Drnčení motoru hrnčířského kruhu...horko z pece...cákance hlíny na stěnách, kýble s glazurami, kastrůlky se šlikrem, trsy vypelichaných štětců v hrncích s uraženými oušky...náčrtky nápadů na útržcích papíru...kočka spící na topení a schýlená postava za kruhem...
...maminka byla keramička. Večer jí pak ruce, které přes den máčela v hlíně, voněly krémem. Prostředí její dílny v podkroví našeho domu mne vítalo každý den, když jsem přišla ze školy...
že i mne jednou hlína uchvátí, mne tehdy opravdu nenapadlo...
...ale ano...nakonec i stejná škola -SUPŠ v Uherském Hradišti -obor výtvarné zpracování keramiky a porcelánu...nezapomenutelné roky tříbení vkusu, učení se řemeslu i výtvarnému cítění...
...spojení myšlenky a hmoty, řemesla a snu, to je keramická tvorba...
Autentičnoct, cit pro materiál, uměřenost, přirozenost tvaru, originalita, dokonalost v nedokonalosti...a řemeslo. To jsou pojmy, které jsou zásadní pro mé vnímání výtvarné tvorby. Mé i ostatních...
Vyrábím z jemné kameniny, pálené na 1240°C. Typické jsou jemné přírodní tóny, jednoduché tvary. Střep je slinutý, otěruvzdorný, mrazuvzdorný, lze mýt v myčce, ohřívat v mikrovlnné troubě a bez obav jinak využívat. Nedoporučuji jen pouštět z výšky na dlaždičky :-)
Na Fleru představuji hrnky, které jsou mým velkým tématem...osobní užitná věc, kterou denně berete do dlaní, nesete k ústům...no nemusí to být láska? nemusíte se zamilovat? Já ano...když mám ten pravý, je jen jeden...do myčky nesmí, do skříňky taky ne :-) a z jiného mi nechutná...
...tolik věcí musí být v souladu... velikost, ouško, které ladí, zároveň se dobře drží, ale i barevnost a hlavně tvar...proporce...pocit...
Vybírám své nejmilejší kousky, ty,které si sama ráda podržím, ze kterých sami doma pijeme... Každý je jedinečný...
...tak jako majitel, který si ten svůj najde.