Vyznání paličkované krajce
Krajka mě lapila
do sítě svých nití,
bez ní by díra už
byla v mém žití.
Krajka je vášeň
a veliká touha.
Krajka je dotyk
i myšlenka pouhá.
Krajka je vesmír celý,
krajka je sen i den bdělý.
Krajka je svátek
i všední pátek.
Krajka je hudba
i ticho na pláni.
Krajka je radost
i marné stýskání.
Krajka je voda i břeh,
krajka je písek i mech.
Krajka je oheň i led,
krajka je potom i teď.
Krajka je bolest i smích,
krajka je věrnost i hřích.
Krajka je barevná i bílá,
krajka je divoška i víla.
Krajka je všechno i nic.
…už chápete, co tím chci říct?
V ní každý z lidí
svět po svém vidí.
Na úhlu pohledu záleží.
…tak pusťme fantazii z otěží…
V mém snovém světě se uvelebte
a krajkami se hladit nechte…
Hledáte něco extra, co by se dalo upaličkovat, ale nenalézáte? Neváhejte a napište mi, uvidíme, co se s tím dá dělat...;-)