Znáte to? ... Pondělky jsou pro mě kritické! Rozbíjím více než jiné dny, práce jde ztuha, rozjezd je těžký. Nejhorší je, když na pondělí připadne vykládání z pece. To téměř s jistotou neopatrně vypouštím ze svých neobratných rukou ty nejlepší kousky...
Už jsem si řekla, že onu radost z výpalu budu maskovat a prohlížet si pec s předstíraným nezájmem a výjeky nadšení ucpávat svačinou... (jako kdysi náš učitel výtvarky, který nám při soukromých přípravkách na střední školu drobil svačinu na hlavu). Snad také kvůli onomu útlumu emocí, nevím... (:
A pak jednou, když máte volné odpoledne, mávnete nad těmi střepy rukou, vylovíte ty, které jste ještě nevyhodili, a dokonce se z nich zaradujete.
Lodičky...?
Žrouti.
Rozhovor.
Rozhovor s nadřízeným.
Rozpolcen.
Rozpolcena.
Rozpolceni.
Stále ještě trochu rozpolceni, ale šťastni.
Špatně naloženo.
A nakonec? Zvířátko na kolečkách.
S úsměvem jde všechno líp a střepy štěstí nosí přeci (:
Tak krásné pondělí!
