Věnuji se tradiční grafice a to hlavně ve formě linorytu. Linoryt jsem vždy vnímala jako nikterak zvlášt atraktivní výtvarnou techniku, většina obrazů mi přišla těžkopádná a s takovým retro komunistickým nádechem (ha ha) . Takže když jsem objevila že linoryt lze pojmou i jinak, (než pár tahy rydlem vytvořit něco mezi abstrakcí a bramborovým razítkem), jak to většinou vypadá na hodinách výtvarné výchovy, jednoduše jsem byla uchvácená. A dodnes jsem ještě nepřestala být. Nejvíc mě asi baví, že je v tom určité kouzlo. Podobně jako při vyvolávání klasických fotek kdy člověk neví co má dokud fotku nevyvolá a kdy každý objektiv vykreslí trošku jiný obraz, u linorytu dlátka vytvoří stopy hladší než je ruka schopna a tento vzhled je vlastně velmi charakteristický a nenapodobitelný. Podobně také dokud neudělám zkušební tisk, nevím přesně jako bude výsledek vypadat. Největší omezení: ve škále tónů (jednobarevný linoryt pracuje pouze s dvěma), je zároveň i prostor k nalezení působivé kombinace světlých a tmavých ploch a také vytváří charakteristický grafický vzhled.
Celý proces je krásný. Pro tisk používám ruční papíry z české papírny a speciály jako černý z Anglie, s nádhernou texturou a lehce nepravidelnými okraji. Tisknu pouze olejovými barvami, které mají nejlepší sytost a trvanlivost. Skutečný poklad je pak zlatý inkoust, který na tmavém papíru vypadá naprosto úchvatně.
Každý obraz ze série je originál.