Taky se tak těšíte na ty první jarní voňavé bylinky, šťavnaté ředkvičky, první lístečky špenátu a všechno možné svěží, čerstvé, plné vitamínů? Spousta z vás jistě s prvním jarním sluníčkem a blížícími se velikonočními svátky zařadí po zimě očistný detox, který se neobejde bez všemožných zdravých klíčků a výhonků. Ty vůbec nemusíte draze kupovat v supermarketu, ale můžete si je snadno sami doma naklíčit, a navíc v naprosto neomezeném množství. S naším třípatrovým keramickým klíčidlem to pro vás bude hračka.

Materiál a pomůcky:

  • keramická hlína FL
  • engoby různých barev
  • silnější jehla, nástroj s kulatým hrotem
  • transparentní glazura AS 048

Vytočíme 3 stejné misky s rovným okrajem a spodním zámkem, který zajistí misky proti posunu. Vytočíme i víčko. Misky mohou být i modelované.

 

Do dvou misek pomocí jehly uděláme otvory pro vytékání vody.

 

Misky i víčko natřeme engobami dle vlastní fantazie a necháme lehce zavadnout (povrch ztratí lesk).

Pomocí nástroje s kuličkou zdobíme prorýváním motivy dle vlastní fantazie. Po vyschnutí výrobek přežahneme na 960 °C.

Vnitřky všech tří misek i víčka natřeme transparentní glazurou. Naglazujeme i dna misek s otvory.

Pomocí jehly nebo kousku drátku vyčistíme od glazury všechny otvory, aby mohla voda dobře odtékat.

Pálíme na 1180 °C.

A jak klíčidlo použít?

První den namočíme do spodní misky např. fazolky mungo, čočku, žito. Přikryjeme víčkem a necháme do druhého dne nabobtnat.

Druhý den rozdělíme nabobtnalá zrnka do obou misek, propláchneme, posadíme do komínku na spodní misku a zakryjeme.

Proplachujeme 3x denně.

Po 2 až 3 dnech se vytvoří malé klíčky, které můžeme přidávat do pokrmů, jako jsou saláty, kaše, nebo konzumovat jako zdravější variantu zobky k televizi. :)

autorka návodu a foto: Bohuslava Winterová - U Bohunky
autorka točených nádob: Radka Eliášová, keramika Raelis
Návod byl připraven pro keramický Časopis Golem číslo 2/2018.

 

Milí přátelé keramiky,
zkuste si někdy zaťukat na keramický hrneček! Jen tak zlehka nehty poklepat ťuk ťuk ťuk… Zní to pěkně, co říkáte? A přitom každý ťuká úplně jinak.

Můj oblíbený kameninový půllitrák od Zuzky Strakové zvoní silně a hluboce, malinký šálek s platinovým ouškem a nezbytným tulipánkem od Moniky Jankůj zvoní trochu hlouběji a tlumeně, tenoučký hrneček ze skoro průhledného porcelánu od Evy Hedy Machalové cinká jemně a zvonivě cink, cink… Kdyby mi nevyšel úvodník opět po půlnoci, vytahala bych si tu celou polici svých oblíbenců a uspořádala bych si nejraději zvonivý koncert. Takto se musím při této spontánní zvukové zkoušce trochu krotit.

A jak mě napadlo si tu ťukat na hrnky do tmy? V novém čísle Golema najdete hned tři návody na výrobu různých hudebních nástrojů. A tak zcela náhodně vznikla malá kapitolka Hlína a zvuk. A že to zní krásně! Jestlipak tuto vlastnost vypálené hlíny objevili už pravěcí lidé, kteří začali z hlíny tvořit první sošky a jednoduché nádoby? Představuji si to asi takhle, den za moc nestál, mamut v nedohlednu, děti se hlasitě handrkují před jeskyní, nespokojená žena hudruje, že není co do žaludku, a tak si náš pravěký umělec sedá k ohni, tiše si cinká na kousek svojí keramiky a u toho se blaženě usmívá…

Ať už jsem se trefila, nebo ne, hlína je nevyčerpatelný zdroj inspirace, ať už tvoříte hrnky, džbány nebo štěrchací koule, je to materiál, se kterým stojí za to se spřátelit.

Pěkné jarní počtení a veselé Velikonoce. Cink, cink!

Míša Šmik