Šiju s radostí

Jednou v létě jsme s kamarádkou seděly na břehu řeky Berounky s kamarádkou a rozprávěly o životě. Protože mi končila mateřská, řešila jsem, co dál dělat, čím se živit a zároveň dělat práci, která bude dávat smysl. Obě jsme studovaly školu shiatsu, obě jsme hledaly a stále hledáme naplnění života. Já jsem v tu dobu už půl roku masírovala, dělala jsem shiatsu, ale cítila jsem, že to není práce na 5 dní v týdnu. Terapeut shiatsu poslouchá problémy svých klientů, od zdravotních po psychické, rodinné, pracovní a já bych to nedokázala dělat denně, tak aby to pro mě stále byla zábava, abych lidem opravdu dokázala pomoc a poskytla kvalitní terapii.

Seděly jsem u Berounky, voda tiše plynula kolem jakoby nic, a bavily jsme se o tématu vnitřní ženy. Já jsem toto téma v různých podobách potkávala už delší dobu a vlastně jsem neznala obsah slova ŽENA. Jak dnes být ŽENOU? Postarat se o děti, uvařit, uklidit...a k tomu pracovat. ŽENA se dá rozvíjet i pomocí práce jaké takové. Žena je něco hlubšího, něco uvnitř, co postupně prostupuje na povrch a začíná ožívat. Ženská energie je mimo jiné tvůrčí energie.

„Tak něco vyráběj, vytvářej,“, pronesla Hanka.

„A co jako?“

„Třeba něco z látky, nějakou techniku co umíš nebo se naučíš.“

V tu chvíli mi svitlo. Umím přece do dětství šít na stroji. Mohla bych šít, ale co?

Z Hanky vzápětí vypadlo: „Co ty bobíky na shiatsu?“

Za týden jsme doma měli 30 kilo pohankových slupek, několik metrů látky, začaly vznikat první vzory, první tvary. Dělala jsem chyby, párala, něco letělo do koše. Překonávala pocit vlastní neschopnosti s úžasnou euforií, když to sedlo. Umístila jsem fotky výrobků na různé internetové servery. Začaly přicházet první objednávky. Následoval prodej na různých esoterických akcích, poznávala jsem své zákazníky přímo, mohla vyslechnout jejich názor a připomínky. Kromě bobíků začaly vznikat i polštářky s pohankovými slupkami. Ty pomáhají odlehčit pohybovému aparátu při spaní a odpočinku, hlavně krční páteři a trapézům. Pohankové slupky dobře drží tvar a nemění ho, proto se tělo zcela uvolní, hlava a páteř tak mohou zrelaxovat a nastartovat zotavovací proces. Navíc se polštářky dají nahřívat a chladit a používat jako teplý nebo studený obklad.

V domácnosti lidé používají bobíky pro meditace, různá cvičení, nebo na nich posedávají děti jak na zemi tak je lze využít jako vyšší podsedák na židli. Pohankové slupky jsou pohodlné, protože se kopírují přesně tvar Vašeho těla. Já osobně si občas nižší podsedák pokládám na židli při práci na počítači nebo při šití. Každá změna polohy je dobrá pro záda, břišní svaly, zatížení dolních končetin.

Jeden známý o mě prohlásil, že šiju, aby se mnou nešili všichni čerti. Šití je pro mě zklidnění, je to být teď a tady. Jakmile myšlenky někam odlítnou, začnu dělat chyby. Šití nelze uspěchat, proto mě učí klidu, rozvaze, důvěře, že všechno stihnu a vše dobře dopadne.

Baví mě vymýšlet nové vzory a tvary, hrát si s látkami. Inspirace přichází sama, nejdůležitější je začít a nebát se. To bych poradila všem, kdo váhají, zda začít něco tvořit. Jsem ráda, že mohu tvořit a že se lidem líbí výsledek mojí práce. Je to krásný pocit a za ten děkuji. Také ze srdce děkuji svým dvěma inspirátorkám, řece Berounce a kamarádce Hance.