečných starostí, přemýšlením dopředu, přemýšlením dozadu a čtením novin. O svou svěžest naopak pečuji luxusním krémem obsahujícím přísady jako rodinné štěstí, snění o věcech budoucích, o krásných místech, o krásných věcech, prožitky skutečné i neskutečné a v neposlední řadě tvoření. Vlastním plnou skříň harampádí s potenciálním využitím pro tvoření, menší sbírku porcelánových panenek, větší sbírku kvalitní literatury, jeden exemplář toho pravého a malé štěně.
Co jsi vyrobila jako první věc, když jsi začala tvořit?
Matně si pamatuji na vyřezanou a stlučenou dřevěnou lodičku a ušitou zástěrku pro panenku. Ovšem mými prvními výtvory musely být mnohem dřív přáníčka, malovaná a vystřihovaná a někdy i veršovaná, pro maminku, tatínka, sestřičku, babičku, dědečka, prababičku a pravděpodobně i pradědečka. Některá se zachovala. Osobní přáníčka pro blízké vyrábím dodnes.
Prozraď nám, ze kterých materiálů nejraději vyrábíš
Nejraději z papíru, na papír, z tuše a z duše. Pak následují přírodní hmatatelné materiály jako je dřevo, rouno či kov, následovány nepřírodními nehmatatelnými materiály jako jsou pixely a bity.
V poslední době jsem se zachumlala hlavně do rouna a pro Fler zatím jen plstím a drátkuji. Rouno je pro mě výjimečné tím, že mi dává naprostou svobodu, mohu si z něj vyrobit prostě cokoli, co mě napadne.
Kterou z kreativních technik nejvíce obdivuješ?
Všechny, když je provozuje někdo s nesmírným talentem. Obdivuji spíš tvůrce, než kreativní techniky. A nejvíce ty, kteří se jakékoli kreativní techniky zhostí s nápadem, precizností a originalitou. Ale obecně mám ráda kreativní techniky a tvůrce jako takové, i když nemají dar nesmírného talentu. Mám ráději, když se něco vytváří, než když se něco ničí nebo jen spotřebovává.
Řekni nám tvé tři oblíbené knihy, filmy a internetové stránky
Tak knížkám bych to neudělala, určitě by se na mě zlobily, kdybych jmenovala jen tři favoritky. Většinou mám oblíbenou tu knížku, kterou zrovna čtu. A většinou jich čtu víc zaráz. Teď jsou to Písně a verše staré Číny od Ferdinanda Stočese, Lipovetskeho Paradoxní štěstí a příručku, jak na jezevčíka. A nesmím zapomenout na svou ?odpočinkovou? četbu ? detektivky Agathy Christie.
Noviny kvůli svěžesti své pleti moc nečtu, když ano, tak pak jedině Hospodářské noviny, př. Ihned.cz a nedobrovolně Novinky.cz. Zato odbírám a čtu Sedmou generaci a poměrně často a ráda pročítám také Respekt.
U filmů si už zkusím zariskovat, plus mínus nejoblíbenějšími filmy jsou Chléb, láska, fantazie; Země, odkud přicházím, Amélie z Montmartru. Jsem také náruživou milovnicí filmů pro pamětníky, tedy především veseloher (Roztomilý člověk, Ať žije nebožtík), vášnivou fanynkou českých a francouzských komedií dnes již skoro též pro pamětníky (Marečku, podejte mi pero, Pošetilosti mocných) a příležitostnou degustátorkou tzv. art filmů (Rocco a jeho bratři, Dvojí život Veroniky).
Neměla by tu chybět ani hudba. Tam je to u mě všechno možné a stále se to mění, nicméně mými stálicemi jsou Jacques Brel, Gilbert Becaud, Edith Piaf, Louis Armstrong, Carla Bruni, Claude Debussy, Karel Plíhal, Zuzana Navarová, Hana Hegerová, Lenka Filipová a také Karel Gott. Mám totiž starý gramofon a desky po rodičích a mezi nimi nic moc jiného než Kája není, víte? A neposlouchejte to, když se ta vinylová deska tak krásně točí a když mi tam ten Karel tak krásně trylkuje.
A internetové stránky? Pominu-li ty ?školní, pracovní a organizační?, tak pak je to www.fler.cz, www.fler.cz a www.fler.cz. Koukám se i jinam, ale co se týče frekvence mé návštěvnosti v posledních třech měsících ? Fler.cz nemá prostě žádná stránka šanci dohnat.
Co bys poradila ostatním tvůrcům, kteří umísťují své zboží na Fler.cz?
Aby byli originální. Aby byli k sobě kritičtí. Aby na sobě pracovali. Aby tvořili z radosti a pro radost. A aby sebe, své tvoření a Fler brali s nadhledem, velkorysostí a třeba i s humorem. Protože i když člověk něco myslí vážně, musí si dávat pozor, aby to s tou vážností nepřeháněl.
Jaké funkce se ti na Fler.cz líbí a které bys ráda používala v budoucnosti?
Mně se prostě líbí Fler.cz jako takový. A líbí se mi, jak se neustále vylepšuje a jak nemůžu přijít na žádnou další funkci, kterou bych tu ráda měla.
Jak propaguješ své zboží?
Fler je pro mě příležitostí tvořit s finanční návratností, tudíž možnost dovolit si tvořit více než kdy dříve. Před Flerem jsem nikdy své výtvory neprodávala a tak ani nepropagovala. S Flerem a na Fleru se snažím své zboží propagovat kvalitním zpracováním, originálními nápady a dobrou prezentací. Mimo Fler propagují puntíkovo zboží jeho nositelé - obdarovaní či zákazníci - tím, že jej nosí. Děkuji!
Jak si představuješ svůj život za deset let?
Za deset let bych mohla stát u okna v téže zástěře po prababičce, v které teď vařím, domem by voněl z trouby čerstvě vytažený štrůdl s jablíčky z našeho sadu, kolem by pobíhaly dvě děti a náš již děsně vycvičený a hodný pes Béďa, a já bych skrze odkvetlou popínavou růži před kuchyňským oknem sledovala, jak můj muž zrovna ryje a připravuje naši zahrádku na zimu. Někde nahoře v podkroví bych měla svou dílničku, někde ve sklepě fotokomoru a někde v srdci obyčejné, ale velké štěstí. Mohla bych žít velmi ?lokálně? a mohla bych být také malou špetkou užitečná světu.
Ach, půjdu mu na zahrádku říct, aby přerušil to rytí a šel na štrůdl a kafíčko, máme sobotu a zdá se, že je nám na světě moc pěkně.
Děkujeme za milý rozhovor
a přejeme mnoho osobních i tvůrčích úspěchů.
