Není nad to si všechno pěkně naplánovat, promyslet, rozkreslit a připravit. Jenže občas, přes všechny ty plány, je všechno jinak. S Chryzkrosem to bylo přesně tak. Teda původně to měl být trochu jiný náhrdelník...

Měla jsem jasnou představu. Nejen o výsledku, ale i o průběhu. Tkaní z plochých drátů jsem měla pečlivě nastudované. Papírový model fungoval naprosto bez problémů, ačkoli ten je samozřejmě něco trochu jiného a dělala jsem ho, hlavně abych si nastudovala různé vzory.

Protože se jednalo o něco nového, hodně nového a hodně jiného, následoval nejprve testovací kousek.

Tady jsem narazila na první problémy.
Za jedno - mosaz není stříbro. Ne, opravdu není, ať ji vyžíháte sebevíc. Ale nevadí, stejně byla mosaz jen pro test.
Za druhé - návod je návod, realita je realita... a ta se, jak známo, krapet lišívá. Mno, možná je to rukama, spíše pak nedostatkem praxe, ale úplně mi to nešlo. Ale aspoň jsem zjistila důležité faktory. A přizpůsobila svůj očekávaný výsledek - prohlédla jsem svou krabičku s poklady, chci říci kameny, a vybrala vhodný - oko mi téměř okamžitě padlo na chryzokol. Holt ne vždycky jde všechno podle plánu jako třeba u Perel v síti.

Následovala pečlivá příprava. Spousta vyměřování, vrtání a broušení.

Začátek vypadal slibně. Moc slibně. S mědí šlo tkaní podstatně lépe než s mosazí a problém s konci deformujícími vzor jsem vyřešila. Ale pak jsem narazila. Vlastní chybou. Možná to mohlo vyjít...

Ale nevyšlo. Předvrtání všech děr nebylo optimální. Navíc jsem se snažila vrtat co nejmenší díry, což ale znamenalo použít k vázání tenký drát. To by samo o sobě nebyl problém - jenže při tkaní celá konstrukce pracuje. Nehledě na nutnost posouvání pásků. Ale i to by se ještě pořád dalo řešit, dalo by se s tím pracovat. Bohužel jsem měla ten hloupý nápad, že to budu plést jen kolem. To obnášelo krátké pásky po stranách...

Mno, pokud se podaří, udělám z tohoto pokusu aspoň náušnice.

Takže znovu a lépe. Tou složitější a jednodušší cestou zároveň. Poslední pokus. Bylo jen pár dní do uzávěrky. Na více pokusů už nebyl čas a dočasně ani nervy.

Tento model se ukázal jako funkční. Hlavně nikde nezapomenout žádný drát.
Vyřezat vnější rámeček, zkontrolovat osazení...

Teď jsem měla v plánu všechny přesahující konce zkrátit, připevnit k vnitřnímu rámečku a s vnějším spojit skrze šňůru s blue sky topazy. Když jsem se ale na ono "aranžmá" dívala, ohromně se mi líbilo právě takto neučesané... A tak topazy zbyly na příště.

Takže přidat závěsy...

...a jde se kompletovat. Přesněji nýtovat.
Kolik času jsem strávila výrobou nýtů, nebudu raději ani popisovat - víte, ony měly být tenoučké, hlavičky symetrické atd. 

A jdeme do finále - patina: 

Vyleštit, nafotit a fofrem vložit - uzávěrka wire-wrappingové soutěže na téma "Textilní techniky" byla už za pár hodin!

Do odevzdání jsem stihla jen předběžné foto, druhý den jsem ještě fotky doplňovala. 
Ale stihla jsem a to je důležité!

Co říkáte na výsledek?

Jak se s tématem poprali další autoři, můžete vidět zde v blogu

P.S.: Náhrdelník z úvodu jsem samozřejmě neodepsala. Přijde na řadu hned, jak doladím detaily v této tkací technice :)

 

 

 

Redakční dovětek:
Jak jsme vám v MAGu slíbili, když budete pilně psát pěkné blogy, budeme ty nejzajímavější z nich vytahovat na oči širokému obecenstvu do MAGu. A jak jsme slíbili, plníme :-) Takže - pište blogy!