kocourova galerie

...ten rezavý nebo zlatý (jak je libo) krasavec je můj kocour. Na svět přišel tak, že jsem si ho vymyslela. Kočku jsem doma nechtěla a když už, tedy pouze kocoura, ale musel by být rezavý, velký a tvrdohlavý. Jak jsem  tak o tom přemýšlela, či spíše snila, zjevil se mi náhodou na internetu obrázek mladého kocourka, který se na mne vyzývavě díval. Byl to ON, sotva odrostlé kotě, ztracené ve velkoměstě a předané do útulku. Když jsem se zakrátko i s celou rodinou na něj přijela podívat, hned poznal, že jsme JEHO smečka. Spustil svou nejlepší vrnící melodii a nechal se hladit a nosit na rukou…hlavně aby si to ti dvojnožci nerozmysleli a vzali ho k sobě domů. Nerozmysleli a od té doby je nejenom řádným členem rodiny, ale také zodpovědným správcem mého ateliéru, uměleckým vedoucím, dramaturgem, ale také specialistou přes catering (vždy přesně ohlásí kdy je čas na přestávku a jídlo)…..