"Nejdříve musí přijít myšlenka, a pak teprve hledám estetickou formu," říká Pavla. TĚCH myšlenek naštěstí přicházelo dost na to, aby v roce 2011 založila (tehdy ještě s kolegyní) značku TYFORMY. Pavla žije a tvoří v Praze, její tvorbu ale výrazně ovlivnilo šťastné dětství na Horňácku. A pokud by vás zajímalo, jak se její tvorba vyvíjela v posledních letech, určitě si po přečtení rozhovoru pusťte její video medailonek z roku 2013 :)

Řekněte nám na úvod něco o sobě.
Narodila jsem se jako Pavla Vachunová, ale tvořím pod značkou Tyformy. Studio jsem založila v roce 2011 s Julií Šiškovou, ale teď už pracuji sama. Můj ateliér se profiluje specificky pojatými porcelánovými šperky, užitým i dekorativním designem i velkými exteriérovými plastikami, často inspirovanými krajinou a lokálními specifiky mého domovského regionu. Vyrostla jsem a žila na Horňácku, které mě hodně formovalo. Ve Velké nad Veličkou mezi Uherským Hradištěm, Strážnicí a Veselím jsem prožívala spokojené dětství, provázené širokou rodinou. Až dnes si uvědomuji, jak velmi jsem fixovaná na místa, která tak dokonale znám, kde jsem jako malá prožila tolik dobrého. Životem si nesu intenzivní pocit štěstí, vědomí domova, vlastních kořenů. Od toho se odvíjí inspirace k tvorbě, a to i když jsem daleko v cizině. V současné době žiji a pracuji v Praze, ale do míst svého dětství se ráda a často vracím, i přímo kvůli tvorbě.

Jak jste se dostala k tvoření?
V naší obci nefungovala žádná umělecká škola, a tak jsem byla jako dítě uměním nepolíbená. Ale jelikož u nás byla továrna na výrobu textilních tkanin, vyslala mě maminka na Střední průmyslovou školu textilní do Brna. Studovala jsem tam výrobní techniku, ale nebavilo mě to. Naštěstí byl na škole i výtvarný obor, který mi učaroval - našla jsem se v hodinách kreslení a dějin umění. Na internátě jsem pak začala chodit na keramiku, kterou jsem se nakonec rozhodla začít studovat. Po průmyslovce jsem udělala talentové zkoušky na Střední keramickou školu v Bechyni, a od té doby je keramika mou životní cestou.

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Keramice se profesionálně věnuji od studií Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze, kde jsem navštěvovala ateliér keramiky a porcelánu akademického sochaře Pavla Knapka a Maxima Velčovského a kde jsem později založila Tyformy.

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Keramika, porcelán pro mě představují živly, propojení s přírodou. Při práci mám ráda volnost, těší mě, že dokážu být soběstačná i nezávislá na technických vymoženostech. Můžu tvořit na samotě i ve velkoměstě. Keramika, porcelán jsou velice živé materiály, se kterými se musím přátelit. Musím v sobě mít pokoru, jinak to nezvládnu. Materiál se nesnažím ovládat, ale pokouším se k němu nacházet cestu a porozumění.
Zpočátku jsem tvořila hlavně objekty, případně koncepty, které nebylo důležité ani realizovat. Postupem času jsem začala podobně uvažovat i o špercích, které jsem tvořila jako malé objekty. Došlo to tak daleko, že mě šperk začal zpětně ovlivňovat k tvorbě objektu.

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
Baví mě dělat věci i jen proto, že jsou hezké. Nejdříve musí přijít myšlenka, a pak teprve hledám estetickou formu. Více než designérka se cítím jako umělkyně. Vždy čekám, jak moje práce dopadne, mnohokrát teprve pak dohledávám výsledný tvar, přicházejí nové myšlenky. Hodně pracuji s principem náhody, estetiku formuji podle toho, co je mi blízké. Proto jsou moje věci rozpoznatelné. Všechny předměty procházejí mýma rukama. Vlastní unikátní rukopis je pro mě důležitý.

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Ráda spolupracuji, anebo své věci alespoň konzultuji se sochařem Adamem Kovalčíkem. Pomáhá mi utřídit si myšlenky a rozhodnout se, když si nejsem jistá, jak dál. Je dobré a důležité mít i po škole někoho, s kým si můžete povídat o tvorbě. Svou práci probírám i s kurátorkou Veronikou Marešovou z kutnohorské galerie GASK.

Doporučte Fler tvůrce, které máte ráda.
Mou inspirací je moje sestra, módní návrhářka Magda Vachunová, tvořící pod značkou Mayda fashion. Její oděvy jsou vtipné, nápadité, neotřelé, přitom elegantní. Její věci nosím ráda. Máme spolu krásný vztah a někdy i společně tvoříme navzájem se doplňující kolekce.

Kdybyste měla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Ráda bych doporučila svoji nejnovější kolekci Dekopr, kterou tvoří velice praktické a funkční věci. Inspirací pro ni mi byla zimní procházka po krajině, kdy jsem pozorovala náhodnou kresbu spadaného jehličí na sněhu. Přemýšlela jsem, jak tento obraz zachytit do porcelánu. Kolekce Dekopr kombinuje jednoduché, tradiční selské tvary nádobí a plastické, proměnlivé zdobení. Produkty vznikly kombinací keramiky a grafiky. Ta se velmi netradičně vyrývala postupně do použitých sádrových forem, a tím se kolekce měnila vždy po několika odlitých kusech. Porcelán byl tak postupně zasněžován hustším a hustším vzorem jehličí, který odpovídal rozmanité velikosti rydel a hloubce a intenzitě vrypů.

Nosíte a používáte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Nosím ráda jak svoje šperky, tak používám užitné věci. Když se stane, že v domácnosti něco chybí, prostě si to vyrobím.

Čemu se ráda věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Díky tomu, že jsem vyrostla na Horňácku, je mojí velkou zálibou folklor - jak v písni, tak tanci.

Jak vypadá váš ideální den?
Mám syna školáka, a tak se hodně věcí řídí jeho povinnou docházkou do školy i na kroužky. V osm ráno chodím do ateliéru, kolem čtvrté hodiny se vracím domů a večer ještě pracuji na počítači.

Jaké máte pracovní plány pro příští rok?
S kolegou Adamem Kovalčíkem připravujeme kolekci květináčů do interiéru i exteriéru. Už teď víme, že nám to zabere hodně času nejenom letos, ale i příští rok.