"V mém životě se potkalo mnoho šťastných náhod. Od textilní školy přes seznámení s Flerem po hodného a chápajícího manžela," říká Věra, jejíž krámek plný ručně potištěných a upletených doplňků najdete na www.fler.cz/siska111.

"Textilní výroba pro Fler mě zcela neživí, zabývám se ještě reklamou. Obojí jsou ale obory tvořivé. A tak si občas ´půjčuji techniky a nápady navzájem´. Teď se asi nejvíc věnuji expozici nového Vesnického muzea. A jsem sama zvědavá, jak mě ta spousta informací, fotografií a předmětů, jichž se ´dotýkám´, ovlivní i pro Fler..."

"Miluji historii, knížky a slunce v lese na pasece, když voní rozpálené jehličí. Líbí se mi pošmourné a mlhavé dny, když nikam nemusím, ráda si povídám," prozrazuje na sebe Věra a popíjí při tom kávu v jednom letitém chrudimském domku...

Co tě přivedlo k tisku na látky?
S tiskem na látky koketuji celý svůj profesní život... akorát, že pokaždé má látka jiný tvar a rozměr. Občas je to i různá technika a někdy třeba i kamionová plachta nebo banner k vlečení za letadlem.



Poděl se o svou tiskařskou vášeň...
Nápady ke mně chodí nezvány a nečekány. Stačí pohled z okna, barevná skvrna nebo nějaký příběh. Někdy si je poznamenám a někdy si myslím, že si je zapamatuji. Nezapamatuji. Mám ráda situace, když přijde nápad a já ho nemohu hned teď´ realizovat. Těšení se na práci a promýšlení je velká energie.
Nejraději tisknu přes šablonu z vykrývací fólie. Tu si vyřežu na plotteru, dále potřebuji akrylové barvy a molitan. A samozřejmě ten nápad :-)

"Nejzajímavější zakázka? Každá práce je zajímavá... Nejvíc jsem se asi dozvěděla, když jsem tiskla triko pro jednoho geologa a na přední díl jsem musela vměstnat milióny let na časové ose a všechna ta kambria, prekambria, cenomany a turony... :-)

A moje typická zákaznice? Tak ta se vrací nebo posílá kamarádky. A časem se i z nás kamarádky stávají."

"Ruční tisk se dá kombinovat třeba s výšivkou nebo aplikací. Je také rychlý a finančně únosný."

"Při ručním tisku nelze mít všechno "pintlich", zato však nabízí ohromnou svobodu. Nemůže sice imitovat "technologicky vyšší" druhy tisků, má však svůj půvab v nedokonalosti, možnostech použít více barev na jednu šablonu a hrát si s barevnými přechody."

Jak vznikají ty úžasně barevné látky, tedy podklad pro tvé tisky?
Látky si barvím klasickými barvami na bavlnu a viskózu, klasicky je i ustaluji, aby barva nepouštěla. To je práce na několik dní. Šátky a šály se musí nejprve ušít a předeprat. Barvení je práce časově náročná a výsledek je ne vždy jasný. Platí jen jedno pravidlo: čím světlejší odstín, tím je to všechno náročnější.
Celoročně nebarvím doma, ale u svého bratra a občas v létě na zahradě. To je potom spíš velký happening, protože se přijdou podívat sousedé a donesou si něco, co nutně musí změnit barvu, něco, co se musí sníst, a něco, co se musí vypít :-)) Občas na takovou akci přijedou i kamarádky z Fleru, z klubu Ivkylehkoživky.



Jak jsi se vlastně dostala k Fleru a jak ho vnímáš?
K Fleru jsem se dostala náhodou, když jsem si přečetla v poptávkách, že někdo shání červený manšestr.  Měla jsem ho ve skříni asi 10 metrů... :-))
Obecně bych Fler charakterizovala parafrází citátu Briggitte Bardot - Svět je malý a jednou se všichni setkáme na Fléru. Asi vás nepřekvapí, že na Fleru jsem našla spoustu kamarádek, se kterými se setkáváme pravidelně, s některými občas, a na řadu z nich se ještě těším.



