Má znovuzrozená cesta ke tvoření
Přesně před dvaceti lety jsem dostudovala uměleckou školu a plná entuziasmu jsem pokračovala ve studiu umění dále. Pak se ale život, jak už to tak bývá, trochu zamotal. Ocitla jsem se jako au-pair v Německu, ale i tam jsem tvořila. Má drahá zaměstnavatelka byla mou „mecenáškou“, mé obrazy zdobily brzo její dům. Místo, ve kterém jsem žila bylo úžasné spojení vysokých hor a krásných křištálově průzračných jezer. Přes den jsem hlídala děti a po nocích malovala, bylo to kouzelné i náročné období zároveň. S těžkým srdcem jsme se loučily a dodnes si píšeme a navštěvujeme se. Obě vodnářky, obě s hlavou v oblacích a obě milovnice dalekých krajin a dobrých knih. Po návratu domů už tolik času a prostoru nebylo. Vystřídala jsem několik prací i několik univerzit a nakonec jsem na rok odjela do Anglie. Bydlela jsem v nádherném zámku nedaleko Oxfordu a užívala si krásy anglické krajiny a cestování. Navštěvovala jsem galerie a zámky a byla jsem naprosto ohromena neskutečnou krásou anglických výtvarných děl i jejich dokonalým vkusem. Měla jsem díky svým zaměstnavatelům možnost nahlédnout i do míst, jež zůstávají ostatním skryta. Anglie navždy zůstane v mém srdci.
A pak přišly vlastní děti a s nimi shon, ale i cesty k sobě. Teprve nyní jsem si plně uvědomila, jak čas letí a život je příliš krátký, abychom dělali to, co nás ničí a nepřináší nám žádnou radost. Cítím, že toto je má cesta a vydávám se na ní i díky Vám. Jdu za svým snem a přeji si, aby i vy jste našli svůj cíl a svoji cestu.
Děkuji vám z celého srdce. Vítejte v mém obchůdku!