Francois

O skrytém místě sním

s nežatou travou, plném ticha:

vladařský červen žárem svým

do trsů květů kolem dýchá.

Vzduch v dusnu je jimi provoněný,

zde rosnička sotva stopu nechá:

zahradou nikdo nepospíchá,

jen touha jde místem ukrytým.

O nesmírné noci sním,

božské a smutné v bledém lesku,

jako pták letí duše snem,

laskána v modrém podnebesku,

za sestrami svého stesku,

k tmám, hvězdami se třpytícími.

A v dálce rytmus kosy zpívá do záblesků

ukolébavku květům požatým...

--------------------------------------------------------------------------------

...Francois je obyčejná dívka, není umělec ani zblázněná intelektuálka...

...má ráda duševní a hmotné Krásno...

...je snílek a někdy se vznáší  jak Motýl nad svou fantazií.....:-)

...bude móc ráda, když její výtvorky udělají  někomu radost....