Popiro

a vždy jsem ráda tvořila. Je jedno co, důležité je, že k tomu potřebuji ruce. Ať je to vyšívání, různé šití, tvoření z korálků, občas něco i namaluji.

Z dětství, které jsem strávila v Nové Pace, mám uloženou v hlavě vzpomínku, která nasměrovala mé tvoření do dnešních dnů. Chodila jsem okolo okna jedné dílny, kde vyráběli keramiku litím do forem, a potom ji zdobili malováním. Já jsem viděla jen tu část, kdy se vázičky vyndaly z forem a za oknem se sušily. No a fantazie začala pracovat... jaké by to bylo vzít hlínu do ruky a něco z ní vytvořit...

Představy byly smělé, a když jsem konečně po 30-ti letech měla to štěstí a dostala kousek keramické hlíny do ruky, byl to sice zážitek, ale hlavně respekt ke všem lidem, co z hlínou umí. Napoprvé jsem vytvořila jen malinkatou mističku, avšak dotek s hlínou mi doslova učaroval.

Za pomoci mé sousedky Dáši, která byla zároveň vedoucí kroužku keramiky pro dospělé v Postoloprtech, jsem se s hlínou seznámila blíže. Několik měsíců jsem se učila i v Lounech u báječné učitelky a kamarádky Jitky. Moje snažení a fantazie se stále rozvíjí a vznikají různé věci k denní potřebě, hlavně však postavičky a hlavičky.

Něco málo ze svého tvoření Vám tu nabízím. Postupně budu doplňovat o nové kousky.

Doufám, že Vás moje tvoření osloví. Ráda bych svými výrobky udělala radost i někomu jinému.