Znáte ten pocit, když si obléknete oblíbený kousek a úplně rozkvetete? Dana a Markéta ze značky oděvů smiling sun říkají, že i šaty na ženě rozkvetou. Pojďte se podívat blíže na jejich prosluněnou tvorbu, která není jen pro ženy, ale i pro muže a pro děti.

 

Řekněte nám na úvod něco o sobě.
DANA: Jmenuji se Dana Kozáková. Žiji v malebném městě v předhůří Orlických hor, v Ústí nad Orlicí, kde máme i ateliér v překrásném prostoru, krejčovinou a řemeslem načichlý, jehož historie sahá do 20. let minulého století. Jsme v prostorech a dílně po panu krejčím Machovi, který byl vyhlášený i svojí tvorbou pro Pražský hrad. Myslím, že jsem šťastná žena, protože mohu dělat práci, která mě baví a živí, a to je v životě člověka důležitá věc.
MARKÉTA: Jmenuji se Markéta Hájková. Moje „doma“ je ve Vamberku a pracovně pendluji mezi Žamberkem a Ústím nad Orlicí. V Žamberku jsem činná v zahraniční společnosti a do ateliéru v Ústí „utíkám“ ve volném čase a tvořím společně s Dančou. Když nejsem ani tam ani tam, touláme se s mužem po horách, nyní na jaře a v létě obhospodařujeme naši malinkou zahrádku, popřípadě sedám na bike či se vydám po svých, balím batoh a jdu zachytávat okamžiky, které jsou navždy pryč a nedají se zopakovat. Anebo tu jsem s vámi, milí, a vyřizuji vaše dotazy, objednávky. Bytí je tak nádherné. Žiji.

OBĚ: Nádech je inspirace. Výdech je realizace. Okolnosti mnohdy určí, co skutečně spatří světlo světa hned a co přijde později. Náš styl však nezapadá do žádného z regálů nablýskaných módních kolekcí a slovo trend byste v našem slovníku hledali marně. Oblečení, které vyrábíme, je osobité, inspirované tichem a vlastní fantazií. O naší tvorbě říkáme nebo spíše naše motto je: „Neděláme módu, ale oblečení pro lidi.“

Jak jste se dostaly k tvoření?
DANA: V podstatě už na základní škole jsem věděla, že chci jít na oděvní průmyslovku. Přání se mi sice nesplnilo a na školu mě nevzali, ovšem touha vyrábět šaty nezastavila touhu, která mě hnala za snem. Bylo mi 12 let. Prázdniny jsem trávila u babičky a na návštěvě u mé tety jsem objevila slovenský časopis DIEVČA. Neměla jsem odvahu si ho od tety vypůjčit, ale pečlivě jsem si prohlédla střihové přílohy. Výsledkem byly kalhoty s bočními kapsami, v pase do gumy, střižené podle pyžama. A tak se mi v rukách zrodily první ušité kalhoty a spolu s nimi se ukázala cesta, po které jsem se rozhodla jít. Dnes už oblečení vyrábím a prodávám patnáctým rokem. Není ale pro každého. Svého zákazníka hledá obtížněji než profláklé světové značky v obchodních domech. Pořád mi to vše stojí za to, protože jsem přesvědčená o tom, že to, co dělám, je opravdová cesta. A to, co mě nejvíce baví, je zároveň i mojí živností.

MARKÉTA: Již jako malá jsem trávila veškerý volný čas se svým dědečkem, který byl ve svém oboru jemný mechanik – hodinář „vyhlášený“ řemeslník. Také byl vášnivý fotograf a příležitostný malíř. Jeho nadšení jsem sdílela s ním. Ranní bosé toulky rosou… Hodiny a hodiny sezení a dívání se pod jeho ruce, kdy nefunkčním „stroječkům“ vdechoval nový život… Zavření ve staré koupelně, kde se rodily diapozitivy… Natáčení na starou kameru… Bohužel dědeček přešel na druhý břeh, už když mi bylo 10 let. Najednou tu byla veliká díra, kterou nikdo nevyplnil… Až Danča. Ta ve mně probudila touhu, touhu tvořit. Respektive já tu touhu v sobě probudila sama. Když jsem si po letech vzala herduli a vrátila se ke krajkám. Vzala desky a šla kreslit na louku. Začala fotit.
Danča jednou pronesla: „Hele Maky, jsme jak horolezci, co se občas vzájemně absolutně jistí,“ a to se nemýlila. Naše cesty se spojily před osmi lety na posledním rozloučení s naším výborným kamarádem, horolezcem, kterého si právě ty hory vzaly. A od té doby to vše nabírá na síle a plynule se vyvíjí. Já se po studiích germanistiky a romanistiky a práci v zahraničí vrátila zpět do Čech, kde mi denním chlebem byl a je elektrotechnický průmysl. Za tuto příležitost a možnost podílet se na založení dceřiné společnosti v České republice z celého srdce děkuji, ale nyní se postupně a pomalu vracím ke svým kořenům, ke své podstatě.