V tvém Fler krámku najdeme i pletené čepice a háčkované brože či kapsičky...
Pletení je moje vášeň! Baví mě krásné a kvalitní materiály. Vždy, když upletu alespoň deset kousků, začnu se rozhlížet po nějaké modelce nebo modelu. Musím přiznat, že na své známé a kamarádky koukám a říkám si, jestli by to šlo. Myslím tím focení. Zatím mě ještě nikdo neodmítl, a tak se mé portfolio modelů utěšeně rozrůstá. Sahá od Melbourne přes Chrudim, Pardubice, Prahu či Kladno až do Mnichova.

Kdo kupuje pánské čepice, ženy, nebo přímo muži?
Pánské čepice si u mne kupují ženy. Ale doufám, že se jednou nějaký muž osmělí a objedná si sám. Na druhou stranu mám spoustu objednávek od mužů na čepice a soupravy pro ženy.

Jaký nejzajímavější materiál nebo zakázka ti prošly rukama?
Nejzajímavější a nejkrásnější jsou ručně předené příze. Jsou neopakovatelné, nedají se nahradit žádnou technikou, je v nich zakleté obrovské množství ruční práce a tisíce let putování s člověkem.



Vyrábíš také na zakázku, nebo by to bez toho svobodného "hraní si" nešlo?
Na zakázku vyrábím velké, "neflerovské" věci. Třeba již zmíněné plachty a bannery za letadla.
Menší tisky jsou většinou trika pro jednotlivce nebo malé skupiny. Taková trika většinou ještě barvím. Práce pro "neznámého zákazníka" je větší adrenalin a volnost.



Ovlivňuje tě nějak místo, kde žiješ?
Velmi, velmi mě ovlivňuje. Žiju ve starém domě, zajímá mě jeho historie a lidé, kteří v něm žili, co dělali a jaký měli život. Jsem součástí toho koloběhu a stejně tak jsou jeho součástí a odrazem i věci, které tvořím. Jejich názvy jsou často inspirované příběhy, které se staly ve skutečnosti nebo v mé fantazii.
Náš dům a jeho okolí má génia loci, co mi napovídá i při focení výrobků na Fler. Fotím je na střeše domu, v zahradě, na terasové zdi, v parku, na hradbách... stále tu nacházím nová místa.

Ze stěn tvého ateliéru na tebe shlíží množství nádherných obrazů. Jsou pro tebe nositeli nějakého vzkazu?
Ta spousta obrazů na mě určitě nějak působí. Jsou barevné a září. Jejich náměty jsou však vážné, často existenciální, proto se vůči nim snažím vymezit. Nemám ani náznakem ráda, když se mě někdo snaží usměrnit a úkolovat a nerada to dělám druhým. Nesnažím se ani moc usměrňovat naši zahradu. Mají tam svá místa ježci, dole u vody vydra a divoké kachny, stoletá hruška je plná hnízd. Mým jediným nadřízeným je kocour Tonda. Toho poslouchám na mňouknutí. Kdo má doma kočku, ví, o čem mluvím.
Vím, že život není jen o radosti a pohodě, a tak si užívám každý den. Miluji barvy a smích. Občas nějaký obraz sundám a používám jako podklad na focení. Z jednoho obrazu na mě dokonce shlíží můj manžel jako mladý chlapec :-))

Vždy, když se chystám vystavit nějakou novou věc, tak si říkám, jen aby to nebyl tetin svéráz...
(Ale o tom zas někdy příště ;-)

Text a foto: HelenaG, Fler.cz

 

Praktická žena červen 2014

Nová Praktická žena přináší téma, které všechny baví: recyklace.

A tentokrát je to o knížkách, které už nikdo nechce, ale ještě jsou skvělou příležitostí k tvoření. A také o plechovkách, které nemusíte vyhazovat, skýtají dobrý základ pro tvoření.

S dětmi a pro děti můžete vykouzlit čínské divadlo z krabice nebo papírové maňásky na ruku... S Praktickou ženou objevíte také kouzlo batiky – od papíru přes látky... Nebo ochutnejte se šéfredaktorem mangové nanuky a můžete objevit, co dovede magická tiskací destička.

Nová Praktická žena je na stáncích a také v digitální trafice publero.com.

Více na www.praktickazena.cz.