Inspirací k tomuto výrobku byla láska k sukulentům a kaktusům, kterých máme plný parapet, a také nedávná návštěva nové japonské restaurace v Brně. Na každém stole tam mají takové keramické mini zahrádky s pískem a kamínky a vy si tak můžete zpříjemnit čas čekání na jídlo hrabáním cestiček v jemném mořském písku. Je to zábavné, uklidňuje to mysl nebo taky efektivně zabaví děti u stolu. Palec nahoru Tak nasadit zástěry a jdeme na to...

Nápad z Golema č. 2/2024:

Vyrobíme si keramickou zahrádku plnou krásných kaktusů. 

Materiál a pomůcky:

  • keramická hlína KS, šlikr
  • štětec, nožík, pravítko
  • červená glazura KGG 133
  • fialová Cerco glazura se zelenými efekty GL 687 Glimmer Lila
  • růžová Cerco glazura s modrým efektem Festival S 2072
  • tyrkysově zelená Santa Lucia BSZ 750
  • zelená s kovovými efekty AS 432
  • béžová s tečkami Savana KGE 151

Z plátu hlíny vyřízneme dva oblouky. Jeden rozřízneme napůl a nalepíme kolmo na druhý.

Další z kaktusů tvoří široký dutý kužel. Na něj vymodelujeme z každé strany dutou mističku a také několik květů.

Šlikrem přilepíme boční drobné kaktusy a všechny květy. Špejlí narýhujeme po celém povrchu.

Kaktus je dutý. V místech přilepených bočních výrůstků musíme zevnitř udělat skrz stěnu dírky, abychom uvnitř neuzavřeli vzduch.

Další z rostlin tvoří trojúhelníky nařezané z plátu hlíny, které lepíme v několika řadách dokola kolem středového lístku.

Všechny rostliny přilepíme šlikrem na vyválený plát s dostatečnými rozestupy. Místa spojů předem narýhujeme.

Kolem zahrádky přilepíme šlikrem pruh hlíny široký asi 2 cm. Okraj vyřízneme z pruhu hlíny podle pravítka. Po vyschnutí přežahneme.

Na podklad přijde glazura Savana.

Kaktusy glazujeme zelenou s efekty, střapaté listy Glimmer Lila, hnízdo z listů glazurou Santa Lucia.

Květy glazujeme červenou a tečkovanou glazurou Festival. Pálíme na 1050 °C. Zahrádku vysypeme pískem od moře nebo drobnými kamínky.

 

 

 

Golem 2/2024

Fler.cz/casopis-golem

Milí přátelé keramiky,

vítejte u dalšího čísla Golema, v pořadí druhého tohoto roku. Pravidelně po odletu Golema do tisku řeším otázku, co s těmi dvaceti výrobky, co tu balancují na okraji zcela zaplněného parapetu s výčitkou: Tak, co jako teď bude? Některé kousky prostě pošlu zpět, protože je vyrobil někdo z kroužku nebo kurzu a trpělivě čeká, až si je milostivě nafotíme, popíšeme, nerozbijeme a zase je v pořádku vrátíme. Část věcí menších rozměrů šupnu do našich květináčů, ve kterých však již pro samé keramické artefakty nejsou ty nebohé rostliny vůbec vidět. Naštěstí v úterky vodí moje máma našeho Jirku z družiny domů a celkem ochotně odnáší pár věcí jako drobné dárky pro svoje kamarádky. Nehledí na moje protesty, že zezadu to není naglazované nebo mi to upadlo a je to lepené z několika desítek kousků. No budiž, hlavně že vzniká volný prostor a začíná být vidět trochu z okna.

Stále ovšem významný počet užitných ploch obývají hloučky keramických štamgastů. Tak jo, vezmu je do zahrady v našem vnitrobloku. Slunce tam olízne cihlovou zídku jen odpoledne, jinak je tato půvabná zelená oáza v centru Brna obklopená ze všech stran vysokými starými činžáky ve stálém stínu. Z květin a bylinek to tím pádem zvládají jen ty nejstatečnější druhy. Neusnadňují jim to ani pravidelné nájezdy několika předškoláků a malých školáků, naše nevyjímaje, kteří tu naši odvážnou květenu s úspěchem likvidují v zápalu her i přes naše výhružné hulákání z oken. Nicméně výsledky keramického snažení zapíchnuty v měkké hlíně jsou kupodivu celkem odolné, a tak se okraje čtvercové zahrady pyšní různými hmyzími příbytky, mýdlenkami, cedulkami s nápisy, polovinami talířů, hlavami dinosaurů, hrnky bez uší, divoce naglazovanými prapodivnými postavičkami, kusy cedníků a konviček bez víčka a domečky pro včely, žabky a křečky.

Představuji si, jak se tu jednou v daleké budoucnosti bude někdo hrabat v záhoně a narazí na kus žabího domku, pokladničku ve tvaru tučňáka nebo stojánek na vajíčko. Co si asi pomyslí? Poběží se svým nálezem domů, kde se všichni seběhnou a budou hádat, jak je to staré a k čemu to asi sloužilo? Sem se něco kulatého dávalo, ale co? Přijde mi to komické. Takový vtípek pro budoucí generace. Máte se, holenkové, na co těšit! Teď tam nově přibude domek pejska a kočičky, aromalampa bez nožky a pár knoflíků. Doufám, že vás to jednoho krásného dne při zahradničení mile překvapí, drazí budoucí sousedé...

Michala Šmikmátorová/šéfredaktorka

Paleta