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
DANA: Ano. Věnuji. Tvorba je můj život, i když právě teď je tvorba na druhém místě. Zázrak, který přišel v podobě krásné holčičky Danušky, která je úžasná, skvělá a já říkám: „Přišel přítel“, rozšířila úhel pohledu na život jako takový a já za to moc děkuji.
Baví mě tvorba a řemeslo. Tyhle dvě věci se kloubí v jednu a nelze dělat jedno bez druhého, pokud si chceš za svým dílem stát, obhájit ho hlavně před sebou samým. Hotový kus oblečení není jen o samotném nápadu, ale hlavně o provedení. A to se musí umět. Aby se nápad správně přetavil v hotový výrobek, musím mu dát čistý střih, nakombinovat barvy a doplňky. Všechno nosím několik dní nebo měsíců v hlavě, až pak se dostane nápad do konkrétních čar a posléze na látku.
Výsadou návrhářovy dílny jsou také použité materiály. Pracujeme převážně s přírodními materiály, jako jsou bavlna, vlna, len, konopí, buretové hedvábí, o kterém se říká: „Čím déle ho máte, tím více se stává vaší druhou kůží.“ Každý kus, který v naší dílně vytvoříme, je originál. Stejně jako každý člověk, jenž zavítá do našeho ateliéru a hledá něco, v čem se bude cítit sám sebou. V tom vytváříme cenný protipól současné konvenci a trendovosti. Může se zdát, jako bychom šly proti proudu času. Náš přístup ke světu a k životu je pro nás charakteristický a odráží se i v našem díle.
MARKÉTA: Jak jsem se již zmínila výše. Téměř veškerý volný čas, večery, dny věnuji focení, šití, komunikaci a propagování naší značky Smiling Sun jak zde na Fleru, tak i na tuzemském a zahraničním trhu. Nafocené příběhy jsou vlastně taková miminka, která díky Fleru mohou spatřovat světlo světa. Veliké díky patří i vám – Fler týme.

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
DANA: Mám ráda přirozenost, někdy trochu rebelie. Život je tak barevný a rozmanitý. Tvorba tak bohatá a nekonečná. Čím více tvořím, tím více přichází nápadů. Víte, jak se říká: „S čím se kdo zabývá, od toho se umaže.“ A pokud máte na mysli techniku voskové batiky a ručního tisku na naše oděvy, spolupracujeme s jedním výtvarníkem z Orlických hor. Myslím, že jsme stejná krevní skupina a většina „obrazů“, které vznikají na oděvu, je přirozeným vyústěním rozhovoru o tom, co bychom si na jednotlivé kusy přály.
MARKÉTA: Dana říká, že jsem její oblečení pochopila. I díky způsobu nafocení jsem oblečení vdechla život. V reálném světě šaty na Ženě rozkvetou, ale v tom virtuálním musíte „něco“ použít. Fotka je médium, má něco sdělit. Pokud nenese informaci, pocit, příběh a záměr – je to „jen“ fotka. Každý kousek oblečení si v sobě nese příběh již od samého prvopočátku. Důležité by mělo být, jaký pocit má jakýkoli pozorovatel a jaký vliv na něj udělala atmosféra na fotografii, že po výrobku nakonec zatouží.

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
DANA: Typický průběh je tzv. „POROD“. Já tomu tak říkám, protože to je pokaždé stejné. Musíte se na porod připravit a potom nechat věci volně plynout a… Střihnout!

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
DANA: Ano. Mám. Je to můj manžel a má kolegyně Markéta. Bez nich to nejde. A potom samozřejmě všichni milí (ženy, muži, dítka) spokojení zákazníci, bez kterých bychom tu nebyli! Děkujeme vám z celého srdce.
MARKÉTA: Primárně musím být spokojená já sama. Sekundárně je to můj muž a Danča. A souhlas s kolegyní, kdy spokojenost našich zákazníků je největší reklamou. Veliké díky.

