Jsem. Jsem a sním. Mazlím se s kabátky oveček a píchám :) Jehlou. Techniku suchého plstění jsem objevila již před lety, ale mé první pokusy nebyly, jak už to bývá, moc valné. Tudíž bylo koupené rouno a jehly odloženy ad akta. Ale na statek přibyl beránek a ovečka a vlny pomalu "přirůstalo". Nedalo mi to a zkusila jsem to znovu a znovu a znovu. A vlňáčci se konečně začali "tvářit", hebcí, něžní, po ovečkách voňaví.
Prsty si zvykly na semtam bolavé píchnutí, ubydlel se i mozol na ruce a občas je třeba namazat loket, který pobolívá od neustále stejného pohybu. Ale nedá se přestat. Hebká vlna láká ....
Odvahu, dát sem nějaký ten výrobek, jsem našla až teď.
Budu ráda, když se "vlňáčci" budou líbit a třeba udělají někomu radost.