Ručně spřádané a pletené výrobky z hedvábí
Proč jsem se do toho pustila?
Vždy jsem obdivovala jemnou ruční práci našich prababiček a chtěla jsem ji napodobit. Ve spodním prádle se dnes, díky možnosti použít gumičky, které naše prababičky neměly k dispozici, pletená krajka dobře uplatní. Zkoušela jsem plést prádlo z bavlněné příze, které je také příjemně nositelné, ale k dosažení nejvyšší kvality mně lákalo zkusit právě hedvábí. První dojem po oblečení hedvábného kousku je velké překvapení, že není na těle cítit. Přesto se člověk necítí ošizen, naopak během nošení se ukáží termoregulační vlastnosti prádla - v létě je vzdušné a chladí, v zimě hřeje. Co mně trápí a co jsem doposud neodhalila je, jakým způsobem dříve ženy sestavovaly ty složité vzory pro pletení a háčkování, když neměly k dispozici příslušné softwarové vybavení. Jestli byly tehdy delší dny nebo nepotřebovaly spát, či znaly nějaké byliny aby jim to líp myslelo ... mimozemšťany jsem zavrhla.
Co to vydrží?
Hedvábné přízi vyrobené z vnitřku kokonů se říká šapé a v Indii a Číně se tradičně využívá, mimo jiné, právě pro pletení prádla. Tedy, jak jsem později zjistila, neobjevila jsem nic nového. Hedvábné prádlo, jakkoliv křehce vypadá, je dostatečně odolné při dodržení základních zásad údržby, které jsou prakticky stejné jako zásady pro zacházení s vlnou. Vzhledem k tomu, že obvykle nebývá vystaveno silnému znečištění tak jako svrchní části oděvu, stačí jej namočit do vody s trochou octa, po několika minutách s ním zatřepat a vytáhnout. Abych si ale byla jistá, že prádlo něco snese, podrobila jsem svůj první kousek vyrobený z hedvábí tussah zátěžovému testu a opakovaně jsem jej po nošení prala v pračce na 60°C s použitím běžného pracího prášku pro bílé prádlo. Na výsledek se můžete podívat zde. Už to sice není ten ultralehký kousek, ale vydrželo a stále se dá nosit.
Co to může nabídnout?
Vlákno lidmi zvané hedvábí si vyrábí housenka bource morušového, aby ji ochránilo před nejrůznějšími vnějšími vlivy, během její přeměny v okřídlený hmyz. Chrání ji před horkem, chladem, vlhkem, suchem, UV zářením i bakteriemi a těchto jeho vlastností využívají i lidé. Jediným materiálem, který obstojí u těžkých alergiků a citlivých novorozenců ve srovnání s hedvábím je podle posledních výzkumů vlákno z mléčného proteinu, což je velmi příznačné. Rostlinná vlákna jsou totiž vlastně složené cukry, zatímco živočišná vlákna jsou složené z proteinů, jejichž molekuly mají vyšší soudržnost. Jednak tedy nejsou tak snadno dostupnou potravou pro mikroorganismy a také díky svému hladkému povrchu umožňují vodě pouze procházet a nezůstávat mikroorganismům k dispozici. Zatímco schnutí hedvábí či vlny se dá počítat na minuty, u bavlny jsou to spíše hodiny. Prostor mezi kůží a hedvábným textilem tedy není zrovna vhodný pro budování prosperujících mrňavých kolonií. Hedvábné vlákno je svoji strukturou nejpodobnější lidskému vlasu a jak na sobě vidíme, všechny důležité vstupy do lidského těla jsou chráněny vlákny z těchto biopolymerů.
Ukázky práce:
A toto je můj pracovní nástroj