Doporučte Fler tvůrce, které máte rády.
MARKÉTA: Klub Růžového Pantera – posíláme vám všem hubičky, jste úžasní, je nám tu s vámi výborně. Šlápota – Hani, Tvoje suknice prostě miluji, mi.ui – Miriamko, bez Vašich kolibřích čapulek ni ránu, Paganfolk – miluji jeho dřevěnou čarokrásu a humor.
OBĚ: Lenka Blaza, Jokersol, lucievv, Machacek-sochy – tvorba Mací a Zdendy je od srdce a překrásná, Tvoříme celek – mýdla a mastičky naší Pavlínky, Iva Korčáková, theresicka, LÁSKA, Boty Krása barefoot, Kertag, Monimoni, Jedelanka a její drátěná poezie – Dani, objímáme, a mnoho a mnoho dalších v záložce Oblíbení.

Kdybyste měly upozornit na jeden váš výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
OBĚ: Velice těžké. Hmmm. Jsme dvě, tak můžeme dva? ;) Oboustranný kabátek nebo spíš celkově kabátky, ať jsou z bavlny nebo madeiry, a živůtky. Živůtky proto, neboť podtrhují to, co mnohé Ženy skrývají, a to je ženskost. Mnohdy nám Ženy namítnou, že je to pouze pro hubené, ale opak je pravdou. Nyní máme na zakázku střižené 2 ve velikosti XL.

A také Hračky pro duši. Jsou to hadráčci, vyrobení dle vlastního návrhu, střihu, s láskou a v dobré víře. Každý z hadráčků si s sebou nese svůj jedinečný příběh.

Nosíte své výrobky, nebo jste kovářovy kobyly?
DANA: Kdybych se v našem oblečení necítila dobře, jak bych se mohla těm, co jim oblečení prodáváme, podívat do očí? Co bych jim řekla? Takže ano, nosím. Velmi ráda.
MARKÉTA: Ano. Nosím. Denně. Je multifunkční, je barevné. Odhoď stud a neboj se kombinovat. Užívej si krásy přírodních materiálů v podobě látek, knoflíků, stuh, krajek. Přivoň si, ucítíš vůni přírody, rozkvetlé louky, lesa, vody, vzduchu. Je jedinečné už ve své podstatě. Neokoukané. Nese si svůj rukopis od začátku až do konce. Cítím, že dýchá. Žiju ho. Je mi vším.

Čemu se rády věnujete ve volném čase, když netvoříte?
DANA: Co je to volný čas? Hlavu totiž nevypnete. :)
MARKÉTA: Tanec je skrytý jazyk duše, řekla Martha Graham. A s Marthou více než souhlasím. Takže tanec, jóga, běh po našich kopečkách a kopcích, hory, lezení po kamenech i horách, ranní plavání za horkých letních dní. Propadám vůním rozkvetlé louky, probouzejícího se lesa, zurčícím studánkám, zpěvu ptáků, hudbě, knihám, vodě, Slunci, Luně, Francii, chansonům, italskému venkovu a Sardinii… A tisícům dalších jiných krás. A samozřejmě okruhu mých přátel, nejbližších a rodině.

Jak vypadá váš ideální den?
DANA: Ideální den? Každý den je ideální.
MARKÉTA: Každý den je ideální. Jsem šťastná za každý nový den. Použiji zde část textu skvělé autorky Deborah Loveové Annaghkeen: Kráčet životem, jako bys nic nevěděl – kolik je Ti let, jakého jsi pohlaví, ani jak vypadáš. Kráčet životem, jako bys byl utkaný z pavučinek, z mlhoviny, která plyne kolem a drží svůj tvar, mlhoviny, která svůj tvar ztrácí a přitom trvá, která se nakonec rozplyne, její částečky se rozptýlí pod slunečními paprsky…

Jaké máte pracovní plány pro příští rok?
DANA: Danušce budou co nevidět tři roky. Už nyní by ráda do školky. Miluje děti, a pokud do školky půjde, určitě se naše tvorba rozšíří o nové kolekce. Stříhám sama, je to teď složitější. Do ateliéru chodím 2x v týdnu. Příští rok by tudíž měl být návratem naplno.
MARKÉTA: Nové kolekce, což se děje již nyní. Momentálně máme střižené a postupně šijeme nádherné jemné šaty prádlového stylu z látek starých 80 let. Z prostřihů jsme zhotovily dětské sukýnky. Příběh na sebe nenechá dlouho čekat. Střižené jsou i sukňošaty, panenkovské šaty, košilošaty. Nachystané máme vlněné zavinovací kabátky, buretové sukně a mnoho dalších mnohdy neopakovatelných kousků. Již jsem se zmínila o zahraničních trzích. Ano, to je jedna z cest, po které bychom se rády vydaly. Něco se rýsuje, tak nám držte pěsti.