„Zlaté české ručičky“ pro nás už nikdy nebudou jen frází. Známe totiž někoho, kdo je opravdu má! Zlatnice Bára tvoří originální šperky inspirované nejen přírodou a pokračuje tak v řemeslu, které do rodiny přinesl její pradědeček. Nechte se zlákat a vstupte do jejího světa drahých kovů a kamenů.
Řekněte nám něco o sobě, jaká byla vaše cesta k tvoření?
Jmenuji se Barbora, bydlím v domku v Kolíně a mám malého kluka. Po studiu na gymnáziu jsem vůbec netušila, co bych mohla dát dělat, takže naši navrhli, že bych mohla jít do učení na zlatnici. Můj praděda byl zlatník a hodinář, bohužel mu byl v padesátých letech zabaven majetek, praděda spáchal sebevraždu a zlatnické řemeslo už pak neměl kdo předat dál. Takže jsem se vyučila a zlatničině se věnuji přes 25 let.
Jakou technikou nejraději tvoříte? Proč to u vás vyhrála?
Ráda prořezávám a vrstvím plechy, občas využívám i třeba granulaci, ráda do šperků používám zajímavé přírodní kameny, které často kombinuji s drobnými syntetickými zirkony. Baví mě pracovat i se zuby zvířat a vyrábět z nich lovecké šperky.
Kde čerpáte inspiraci? Vyrábíte ráda na zakázku?
Inspiraci hledám v přírodě, ve věcech, které mě obklopují, ale také v soutěžních tématech Fler klubů Šperkovnice a Nestejní. Na zakázku vyrábím ráda, ale vždycky mám strach, že se moje představa a provedení šperku nebude shodovat s představou zákazníka. Navíc vidím všechny nedokonalosti a chyby, kterých jsem se během výrobního procesu dopustila.
Kdy a kde se vám tvoří nejlíp?
Nejraději pracuji v noci, kdy už mám klid a nemusím nic řešit.
Popište moment, kdy jste si uvědomila, že vaše tvorba už není „jen koníček“.
Zlatničina je můj koníček i povolání od samého začátku.
Co vám na vaší tvůrčí cestě nejvíce pomohlo?
Dobrou zkušeností byla možnost pracovat ve zlatnické dílně v cizině, kde se používaly pouze přírodní kameny. A hodně mi pomohl můj kamarád, který mě dokopal k tomu, abych se nebála a zkusila to s Flerem.
Na který svůj výrobek jste nejvíce pyšná a proč?
Nevím, jestli jsem na něco pyšná, ale vyráběla jsem brož z liščích zubů. Brož měla podobu alpské protěže, zuby na sobě byly naskládány ve dvou patrech do podoby okvětních lístků a třetí patro tvořily stylizované stříbrné pestíky. Byla to poměrně pracná záležitost. Ještě mám ráda svůj výrobek „Praktická žena“, bavilo mě vymyslet ženu v láhvi od octa.
Když se ohlédnete zpátky za svojí kariérou, udělala byste něco jinak?
Ano, začala bych na Fleru o nějaký pátek dřív.
Do kterých Fler obchůdků chodíte potěšit oko?
Ráda chodím do loveckého obchůdku Dejsa, občas šmejdím v nabídce a veselých boxech Plácnem-si, někdy zavítám do drátěného světa MervaM.
Jak nejraději trávíte čas, když zrovna netvoříte?
Volný čas nejraději trávím s rodinou nebo na kole.
Kde se ve své tvůrčí dráze vidíte za rok a kde za deset let?
To je těžká otázka vzhledem k panující situaci, takže do budoucna nemám žádné velké ambice. Přála bych si, aby bylo po všech stránkách lépe, než bylo uplynulý rok.
Jakou radu byste dala začínajícím prodejcům na Fleru?
Nevzdávejte se, bojujte a buďte trpěliví.
